, 
,
od prosince 1926 do 1939.10.06.2025
MAPA.
, ,
od prosince 1926 do 1939.
Od 30. let Modelářský kroužek Masarykovy letecké ligy.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
.
.
.
.
.
.
23.2.1945 v jednu hodinu odpoledne byl ve městě vyhlášen letecký poplach. Za nedlouho po něm, se již na obloze objevila spojenecká letadla a kroužila nad nádražím. "Jedno z nich sledovalo zdenickou silnici až na ohbí v lese, pak se sneslo, provázeno dalším strojem nad trať směrem k Husinci, bylo slyšet střelbu z kulometů 3x po sobě. Jiná letadla sledovala zase silnici kahovskou, přeletěla kasárny, pivovar a odletěla nad silnici k Osekám. Stroje letěly tak nízko nad městem, že u nádraží byly níže, než vily v kolonii." Poplach trval celou hodinu a po jeho skončení přijel od Husince dlouhý nákladní vlak, tažený německou lokomotivou. Ta stála na prachatickém nádraží a okamžitě po náletu byla vyslána do Husince, aby nákladní vlak, jež byl napaden a jehož lokomotiva byla vyřazena z provozu zásahy střel, přitáhla do Prachatic. „Návštěva“ spojeneckých letců se bohužl neobešla bez ztrát na životech a nedaleko od náraží došlo k tragédii. "Později jsme slyšeli velký nářek nějaké české ženy. Večer jsme se dověděli, že na čištění tratě pracovali v těch místech dva dělníci, Němec Weiss, bydlící v samotě u Langů na Kobylí Hoře, druhý byl Čech Mráz z Louky u podolské školy. Byli při náletu schováni, Weiss skočil do houští vedle trati, Mráz si lehl do stoky u trati. Mráz na přelétávající letadla zahrozil, jedno z nich se vrátilo a kulometnými střelami Mráze usmrtilo. Byl zasažen do břicha a do nohy, byl okamžitě mrtev. Z prostřeleného břicha mu vyhřezla střeva. Ještě mladý člověk, otec 5ti dětí, pracoval dříve v Aschaffenburgu v Německu, dostal se domů jako zaměstnanec zdejší dráhy, smutnému osudu však neušel."
Koncem března jezdily vlaky na trati Prachatice – Volary s doprovodem pancéřových vozů s protiletadlovými děly. Obyvatelé se netají obavami, že dojde-li k odstřelování nádraží letadly, odnese to také město.
24.3.1945 v půl dvanácté byl ve městě opět vyhlášen letecký poplach. Po jeho skončení vyjel z nádraží vlak směrem k lázním. Skupina asi 16 letadel se velké výšce přiblížila k městu ve směru od lesa Výrovčice. "Vlak, který jel k lázeňské zastávce silně kouřil. Letci to spatřili, náhle jsme slyšeli svištění bomb a hned nato celou salvu výbuchů. Ze zahrady jsem viděl mračna kouře prachu a kouře v oblasti Lázní sv. Markéty a na úpatí Libína v lese. Letadla patrně chtěla zničit vlak /byl kombinovaný osobní-nákladní/ ten však zasažen nebyl. První bomba spadla před tratí za továrnou Jungbauer, druhá za tratí u Menschiků pole, další pak směrem k Lázním poblíž trati a do luk, nejvíc jich spadlo kolem lázeňského statku u lesa a do lesa." Dle zápisu z německé kroniky hlavní školy bylo celkem svrženo 24 pum, které dopadly do blízkosti železniční tratě, do lesa na hoře Libín a některé spadly do nejbližší blízkosti hospodářského dvora na Markétiných Lázních. Střecha toho dvora byla zničena a jeden muž byl smrtelně raněn.
26.3.1945 američtí letci napadli zdejší nádraží, lokomotiva tam stojící byla proděravěna jako řešeto a dva železniční vagóny byly zničeny.
Ve snaze o posílení protiletecké obrany prachatického nádraží přijel o den později vlak od Volar, který měl dva pancéřové vagony, na nichž byla protiletadlová děla. Jejich osádky očekávaly nový útok v místech, kde byla předešlí den napadena lokomotiva. Ten však nepřišel. "Panovala všeobecná obava, že dojde-li na střílení po letadlech, bude útok zostřen a nádraží, případně celé okolí v nebezpečí bombardování. Večer nemohl vlak s pancéřovými vozy vyjet dál, než k zastávce pod Lázněmi, tam zůstal stát a teprve další lokomotiva povolaná z Volar pomohla vlaku k další jízdě."
29.3.1945 se situace opakovala. "Zase přitáhli dva pancéřové protiletadlové vozy, ale jiné, jenom se 3 děly. Jako obsluhující osádka byli u nich samí kluci a několik holek."
Den na to přijel vlak znovu. "Zase přitáhly vlak dva první vozy "flaky" –protiletadlové pancéřvé vozy s děly. Patrně se budou střídat. Odpolední vlak už je neodtáhl, zůstaly přes noc v náraží teprve ráno v 5 hod. je odvezl vlak do Pasova. Kolem 10 hod. je zase přivezli, v poledne zase jely nahoru, odpoledne zpět, přes noc je nechávali stát v nádraží u váhy pod skladištěm. Z vily v kolonii je máme jako na dlani před očima a máme z toho malou radost." Na kořist v podobě sestřelu spojeneckého letounu však obsluhy flaku čekaly marně.
25.4.1945 kolem 19. hodiny útok šesti stíhaček na kolonu v oblasti Fefrů.
27.4.1945 v 7 hod. na
poli u Strunkovic nad Blanicí nouzové přistání
letounu Ar 96 B "50" od
V./Erg. JG 2
z
Plzně.
29.4.1945 v 9 hodin americké P-47 od 9th USAAF zničily skladiště zboží zdejšího nádraží. První bomba padla na železniční skladiště zboží, které bylo až do základů zničeno. U vlečky fy J.M.Král byl zabit jeden Rumun a druhý zraněný zemřel při převozu do nemocnice. Jiná bomba bomba rozmetala kolej číslo jedna před skladištěm. U Slepého mlýna dopadly 2 bomby, na louku za topírnou také 2 bomby a za skladištěm u "Obchodního družstva" u rodinného domku železničního úředníka Karla Jelínka 3 bomby." Po náletu byl v příkopu u domu nalezen mrtvým asi 17-letý maďarský uprchlík, a ve vagónu uprchlíků vykrvácela jedna žena po zasažení do nohy."
1.5.1945 dopoledne přistálo pod Lázněmi sv. Markéty malé německé kurýrní letadlo se zprávou pro kreisleitera Grafa. Posádka letounu přivezla také mnoho letáků, vyzývajících německý národ k vytrvání v boji. Vojáci roznášeli letáky po domech.
2.5.1945 k večeru opět přilétlo německé kurýrní letadlo a důstojníci, kteří z něj vystoupili, se hned ptali na velitele protiletadlové baterie (?) umístěné na vrcholu Libína. Po získání informací tam odjeli na motorce.
V prvních květnových dnech shazovala americká letadla nad jižními a západními Čechami leták, který v anglickém jazyce popisoval postup spojeneckých vojsk k 1.5.1945. O silách, které měly vstoupit na naše území se tu píše: "Severně od Mnichova překročila 3. armáda na třech místech řeku Isaru. 14. armádní divize osvobodila 120 000 válečných zajatců a slovanských dělníků… Ostatní oddíly 3. armády přecházejí blízko Pasova rakouské hranice."
Krátce poté se dostává leteckou cestou na naše území další leták, tentokrát už v češtině, který se obrací k nejširším vrstvám obyvatelstva s výzvou "Do zbraně!“ V závěru ujišťuje, že "Československo již bude osvobozeno" a stručnou charakteristiku vojenské situace uzavírá slovy: Německé armády jsou rozbity ve vlastní zemi a spojenecké armády již bojují na československé půdě na západě i na východě… Od východu ve svazku s vítěznou Rudou armádou postupuje první československý armádní sbor…, od západu postupuje americká třetí armáda generála Pattona.“
4.5.194 odpoledne opět přistálo kurýrní letadlo na poli u sv. Trojice. Na vrcholu zvaném Pýhl za Jungbauerovou továrnou byla rozmístěna protiletecká děla. Kolem 18. hod. snesly se nad město dvě americké stíhačky a každá za nízkého letu nad nádražím, jedna za druhou vystřelily sérii ran na voj. auto na silnici u Bernkopfů mlýna. Auto se vzňalo. Současně to zasáhlo dva koně poblíž jedoucí, patřící "malému" Fiedlerovi. Také několik vojáků bylo raněno."
4.5.1945 na poli ke hřbitovu přistávala kurýrní letadla. Bylo jich cekem 5 nebo 6 a prakticky celý den neustále přilétla a odlétala.
6.5.1945 během dne zničili piloti čtyři kurýrní letouny typu Fi 156 Storch na poli za kolonií, kde dosud denně přistávaly a odlétaly. Další dva stroje byly zničeny u hřbitova a dva pod silnicí za Českou kolonií.
,
.
8.5.1945 po 14. hod. přijeli do města dva jeepy.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
10.5.1945 vstoupila do města 26. pěší divize "Yankee Division".
Američani u nás. Provoz na ploše u Strunkovic nad
Blanicí.
V polovině července 1945 byla 26. pěší divize vystřídána 94. pěší divizí.
V noci z 22. na 23.11.1945 se 94. pěší divize přesunula do Bavorska.
.
.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
21.4.1949 ortofotomapa. Plocha vypadá jako letiště.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
Kluzák Z 23 OK-5722, výrobní číslo 207 vyrobený v roce 1949 létal původně ve Velešíně a později létal ve Strunkovicích nad Blanicí. Na kterém svahu?
V roce 1951 po havárii byl zrušen.
Boj s americkým broukem. V roce 1951 sovětské Po-2 od Аэрофлот rozprašovaly chemii.
29.8.1951 ortofotomapa. Na ploše dva letouny Po-2 pro letecko-chemickou činnost. (Fotky z provozu ve Stříbře).
V roce 1951 se uskutečnilo nejen prozkoumávání terénu a pokus o přistání v prostoru dnešního letiště.
6.2.1952 ustavující schůze Aeroklubu Prachatice. Nově založená organizace čítala pětadvacet členů v modelářském a dvacet členů v plachtařském odboru. Od svého založení byl aeroklub včleněn do Dobrovolného svazu lidového letectví (Doslet) při národním podniku Jitona v Prachaticích, následně do Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm). Registrační kartu podepsali Jaroslav Černý jako předseda a Josef Maidl jako jednatel. Aeroklub provozoval na náměstí v Prachaticích vlastní klubovnu v budově dnešního Muzea české loutky a cirkusu. Prvním náčelníkem letiště se stal Stanislav Stiebler.
Už v červnu 1952 začal základní plachtařský výcvik na kluzáku Z-23 Honza. Výcvik vedl Miroslav Trčka, již tehdy držitel stříbrného C.
Pamětníci dodnes vzpomínají na neuvěřitelných čtyřiadvacet brigádnických hodin na jednu vteřinu letu. Jenže spíše než o let se jednalo o poskoky nebo smyky po trávě v kluzáku vlečeném na gumovém laně.
10.8.1952 zahájen provoz na letišti. První letecký den. Sklidil obrovský úspěch, historického dokumenty uvádějí dvanáct tisíc platících diváků.
O pár měsíců později členové klubu z dobrovolných příspěvků a sbírek pořídili první hangár.
Na jaře 1953 plachtařský instruktor neprošel bezpečnostními prověrkami a provoz na letišti byl zastaven pro nezpůsobilost.
Technické nedostatky ale parta z aeroklubu odstranila a získala dvousedadlový školní větroň VT-109 Pionýr OK-2214 (v leteckém rejstříku od 26.3.1953).
Právě tehdy začalo to pravé létání a revoluce v plachtařském výcviku. S pomocí navijáku trvaly lety až pět minut a byly ve výšce i několik set metrů nad zemí.
---------- 1.6.1953 státní bankrot. ---------
Od roku 1954 výcvik parašutistů pro předvojenský výcvik.
.
.
5.7.1957 ortofotomapa. Na letišti u hangáru dva letouny.
6.8.1957 ortofotomapa. Na letišti u hangáru větroň.
.
.
1960
.
.
.
25.9.1964 ortofotomapa. Areál už je přemístěn blíže k silnici.
16.8.1965 ortofotomapa severní část a jižní část.
.
.
---------- Okupace 21.8.1968 ----------
.
1970
.
.
.
.
.
.
1980
.
.
.
.
.
.
.
.
---------- Převrat 17.11.1989 ----------
1990
.
.
.
.
.
.
2000
.
.
.
.
.
.
2010
.
.
.
.
.
.
.
.
2020
.
.
.
.
2025
