Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Vladimír a Bohuslav Šimůnkovi

11.01.2020

Bratři Šimůnkové se začali zabývat letectvím v době na počátku Velké války, kdy se věnovali stavbě modelů.

od 1919 do 27.12.1921.

 

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Po válce studovali na ČVUT v Praze, při studiu absolvovali praxi ve firmě Avia, kde v té době byli hlavními konstruktéry Pavel Beneš a Miroslav Hajn. Bratři se rozhodli postavit vlastní lehké letadlo. Stroj byl koncipován jako jednomístný celodřevěný hornoplošník s nekrytým pilotním prostorem. Plány překontroloval ing. Hajn. 

Aeroklub Republiky československé poskytl na stavbu subvenci 1 600 Kč, motor Clerget 2K o výkonu 11,7 kW zapůjčilo Ministerstvo národní obrany.

První fáze stavby proběhla o prázdninách roku 1924, pokračovalo se o rok později.

V roce 1925 imatrikulováno L-BILG.

Letadélko poprvé vzlétlo na jaře 1926, řízeno vojenským pilotem Skálou. Po něm jej vyzkoušeli další piloti. Jejich celkový dojem byl příznivý, ale byly objeveny některé nedostatky. Stroj byl těžký na ocas, směrovka měla příliš malou plochu, osa podvozku se prohýbala a z letounu byl špatný výhled. Problémy byly i s nepravidelným chodem motoru, který vydával podivné kuňkavé zvuky. Z toho vznikla přezdívka "Šimůnkovic kuňkadlo".

Bratři Šimůnkové proto provedli rekonstrukci letounu, při níž odstranili jeho nedostatky. Problém s výhledem byl vyřešen zvednutím křídla nad trup, ke kterému bylo uchyceno vzpěrami. 

, , od prosince 1926 do 1939.

Na jaře 1927 bylo Kuňkadlo oficiálně zalétáno ve Vojenském leteckém ústavu studijním.

Šimůnkové pak s letounem pravidelně létali a vystupovali na různých leteckých přehlídkách.

Kuňkadlo bylo vyřazeno v roce 1929, poté bylo uloženo v ČKD-Praga ve Vysočanech a po druhé světové válce umístěno do Národního technického muzea v Praze. Motor poté používal Ludvík Kratochvíl.