, 
,
od prosince 1926 do 1939.18.06.2024
, ,
od prosince 1926 do 1939.
Výstavba továrního letiště pro firmu Vojenská továrna na letadla Letov.
----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
8.10.1938 z Olomouce přesunula Letecká skupina štábu XIII. hraničního pásma.
12.10.1938 se Letecká skupina štábu XIII. hraničního pásma přesunula do Olomouce.
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, jejichž dobudování bylo po provedené revisi stornováno: Louny, Rakovník, Kostelec nad Orlicí, Veselí nad Lužnicí - Mezimostí, Praha - sportovní letiště, Holešov, Třebíč, Telč, Čejč, Trnava, Topolčany, Púchov - Beluša, Svatý Kříž nad Hronom, Chynorany, Piešťany II, Lešť, Ivančice, Hranice, Židlochovice, Polička.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
V říjnu 1945 byl založen ČNA odbočka Holešov, jeho předsedou byl p. Zelinka, obchodník s elektropotřebami, jednatelem p. Stoklásek - obuvník a výboři pánové Sedláček, Machovský, Elšík, Foukal, škpt. Páva. Zdroj.
V zimě 1945-46 probíhalo teoretické školení plachtařů, instruktorem byl Antonín Bátrla z Bystřice pod Hostýnem, kde už byla fungující škola plachtařů už z 1. republiky (Jaroslav Hanák, František Holec, Antonín Bátrla).
Prakticky se pak začalo létat v květnu 1946 na svahu Kozinci u Chvalčova.
Hangár, vlastnictví navijáku a vhodný plachtařský terén umožnily iniciativním bystřickým plachtařům založení plachtařského střediska Krajová plachtařská škola Halamáskova, pojmenovaného po rodáku z Chvalčovy Lhoty, pilotu stihači Evženu Halamáskovi. Na jejím vzniku se podílely Aerokluby v Holešově, Přerově a Napajedlích, později se přidaly Aerokluby Kroměříž, Prostějov, Kelč a Nový Hrozenkov. Přípravná schůze se konala dne 16.3.1947, ustavující 12.4.1947 v Bystřici pod Hostýnem.
Letiště v Otrokovicích vzhledem ke konfiguraci terénu však nemohlo být používáno pro vyšší typ letadel než DC-3. Proto záhy znárodněná fa Baťa (později n.p. Svit Gottwaldov) začala budovat nové třídráhové letiště na vyhovující lokalitě jižně od Holešova. Pole mezi Holešovem a Zahnašovicemi si vybrali v létě 1947. Zdroj.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
V roce 1948 začala stavba letiště.
Časem provoz kluzáků Z 23 Honza a ještě později větroňů Z 24 Krajánek, skupina nadšenců dále postavila naviják. Stále se létalo na Chlumu, ale technika byla skladována ve statku, který byl po dokončení letiště rozebrán.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
V roce 1950 bylo letiště na Chlumu zrušeno a hangáry rozebrány a postaveny na letišti v Holešově.
Aeroklub Holešov byl hlavně plachtařský, výcvik motorových pilotů se prováděl v Aeroklubu Otrokovice, kde sídlil rovněž Krajský Aeroklub Gottwaldov.
Do ostrého provozu šlo letiště v roce 1952 a mělo vojenského provozovatele – Letecké opravny Kbely.
Bohužel jí však nebylo dopřáno dílo dokončit a tak bylo pouze provizorně upraveno pro civilní dopravní provoz, který zde byl 1.4.1953 zahájen. Zdroj.
Intenzivní provoz si vynutil dodatečně i přemístění gonia z Otrokovic do přibližovací osy nového letiště u obce Třebětice, ve vzdálenosti 2 km od prahu dráhy 11. Jeho provoz byl zahájen v roce 1956. Zdroj.
V ČSR byla po roce 1956 v provozu civilní gonia na letištích Praha-Ruzyně (OKL), Olomouc-Holice (OKO), Brno-Černovice (OKB), Holešov (OKA), Ostrava-Hrabůvka (OKM), Bratislava-Vajnory (OKR), Piešťany (OKP), Tatry (OKT), Sliač (OKS), Košice (OKD).
V roce 1960 ukončen provoz gónia.
V březnu 2009 provoz letiště ukončen.