MAPA.
18.04.2025
Na začátku 20. století byl na vrcholu Děvína postaven vojenský objekt. Kdy?
Vysílač s anténou vysokou asi 50 m?
Dlouhé vlny 30-300 kHz (10 km-1 km), střední vlny 300-3 000 kHz (1 km-100 m), krátké vlny 3-30 MHz (100 m-10 m), velmi krátké vlny 30-300 MHz (10 m-1 m). Letecké spojení a radionavigace.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
Ortofotomapa 1938. Vrch Děvín.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
Děvín byl v Sudetech.
Elektrické vedení je vedeno od obce Horní Věstonice na vrchol Děvína. Kdy bylo položeno?
Od kdy výstavba vysílacího střediska?
Byla tu retranslační stanice? MAPA.
.
Byl tu letecký nesměrový maják?
Byla tu letecká hláska-Flugwache?
Kdy Němci zničili vysílací středisko?
21.4.1945 večer německá armáda odešla.
22.4.1945 obec Pavlov obsadila Rudá armáda.
3.5.1945 do obce přišel první Čech.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
Už 25.5.1945 v 6 hod. první odsun okradených Němců z Pavlova.
V roce 1945 zřícení sovětského letounu Li-2, který narazil do západního úbočí Děvína. MAPA. Letecká badatelna.
Poválečné nehody Военно-Воздушные Силы РККА (Рабоче-крестьянская Красная армия) v Československu.
Letouny Li-2 byly v roce 1945 provozovány u:
3-й гвардейский бомбардировочный авиационный корпус (авиации дальнего действия) MAPA.
4-й гвардейский бомбардировочный авиационный корпус (авиации дальнего действия)
od 3.4.1945 Rzeszów.
MAPA.
Nalezena část letounu.
Podrobnosti naleznete: Бомбардировочные авиационные полки (bombardovací letecké pluky) a Гвардейские бомбардировочные авиационные полки (gardové bombardovací letecké pluky)
Авиационные полки ГВФ (гражданского воздушного флота)
Podrobnosti naleznete: Гвардейские транспортные авиационные дивизии (gardové transportní letecké divize civilního letectví), Транспортные авиационные полки (transportní letecké pluky civilního letectví) a Гвардейские транспортные авиационные полки (gardové transportní letecké pluky civilního letectví).
.
Ortofotomapa 1947. Vrch Děvín se zničeným německým vysílacím střediskem.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
.
.
Ortofotomapa z roku 1953 a 2009. Vrch Děvín se zničeným německým vysílacím střediskem.
.
.
.
Ortofotomapa 1957. Vrch Děvín se zničeným německým vysílacím střediskem.
.
.
.
.
.
Ortofotomapa 1963. Vrch Děvín s obnoveným" vysílacím střediskem.
.
Na podzim 1965 výstavba zařízení na Stolové Hoře 459 m n. m., jižně Děvína. Jednotka měla velitelství na letiště Praha-Kbely. Zdroj.
.
Na podzim 1967 přesun na vysílací středisko Děvín. Radiotechnické zabezpečené (RTZ) dálkové navigace pro letouny, jejíž součástí bylo i stanoviště Děvín s nadřízenou jednotkou ve Kbelích. Zdroj.
.
.
Nová technika pro zpracování a předávání dat radiolokačního průzkumu na společná velitelská stanoviště radiotechnického vojska (v Čechách, na Moravě a Slovensku), používala radiotelegrafní signál, kde byly zakódovány všechny potřebné údaje přenosu. Mám dojem, že u této radiostanice bylo číslo 128 ??? Pro pamětníky, jednalo se o systém V1P (vozduch). Stolovka / Stolová hora v tomto prostoru zajišťovala kvalitní spojení jednotlivých radiotechnických rot - jejich velitelských stanovišť se systémem společných VS jednotlivých druhů vojsk protivzdušné obrany (rakeťáci, letectvo ...). Pohled na mapu Pálavy, převýšení a pod. ukazuje že plně vyhovovalo potřebám v místech rozmístnění tohoto systému na území Československa. Závěr: retranslační uzel - na všechny potřebné strany v obou směrech, Mám poznatky o tom, že spojení bylo kvalitní a vysoce spolehlivé. Mjr.v.v. Ota Kyzling. Zdroj.
.
.
.
.
.
V roce 1976 přibyla radiokomunikační budova a televizní vysílač. Dnes Televizní vysílač Mikulov - Děvín. Menší objekt provozují České radiokomunikace a u bývalého bunkru ŘOP je v provozu meteorologická stanice.
Od roku 1977 se v Rebešovicích (okres Brno-venkov) nacházel 2. provozní prapor zajišťující spojení pro potřeby 2. radiotechnické brigády s velitelstvím v Brně. Jeho součástí mimo jiné bylo vysílací středisko velitelského stanoviště. Právě tato jednotka měla svoje odloučené stanoviště v lokalitě vrch Děvín. Odloučené radiové družstvo zde obsluhovalo stacionární radiostanici R-118st a k dispozici bylo i její mobilní provedení R-118-p na automobilu ZIL-131. V obou soupravách se nacházely: vysílač R-118, přijímač (AMUR nebo R-311 nebo R-154), usměrňovač VSR-15, dálnopisný stroj (ST-35 nebo D-302), skříňka dálkového ovládání, dvě elektrocentrály, souprava antén a další příslušenství. Podle způsobu vysílání (zvoleného kmitočtu) dosah radiostanice činil 100 až 600 km, za přesunu od 30 do 50 km.
.
.
1980
.
.
.
.
.
.
.
.
.
1990
.
.
.
1994
.
Zdroj.
V roce 1995 vojenský provoz zabezpečoval VÚ 3690, spadající do působnosti 43. radiotechnické brigády Brno. Nadřízeným velitelstvím byl 4. sbor protivzdušné obrany se sídlem v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi. Posádku samotnou tvořili čtyři vojáci ZS a jejich úkol spočíval v zabezpečení nepřetržitého provozu radioreleové stanice RDM-12, jakožto retranslačního bodu mezi radiolokačními stanovišti v Sokolnicích a Moravských Budějovicích. Zdroj. MAPA.
.
.
.
.
2000
.
.
.
Éra vojenského využití skončila definitivně v roce 2004, kdy nepoužívané vojenské stavby byly strženy bagrem a tři stovky tun stavební suti odklízel ve speciálních kontejnerech vrtulník, který je převážel k další likvidaci do nedaleké obce Perná.
.
.
.
.
2009.
2010
.
.
.
.
Co zbylo na vrcholu vedle
vysílače k 4.4.2015 
,
,
.
Tři betonové sokly pro směrové antény?
Sloup. Z jakého období?
.
.
.
.
2020
.
.
.
.
2025
