Holešov

MAPA.

01.03.2026

Historie letiště od Alberta Orlity.

, , od prosince 1926 do 1939.

Výstavba továrního letiště pro firmu Vojenská továrna na letadla Letov. Od kdy?

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

8.10.1938 z Olomouce přesunula Letecká skupina štábu XIII. hraničního pásma.

12.10.1938 se Letecká skupina štábu XIII. hraničního pásma přesunula do Olomouce.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, jejichž dobudování bylo po provedené revisi stornováno: Louny, Rakovník, Kostelec nad Orlicí, Veselí nad Lužnicí - Mezimostí, Praha - sportovní letiště, Holešov, Třebíč, Telč, Čejč, Trnava, Topolčany, Púchov - Beluša, Svatý Kříž nad Hronom, Chynorany, Piešťany II, Lešť, Ivančice, Hranice, Židlochovice, Polička.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

V říjnu 1945 byl založen ČNA odbočka Holešov, jeho předsedou byl p. Zelinka, obchodník s elektropotřebami, jednatelem p. Stoklásek - obuvník a výboři pánové Sedláček, Machovský, Elšík, Foukal, škpt. Páva. Zdroj.

V zimě 1945-46 probíhalo teoretické školení plachtařů, instruktorem byl Antonín Bátrla z Bystřice pod Hostýnem, kde už byla fungující škola plachtařů už z 1. republiky (Jaroslav Hanák, František Holec, Antonín Bátrla).

Prakticky se pak začalo létat v květnu 1946 na svahu Kozinci u Chvalčova.

Hangár, vlastnictví navijáku a vhodný plachtařský terén umožnily iniciativním bystřickým plachtařům založení plachtařského střediska Krajová plachtařská škola Halamáskova, pojmenovaného po rodáku z Chvalčovy Lhoty, pilotu stihači Evženu Halamáskovi. Na jejím vzniku se podílely aerokluby v Holešově, Přerově a Napajedlích, později se přidaly aerokluby Kroměříž, Prostějov, Kelč a Nový Hrozenkov. Přípravná schůze se konala dne 16.3.1947, ustavující 12.4.1947 v Bystřici pod Hostýnem.

26.7.1947 ortofotomapa.

Letiště v Otrokovicích vzhledem ke konfiguraci terénu však nemohlo být používáno pro vyšší typ letadel než DC-3. Proto záhy znárodněná fa Baťa (později n.p. Svit Gottwaldov) začala budovat nové třídráhové letiště na vyhovující lokalitě jižně od Holešova. Pole mezi Holešovem a Zahnašovicemi si vybrali v létě 1947. Zdroj.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

V roce 1948 začala stavba letiště.

Časem provoz kluzáků Z 23 Honza a ještě později větroňů Z 24 Krajánek, skupina nadšenců dále postavila naviják. Stále se létalo na Chlumu, ale technika byla skladována ve statku, který byl po dokončení letiště rozebrán.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

30.6.1950 ortofotomapa.

V roce 1950 bylo letiště na Chlumu zrušeno a hangáry rozebrány a postaveny na letišti v Holešově, kde sloužily až do první poloviny sedmdesátých let..

V první fázi byly na 201 hektarech vybudovány dvě travnaté dráhy a hangár.

Aeroklub Holešov byl hlavně plachtařský, výcvik motorových pilotů se prováděl v Aeroklubu Otrokovice, kde sídlil rovněž Krajský Aeroklub Gottwaldov.

Do ostrého provozu šlo letiště v roce 1952 a mělo vojenského provozovatele – Letecké opravny Kbely.

Firma zvládla tři bytovky pro zaměstnance, jeden hangár a pod zem vpravila dvě obří palivové nádrže. Bohužel jí však nebylo dopřáno dílo dokončit a tak bylo pouze provizorně upraveno pro civilní dopravní provoz.

1.3.1953 byl zahájen provoz.

Kdy se z Otrokovic přesunuly ČSA?

---------- 1.6.1953 státní bankrot. ---------

Intenzivní provoz si vynutil dodatečně i přemístění gonia z Otrokovic do přibližovací osy nového letiště u obce Třebětice, ve vzdálenosti 2 km od prahu dráhy 11. Jeho provoz byl zahájen v roce 1956. Zdroj.

V ČSR byla po roce 1956 v provozu civilní gonia na letištích Praha-Ruzyně (OKL), Olomouc-Holice (OKO), Brno-Černovice (OKB), Holešov (OKA), Ostrava-Hrabůvka (OKM), Bratislava-Vajnory (OKR), Piešťany (OKP), Tatry (OKT), Sliač (OKS), Košice (OKD).

V roce 1956 bylo odbaveno 21 913 cestujících.

V roce 1957 provoz bitevních letounů Il-10 od 28. bitevního leteckého pluku z Brna-Černovic.

V červnu roku 1959 byla dána do provozu řídící věž.

V roce 1960 ukončen provoz gónia.

Od roku 1960 do roku 1973 nainstalován PRMG-2 soubor přistávacích radiomajáků Посадочная Радио Маячная Группа ПPMГ-2. Letiště bylo záložním letištěm pro přerovský 25. bombardovací letecký pluk (do roku 1965) a pak pro 10. protiradiotechnický letecký oddíl (do roku 1969).

Od roku 1961 v Holešově sídlil 7. výsadkový průzkumný pluk zvláštního určení, bylo letiště využíváno též k seskokům vojenských parašutistů z upoutaných balonů a letounů An-2 a Iljušin 14.

V Holešově koncem šedesátých let kromě pravidelné vnitrostátní dopravy ČSA provozoval také Závod Čs. aerolinií - Agrolet se sídlem na Ruzyni (hangár C), v té době už s letouny Z-37.

V poměrně letitém dřevěném hangáru tu sídlil také Aeroklub Holešov, který létal převážně bezmotorově, občas sem ale krajský aeroklub organizoval výcvik branců a instruktorů na letounech C-11, který například bylo obtížné dělat v Otrokovicích.

---------- Okupace 21.8.1968 ----------

Sověti se hned ráno neúspěšně pokusili obsadit kasárna. Letiště je nezajímalo.

V září 1968 byla z letiště obnovena vnitrostátní doprava, na letišti při tom hlídkovali naši parašutisté, pro jistotu však bez nábojů…

Průzkumníci nuceně opustili holešovská kasárna v létě roku 1969, ale i potom tu občas provozovaly výcvikové lety Avia 14T od 1. dopravního výsadkového leteckého pluku z Mošnova.

V roce 1969 se Závod Čs. aerolinií - Agrolet osamostatnil a změnil název na SLOV-AIR, podnik pre leteckú činnosť, se sídlem v Bratislavě. V Holešově provozoval nejdříve stanici s letouny Z-37.

1970

Do nově vystavěného areálu s hangárem a řídící věží se v únoru 1972 nastěhoval otrokovický aeroklub, jeho „historický“ název zanikl a došlo ke sloučení s místním. Od té doby existoval už jen Aeroklub Holešov, už ale s více jak dvojnásobným počtem členů, silným motorovým i bezmotorovým odborem i parašutisty. Tento aeroklub se stal jedním z nejsilnějších a nejaktivnějších na Moravě a ve všech odbornostech dosahoval dobrých výsledků na soutěžích. Náčelníkem aeroklubu zůstal někdejší otrokovický náčelník Jan Dubnický.

V letech 1972-74 provoz vrtulníků Svazarmu.

V roce 1972 SLOV-AIR, podnik pre leteckú činnosť začal provozovat vnitrostátní leteckou přepravu s letouny L-410A a Holešov byla jedna z destinací. Zpočátku se létalo paralelně s Il-14 ČSA, později pak už jenom s L-410. Vzhledem k objemu přepravy však musel SLOV-AIR, podnik pre leteckú činnosť nasadit dvojnásobek linek oproti větším Iljušinům.

Letecká dispečerská služba. I v této oblasti pokračoval vývoj od nejprve letištního řízení až k radarovému a ke zřízení pracoviště approach. Navzdory pouze travnatým drahám tu bylo instalováno přistávací navigační zařízení ILS, kterého řada provozovatelů i z jiných letišť využívala k výcviku, nebo letové kontrole palubního zařízení při letecké výrobě (LET Kunovice).

Účelové hospodářské zařízení - opravy větroňů L-13 Blaník.

Od kdy navigační zařízení: nesměrový radiový maják NDB, stanice Holešov, značka HLV, frekvence ? kHz?

Od začátku roku 1976 nařizuje Federální ministerstvo dopravy SLOV-AIR, podnik pre leteckú činnosť předat letadla L-410 i s posádkami ČSA jako jedinému oprávněnému provozovateli pravidelné dopravy.

1980

Od roku 1981 Letecká škola SLOV-AIR, podnik pre leteckú činnosť.

Od roku 1983 je podstatně omezena vnitrostátní přeprava ČSA a v Holešově se hlavní částí provozu stává Letecká škola SLOV-AIR, podnik pre leteckú činnosť, která se podstatně rozšiřuje a staví tu provozní budovy. Provoz IFR (podle přístrojů) a služba řízení na letišti však zůstává a využívá je řada provozovatelů. Přesto nejčastějším obrázkem Holešova těch let zůstává několik Čmeláků na okruhu.

V té době se SLOV-AIR, podnik pre leteckú činnosť stává majitelem a provozovatelem letiště Holešov.

Nový L-410UVP-E13 poznávací značky OK-UDS byl předán v září roku 1989, spolu s letounem v té době přechází ke Slušovicím také dosavadní kunovický šéfpilot František Srnec. Po nějaké době s OK-UDS Slušovice po získání provozního povolení začaly létat pravidelnou přepravu mezi Holešovem a Prahou. Pro tento účel na letišti v Holešově postavili docela slušný odbavovací komplex z obytných buněk, které mimochodem Slušovice v té době také vyráběly. Byly velké plány, pronajímala se letadla, nejprve další L-410, Jak-40, dokonce se uvažovalo o Tu-154. Potřetí v historii Holešova se zdálo, že by k výstavbě zpevněné dráhy přece jenom mohlo dojít.

---------- Převrat 17.11.1989 ----------

Nicméně v roce 1990 pomalu, ale jistě hvězda Slušovic začala pohasínat. Docházelo k majetkovým přesunům, změnám názvů (Cargo Moravia, Central Moravia Airlines, Air Moravia…).

V roce 1992 letiště privatizovala soukromá společnost Top Air.

V roce 1992 dal aeroklub Aerotechniku výpověď a fyzické osoby založily AIR-TECH s.r.o. Prostor stejný, mančaft stejný, koupila se nějaká technika.

Letadla řadyTrenér opravovala také firma Zlin Aviation Service Ing. Milana Jančáře, která se sem z blízkého letiště Slušovice přesunula v první polovině devadesátých let, aby pak později definitivně zakotvila v rekonstruovaném historickém hangáru na letišti v Otrokovicích.

Opravami letadel L-200 se v Holešově na letišti zabývala původně ve Slušovicích na letišti sídlící firma Cis Air, která opravovala letadla tuzemská, i dovezená převážně z Polska. Tyto opravy pak přešly na firmu Reas Brno, což byl zprivatizovaný brněnský závod Slov Airu.

Letadla L-410 v Holešově opravovala firma AEROSERVIS, s.r.o., která pak byla několik let v Otrokovicích v areálu Moravanu.

Víceméně pravidelný provoz L-410 v Holešově končí někdy v roce 1994 a v té době se Řízení letového provozu ČR rozhodlo zrušit svoje působení na tomto letišti.

Od října roku 1999 opravy L-200 dělala firma DARA-AIR, spol. s r.o.

2000

V lednu 2003 se firma AEROSERVIS, s.r.o., která byla několik let v Otrokovicích v areálu Moravanu se vrátila zpátky do Holešova.

182 hektary letištní plochy odkoupil podle médií 6.12.2005 Zlínský kraj od firmy TTT Air za 325 milionů Kč.

Snaha aeroklubu, aby z letiště zůstala pro provoz alespoň dráha 05/23, byla marná, prý proto, že investoři si nepřejí, aby vedle zóny bylo letiště, prý je to nebezpečné (kteří investoři to byli, nebylo zveřejněno). A tak se aeroklub musí stěhovat. Žádné odškodné, či odstupné plně nenahradí to, co se tu rok za rokem budovalo, jak v materiálním, tak i ve smyslu vztahu k místu, kolektivu a letectví, nejen sportovnímu, vůbec.

Historicky poslední L-410, opravovaný v Holešově firmou AEROSERVIS, s.r.o. (L-410UVP-E poznávací značky HA-LAO), odletěl z Holešova 5.4.2007.

V roce 2007 se AEROSERVIS, s.r.o. přestěhovala na letiště Brno-Tuřany.

V roce 2007 se DARA-AIR, spol. s r.o. přestěhovala na letiště Brno-Tuřany.

V polovině roku 2008 jsou už pomocné budovy u příjezdu na letiště rozemlety na tříděnou stavební suť, tyto hromady vítají přijíždějícího náhodného návštěvníka.

Na počátku února 2009 se už započalo s bouráním velkého hangáru.

31.3.2009 provoz letiště ukončen.

Meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu však v Holešově zůstává ještě na jaře 2009.

2010

7.11.2019 ukončen provoz majáku. Zdroj.

2020

2025

Pokud máte něco zajímavého co by stálo za publikování, neváhejte a podělte se o to. BorivojCech@seznam.cz Další čtenáři to určitě ocení.