od února 1914Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.
MAPA.
04.09.2020
10.8.1913 veřejný vzlet Evžena Čiháka na vojenském cvičišti Pod Kotlem při němž předvedl devítiminutový let ve výšce až 400 metrů. Kvůli tomu uzavřena dočasně silnice Rokycany-Němčičky.
od února 1914
od října 1914
.
od listopadu 1916
.
od konce července 1918
od 1.11.1918 do 27.11.1918.
od 27.11.1918 do 1919.
1919-27.12.1921.
.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
.
.
.
.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
.
.
.
V lednu 1930 městská rada rozhodla, že Ministerstvu národní obrany se sdělí souhlas obce se zřízením letiště v Rokycanech.
26.3.1930 pak na schůzi městské rady podána zpráva o výsledku prohlídky třech míst za účelem zřízení provizorního a eventuálně i definitivního letiště v Rokycanech. Šlo o lokality Pod Kotlem, Pod Žďárem a V Roudném. Radní dali přednost třetí z nich a usneseno tedy jednat o pronájmu pozemků nad Strání pro provizorní letiště. Teprve po válce ale vyrostlo Nad Strání v Rokycanech letiště.
Založení Místní skupiny MLL v Rokycanech. Kdy?
.
.
.
.
V roce 1936 František Pavelek z Rokycan v pronajaté dílně pana Rybáka v Olešné (okres Beroun) postavil větroň P 1. Za pomoci členů Místní skupiny MLL v Rokycanech prováděl krátké lety v okolí Olešnice a Rokycan. Asi po ročním provozu byl větroň zničen.
V zimě 1937-38 František Pavelek z Rokycan postavil větroň P 2, opět bez výpočtů. Kde stavěl?
V létě 1938 létal v okolí Olešnice a na Rané. Tam ho poškodil a převezl do Rokycan. Už nebyl opraven.
Polní letiště na vojenském cvičišti.
---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------
Od listopadu 1939 polní letiště Feldflugplatz pro Schule/FAR. 13 z Plzně.
.
K 1.10.1941 přejmenována na FFS A/B 13.
.
Provoz do března 1943.
.
18.4.1945 nálet amerických kotlářů na nádraží v Rokycanech a na autodopravu západně města.
----------
19.4.1945 nálet amerických kotlářů na nádraží v Rokycanech a na autodopravu západně města.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
26.4.1945 nálet amerických kotlářů na nádraží v Rokycanech.
----------
27.4.1945 nálet amerických kotlářů na nádraží v Rokycanech.
----------
----------
29.4.1945 nálet amerických kotlářů na nádraží v Rokycanech.
----------
----------
1.5.1945 nálet amerických kotlářů na nádraží v Rokycanech a na autodopravu východně města.
1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).
----------
----------
----------
----------
----------
----------
7.5.1945 ráno město osvobodili Američani.
Američani u nás. Provoz kurýrních letounů. Kde všude
přistávaly?
,
.
----------
Uklizené nádraží po náletu kotlářů 
.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
Už 26.5.1945 se konala ustavující schůze ČNA odbočka Rokycany s předsedou Jiřím Jaňourem. Okamžitě začaly práce na zajištění potřebných skladů (hangárů) i vzletové plochy (zárodečného letiště). Podrobnosti.
Větroň DFS Habicht (Jestřáb) s 16 m
křídlem
,
,
,
,
. Kdy?
V červnu 1945 požádal ČNA odbočka Rokycany o pronájem baráku u Litohlavské silnice. Patrně měl zájem přenést tuto dřevěnou boudu do prostoru letiště a použít ji jako sklad apod. Místní národní výbor ale konstatoval, že aeroklub se musí dohodnout s majitelem pozemku, na kterém barák stojí. Předseda MNV Zdeněk Bluďovský nakonec leteckým nadšencům přidělil dřevěný barák, který zůstal jako válečná kořist po Němcích naložený ještě v rozmontovaném stavu ve vagónech v rokycanské železniční stanici.
V létě 1945 také vybrána lokalita pro budoucí letiště. Téměř rovinaté pozemky nad Strání, od města izolované pruhem lesoparku, byly shledány jako nejlepší pro tento účel. Pozemek pod budoucím hangárem věnoval statkář František Kraft, sám člen aeroklubu. Podle jeho synovce, Milana Rady, ovšem šlo do jisté míry o pragmatický krok. Rodina Kraftů patřila k největším pozemkovým vlastníkům v Rokycanech a byla si dobře vědoma, že bude postižena socializačními zábory. Proto se raději pozemků zbavovala.
Ještě v červenci 1945 pak začala výstavba hangáru, nejprve výkopy základů. Převážně dřevěný objekt hangáru č. p. 486/III s 2 metry vysokou zděnou podezdívkou měl půdorysné rozměry 52 x 12,5 metrů. Projekt vypracoval Luboš Marek. Stavební dozor zajistili další členové aeroklubu František Pavelek a Karel Macourek. Hrubá stavba hangáru dokončena v listopadu 1945.
,
,
,
.
V říjnu 1945 povolil MNV (po předchozím souhlasu rady MNV fanouškům letectví, aby do hangáru na letišti zavedli elektřinu. Přípojka vedena odzdola, přes pozemek č. kat. 1626. Podle údajů ze zasedání MNV šlo nové elektrické vedení od továrny Marila. Jak ale uvádějí autentičtější prameny předsedy rokycanského aeroklubu, byla přípojka vyvedena z továrny Františka Hirsche (člena aeroklubu) v Madlonově ulici. Každopádně bylo nutné brigádnicky vybudovat 300 metrů dlouhý úsek elektrického vedení položeného pod zemí, a to extrémním terénem – nejprve přes koryto Klabavky, pak strmou strání k novému hangáru.
,
.
Kluzák Schulgleiter SG 38
,
,
,
,
,
. Kdy a kde?
Na dostavbu hangáru přispěl i stát (Ministerstvo dopravy), a to sumou 150 000 Kčs, zatímco celková hodnota objektu vyčíslena na 700 000 Kčs.
Koncem roku 1945 se na místo přijeli podívat zástupci Ministerstva dopravy vrchní rada ing. Nekvasil a ing. Novák. Šlo o předběžnou obhlídku za účelem posouzení, zda by se v Rokycanech nad Husovými sady mohlo zřídit sportovní letiště.
Přípojka elektřiny pak dokončena roku 1946. Vnitřní elektroinstalaci provedli opět brigádnicky členové aeroklubu. Zároveň vystavěna příjezdová cesta. Kromě poněkud strmé nepohodlné silničky od Litohlavského mostu zřízena rovněž nová a dodnes fungující spojovací cesta od Osecké silnice.
Přehlídka na náměstí s větroněm
Grunau Baby II
, 
,
. Kdy?
Větroň Grunau Baby II OK-0415
.
Větroň Grunau Baby II OK-8379 
,
.
Větroň Grunau Baby II OK-8489
,
.
Větroň Grunau Baby II
, 
,
, 
.
Kdy?
Roku 1946 pak schválila komise Ministerstva dopravy nové investice do letiště.
Plachtění na Třebouňském vrchu s větroněm Grunau Baby II OK-8379. Kdy?
Dvoumístný větroň DFS Kranich II
(Jeřáb) OK-9002 
,
OK-9005 
,
OK-9006 
,
. Kdy?
Rada MNV 19.9.1946 konstatovala, že nemá nic proti výstavbě "krajového letiště nad Husovými sady". Zároveň ale oznámila, že obec na investice do letiště nemá peníze, nemůže ani pomoci s výkupem pozemků, ani je vyvlastnit. Právě nabytí potřebných pozemků pro rodící se letiště se ukázalo jako největší problém.
Na konci 40. let 20. století ještě v okolí Rokycan doznívala zemědělská aktivita a majitelé zdejších parcel nehodlali snadno přijít o své polnosti. Bylo nutné vyjednávat a postupně vykupovat půdu. Pomohla obec – do městského rozpočtu na rok 1947 začleněna dotace na dostavbu letiště, původně ve výši 90 000 Kčs.
Letouny Piper L-4H OK-ZJM (v leteckém
rejstříku od 7.7.1946 do 1957) a OK-XFH (v leteckém rejstříku od 25.3.1947 do
23.8.1951) 
. Kdy?
31.8.1947 letecký den ve Staňkově. Letěl tam jeden Piper L-4H.
Zlín Z 24 Krajánek OK-8522
, dvoumístný
větroň DFS
Kranich II (Jeřáb) a OK-8522
.
Kdy?
Nakonec za rok 1947 činil obecní příspěvek na výkupy půdy jen 10 000 Kčs.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
C-104.201 OK-BFU (v leteckém rejstříku
od 6.4.1948 do 8.6.1959)
. Kdy?
Do konce roku 1948 se podařilo vykoupit přes 11 hektarů pozemků za 230 000 Kčs. Při procesu zcelování letiště pomohl i stát.
Nakonec za rok 1948 činil obecní příspěvek na výkupy půdy jen 20 000 Kčs.
Přístavba hlásky 
. Kdy?
7. a 9.6.1950 se konala schůze za účelem rozvoje letiště. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo národní obrany požadovala po městu, aby vykoupilo další pozemky od soukromých majitelů a aby plocha letiště pak byla předána státu.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
Z-125 OK-0737 (v leteckém rejstříku
15.8.1951) 
.
Vlečný letoun K-65A Čáp OK-CLJ a větroň
LF 109 Luňák OK-0842 (v leteckém rejstříku od 24.6.1952)
,
.
Srážka s větroněm LF-109 Pionýr (vyráběn
od roku 1952) 
,
. Kdy?
Větroň Z 24 Krajánek OK-4303 (v leteckém
rejstříku od 26.3.1957 (?)) během vzletu pomocí navijáku
.