MAPA.
11.10.2025
Na začátku 20. století byl na vrcholu Děvína postaven vojenský objekt. Kdy?
Vysílač s anténou vysokou asi 50 m?
Dlouhé vlny 30-300 kHz (10 km-1 km), střední vlny 300-3 000 kHz (1 km-100 m), krátké vlny 3-30 MHz (100 m-10 m), velmi krátké vlny 30-300 MHz (10 m-1 m). Letecké spojení a radionavigace.
,
,
od prosince 1926 do 1939.
Ortofotomapa 1938. Vrch Děvín.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
Elektrické vedení je vedeno od obce Horní Věstonice na vrchol Děvína. Kdy bylo položeno?
Od kdy výstavba vysílacího střediska?
Byla tu retranslační stanice? MAPA.
MAPA. Flugwache 11 (letecká hláska) podřízená Fluko Wien.
Byl tu letecký nesměrový maják?
.
Kdy Němci zničili vysílací středisko?
21.4.1945 večer německá armáda odešla.
22.4.1945 obec Pavlov obsadila Rudá armáda.
3.5.1945 do obce přišel první Čech.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
Už 25.5.1945 v 6 hod. první odsun okradených Němců z Pavlova.
V roce 1945 zřícení sovětského letounu Li-2, který narazil do západního úbočí Děvína. MAPA. Letecká badatelna.
Poválečné nehody Военно-Воздушные Силы РККА (Рабоче-крестьянская Красная армия) v Československu.
Letouny Li-2 byly v roce 1945 provozovány u:
3-й гвардейский бомбардировочный авиационный корпус (авиации дальнего действия) MAPA.
4-й гвардейский бомбардировочный авиационный корпус (авиации дальнего действия)
Nalezena část letounu.
Podrobnosti naleznete: Бомбардировочные авиационные полки (bombardovací letecké pluky) a Гвардейские бомбардировочные авиационные полки (gardové bombardovací letecké pluky)
Авиационные полки ГВФ (гражданского воздушного флота)
Podrobnosti naleznete: Гвардейские транспортные авиационные дивизии (gardové transportní letecké divize civilního letectví), Транспортные авиационные полки (transportní letecké pluky civilního letectví) a Гвардейские транспортные авиационные полки (gardové transportní letecké pluky civilního letectví).
.
Ortofotomapa 1947. Vrch Děvín se zničeným německým vysílacím střediskem.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
.
.
Ortofotomapa z roku 1953 a 2009. Vrch Děvín se zničeným německým vysílacím střediskem.
.
.
.
Ortofotomapa 1957. Vrch Děvín se zničeným německým vysílacím střediskem.
.
.
.
.
.
Ortofotomapa 1963. Vrch Děvín s obnoveným" vysílacím střediskem.
.
Na podzim 1965 výstavba zařízení na Stolové Hoře 459 m n. m., jižně Děvína. Jednotka měla velitelství na letiště Praha-Kbely. Zdroj.
.
Na podzim 1967 přesun na vysílací středisko Děvín. Radiotechnické zabezpečené (RTZ) dálkové navigace pro letouny, jejíž součástí bylo i stanoviště Děvín s nadřízenou jednotkou ve Kbelích. Zdroj.
.
.
Nová technika pro zpracování a předávání dat radiolokačního průzkumu na společná velitelská stanoviště radiotechnického vojska (v Čechách, na Moravě a Slovensku), používala radiotelegrafní signál, kde byly zakódovány všechny potřebné údaje přenosu. Mám dojem, že u této radiostanice bylo číslo 128 ??? Pro pamětníky, jednalo se o systém V1P (vozduch). Stolovka / Stolová hora v tomto prostoru zajišťovala kvalitní spojení jednotlivých radiotechnických rot - jejich velitelských stanovišť se systémem společných VS jednotlivých druhů vojsk protivzdušné obrany (rakeťáci, letectvo ...). Pohled na mapu Pálavy, převýšení a pod. ukazuje že plně vyhovovalo potřebám v místech rozmístnění tohoto systému na území Československa. Závěr: retranslační uzel - na všechny potřebné strany v obou směrech, Mám poznatky o tom, že spojení bylo kvalitní a vysoce spolehlivé. Mjr.v.v. Ota Kyzling. Zdroj.
.
.
.
.
.
V roce 1976 přibyla radiokomunikační budova a televizní vysílač. Dnes Televizní vysílač Mikulov - Děvín. Menší objekt provozují České radiokomunikace a u bývalého bunkru ŘOP je v provozu meteorologická stanice.
Od roku 1977 se v Rebešovicích (okres Brno-venkov) nacházel 2. provozní prapor zajišťující spojení pro potřeby 2. radiotechnické brigády s velitelstvím v Brně. Jeho součástí mimo jiné bylo vysílací středisko velitelského stanoviště. Právě tato jednotka měla svoje odloučené stanoviště v lokalitě vrch Děvín. Odloučené radiové družstvo zde obsluhovalo stacionární radiostanici R-118st a k dispozici bylo i její mobilní provedení R-118-p na automobilu ZIL-131. V obou soupravách se nacházely: vysílač R-118, přijímač (AMUR nebo R-311 nebo R-154), usměrňovač VSR-15, dálnopisný stroj (ST-35 nebo D-302), skříňka dálkového ovládání, dvě elektrocentrály, souprava antén a další příslušenství. Podle způsobu vysílání (zvoleného kmitočtu) dosah radiostanice činil 100 až 600 km, za přesunu od 30 do 50 km.
.
.
1980
.
.
.
.
.
.
.
.
.
1990
.
.
.
1994
.
Zdroj.
V roce 1995 vojenský provoz zabezpečoval VÚ 3690, spadající do působnosti 43. radiotechnické brigády Brno. Nadřízeným velitelstvím byl 4. sbor protivzdušné obrany se sídlem v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi. Posádku samotnou tvořili čtyři vojáci ZS a jejich úkol spočíval v zabezpečení nepřetržitého provozu radioreleové stanice RDM-12, jakožto retranslačního bodu mezi radiolokačními stanovišti v Sokolnicích a Moravských Budějovicích. Zdroj. MAPA.
.
.
.
.
2000
.
.
.
Éra vojenského využití skončila definitivně v roce 2004, kdy nepoužívané vojenské stavby byly strženy bagrem a tři stovky tun stavební suti odklízel ve speciálních kontejnerech vrtulník Mi-8 OM-ORO, který je převážel k další likvidaci do nedaleké obce Perná.
.
.
.
.
2009.
2010
.
.
.
.
Co zbylo na vrcholu vedle
vysílače k 4.4.2015 ,
,
.
Tři betonové sokly pro směrové antény?
Sloup. Z jakého období?
.
.
.
.
2020
.
.
.
.
2025