01.01.2024
Ve dnech 6.-11.9.1914 se uskutečnila druhá bitva u Lvova. V ní ruské jednotky porazily rakousko-uherská vojska. Ústup v blátě až za řeku Dunajec.
Koncem září 1914 se mohutná pevnost Przemyszl nacházela cca 120 kilometrů za ruskými liniemi a její velitel generál pěchoty Hermann Kusmanek i se svými 120 000 vojáky čekal na záchranu, která měla přijít od západu. Hlavní město celého Haličského království, Lvov byl navíc také v ruských rukou a skrze karpatské průsmyky se některým ruským oddílům podařilo vstoupit až na území Horních Uher, kde se jim podařilo ovládnout téměř celý okres Bardějov a jiné ruské oddíly stály před Mukačevem.
Rakousko-uherské čtyři armády se po svém ústupu napříč celou Haličí nakonec zachytily na čáře řeky Nida (1. rakouská armáda) - Bila (4. a 3. rakouská armáda) - dukelská sníženina (2. armáda) - karpatské průsmyky (skupina generálmajora Hoffmana). Levé křídlo rakouských vojsk se pak na severu opíralo o čerstvě zformovanou a z Východního Pruska převezenou 8. německou armádu (generálplukovník von Hindenburg), na linii Kielce-Kónsk. Tato linie se měla stát i výchozím bodem nové rakousko-německé ofenzivy, jejímž cílem bylo vyprostit Przemyszl z obklíčení a postoupit až ke Lvovu.
Podzimní ofenzíva Rakousko-uherské armády v Haliči (3.10.-3.11. 1914). Opět ústup.
od října 1914
Ruská ofenziva a bitva u Limanowé (28.11.-12.12.1914). Ruský nástup začal v oblasti Karpat 28.11.1914 a směřoval hlavně proti IX. (litoměřickému) sboru 3. rakouské armády. Útok dosáhl svého největšího úspěchu na ruském levém křídle, kde ruská 13. pěší divize XII. sboru prorazila linii rakouské obrany, což donutilo celý IX. sbor se stáhnout až k Bardějovu. Zde byla také do 1.12.1914 vybudována nová obranná linie celé 3. rakouské armády, když celé pravé křídlo, které muselo snášet hlavní nápor Rusů, bylo přeskupeno. Ve svazku IX. sboru bojovaly opět i jednotky pocházející z českých zemí, jako 26. zeměbranecká divize, které v bojích zde utrpěly těžké ztráty. Velký podíl na ztrátách bylo nutné znovu připsat na vrub dezerci. Určitého zklidnění se dosáhlo, když byl do čela sboru jmenován Čech, polní podmaršálek Rudolf Králíček.
Kde bylo letiště?
Flik 38. Kdy?
Hansa-Brandenburg C. I (UFAG) 67.07
se zamalovanými znaky. Foto
startujícího letounu Hansa-Brandenburg C.I (UFAG) série 67 na letišti. Kdy?
REVI 106/2017.
Flik 49. Kdy?
od listopadu 1916
od konce července 1918
od 1.11.1918 do 27.11.1918.
od 27.11.1918 do
1919.
od
1919 do 27.12.1921.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
V posledních dvou měsících roku 1927 byla vykonána jedním z našich závodních letadel L-BATI, které řídil tovární pilot firmy T & A Baťa, veřejná obchodní společnost p. Jindřich Brouček druhá část okružního letu kolem republiky. Je to trať Zlín, přes Bratislavu, Košice na Podkarpatskou Rus až do Rahové a zpět severním Slovenskem. Celkově ulétlo letadlo 2 300 km, což se rovná cestě ze Zlína do Paříže a zpět a k tomu ještě jedna cesta do Prahy. Účel letu byl reklamní a bylo při něm rozházeno čtvrt milionu letáků nad šedesáti městy, v nichž jsou naše prodejny. Na trati bylo letadlo až na malé výjimky nuceno přistávati na pastvištích, lukách a neoraných polích. Že někdy nebylo takové přistání právě pohodlné a nejbezpečnější, vyprávěl nám p. Brouček. Zdroj.
V letech 1936-38 vybudováno stálé vojenské letiště a veřejné vedlejší letiště.
Rozměry 800 x 350 m. Hangáry a skladové prostory.
15.7.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 20.
15.7.1938 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 22.
V roku 1938 uviedli Čs. štátne aerolínie linku Praha - Bratislava - Spišská Nová Ves - Slatinské Doly. Letové řády ČSA.
Mobilizační těleso 605 vzniklo z Leteckého pluku 5. Vytvořeno celkem 39 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Brno, Hlohovec, Slatinské Doly a Užhorod.
24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 20 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 605.
24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 22 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 605.
26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 20 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-C-3.
26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 22 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-C-9.
---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------
Po tzv. viedenskej arbitráži v novembri 1938 sa Slatinské Doly staly súčasťou Česko-Slovenska.
,
.
21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 20 demobilizována.
21.10.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 22 demobilizována.
Linka Praha - Užhorod byla nahrazena linkou Praha - Slatinské Doly, odkud byli cestující přepravování autobusem do Chustu.
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Státní veřejná letiště sloužící jak potřebám civilního letectví, tak i vojenského. Jsou to Praha-Ruzyně, Zbraslavice, České Budějovice, Přibyslav, Strakonice, Křižanov, Zlaté Moravce, Slatinské Doly.
V prosinci 1938 ze Spišské Nové Vsi se přemístil roj Š.328 od Letky 13.
Letoun Aero A.35.3 OK-AUC sloužil pro potřeby autonomní vlády Zakarpatské Ukrajiny. Do zániku Česko - Slovenska se stačil vrátit do Prahy.
---------- Vznik Slovenské republiky 14.3.1939 ----------
Útok Maďarské armády na Podkarpatskou Rus.
14.3.1939 po vypuknutí války jeden Š.328 byl odeslán s hlášením na Slovensko a už se nevrátil.
Chust byl posledními obránci před Maďarskou armádou opuštěn až odpoledne 16.3.1939, bezmála po dvou dnech obranných a ústupových bojů. Zadní voj ústupové kolony kryli veteráni od Nižných Verecek, tankisté 2. předzvědného oddílu, jejichž kulometná palba držela dotírající Maďary v dostatečné vzdálenosti od konvoje, kde byly i ženy a děti. Ze vzduchu kryl naše vojáky poslední čs. vojenský letoun v oblasti, Š.328, s pilotem desátníkem aspirantem Jiřím Mikuleckým a pozorovatelem npor. Václavem Pálkou.
Pozdě večer 16.3.1939 přešli poslední českoslovenští vojáci pod vedením npor. Štětky (padl v listopadu 1944 u města Dunkerque) hraniční most přes Tisu v Ťačevo a druhý den, 17.3.1939, předal jejich velitel zástupcům rumunské armády 14 obrněných vozidel i se zbraněmi. Ten den také naposledy odstartoval z letiště Š.328, přelétl nad posledními ustupujícími vojáky na hraničním mostě přes Tisu u Sighetu Marmatiei a přistál na prvním poli, kde bylo letadlo zabaveno a posádka internována. Rumunský pilot stroj přeletěl na letiště. Kam?
Š.328 "D33" od Letky 12.
do 1942. Maďaři
u nás.
Na východě se Sověti připravovali k vývozu revoluce 
.
22.6.1941 Hitler vyhlásil válku SSSR. Rudá armáda připravující se k útoku na oslabenou Evropu se stala sama obětí. Rudá armáda pod vedením gen. Žukova zažila nejstrašnější porážku v dějinách vojenství, protože vůbec neměli plány na obranu ale jen na útok.
---------- Po sovětském bombardování Košic, 27.6.1941 Maďaři vyhlásili válku SSSR. ----------
od 1942. Maďaři
u nás.
Nepřátelská obrana Karpat v úseku 4. UF na začátku
září 1944. 
Zdroj.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
,
.
Od 9.9. do 28.10.1944 Východokarpatská operace 4.
ukrajinského frontu, při níž došlo k dobytí Podkarpatské Rusi a severovýchodních
okresů Slovenska, poté následovala Východoslovenská operace, při
které bylo dobyto území východně od Košic a Prešova.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
15.9.1944
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
1.10.1944
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
15.10.1944
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
25.10.1944 Sověti obsadili Slatinské Doly.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
1.11.1944
----------
----------
----------
Na žádost čs. MNO gen. Sergěje Ingra, náčelník čs. vojenské mise v SSSR brig. gen. Heliodor Píka vyjednal se Sověty souhlas s přesunem tří čs. stíhacích perutí z Velké Británie do sovětského operačního pásma, o uvolnění potřebných letišť a o zásobování těchto perutí. Dne 1.11.1944 Píka tlumočil Ingrovi souhlas sovětské vlády a o tři dny později sdělil, že Rudá armáda vyčlenila dvě polní letiště Slatinské Doly a Chust. Britové ale projekt zamítli.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
Prezident Beneš ani nepípl, když Stalin zabral Podkarpatskou Rus.
----------
----------
----------
15.11.1944
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
1.12.1944
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
15.12.1944
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
Od 12.1. do 18.2.1945 Západokarpatská operace.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
