od února 1914Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.
25.10.2020
MAPA.
Podle plánu z roku 1913 se měly z mobilizovaných Flugparků vytvořit Fliegerkompanie – Flik 1, Flik 2, Flik 3, Flik 4, Flik 5, Flik 7 i Flik 8 se měly zmobilizovat ve 3. dni mobilizace, Flik 6, Flik 9, Flik 10, Flik 11 i Flik 12 v 8. dni, Flik 13, Flik 14 i Flik 15 v 20. dni mobilizace podobně i Lenkballonkompanie.
od února 1914
1.2.1914 vytvořeny letecké parky: Flugpark 1 v Fischamend, Flugpark 2 ve Wiener Neustadt, Flugpark 3 v Görz-Gorizia-Gorica dnes v Itálii, Flugpark 4 v Mostar, Flugpark 5 v Neusatz-Újvidék- Нови Сад dnes v Srbsku, Flugpark 6 v Mostar, Flugpark 7 v Krakau (Rakowice - Czyžyny)-Kraków v Polsku, Flugpark 8 v Aspern, Flugpark 13 ve Wiener Neustadt, Flugpark 14 v Aspern. V červnu 1914 vytvořen: Flugpark 10 v Graz-Thalerhof.
Nasazena proti Srbsku.
Letiště Rogatica východně Sarajeva dnes v Bosně.
28.7.1914 vypukla válka se Srbskem.
Roman Antoni Florer byl po zahájení války byl přidělen k Flik 4.
První
rakousko-uherská ofenzíva začala 12.8.1914. 
Druhá
rakousko-uherská ofenzíva začala 7.9.1914. 
od října 1914
Třetí rakousko-uherská ofenzíva začala 5.11.1914.
23.6.1915 byly zahájeny útoky italských vojsk na
řece Soči Isonzo. 
Letiště Wippach Vipava ve Slovinsku.
Letiště Heidenschaft dnes Ajdovščina ve Slovinsku. Kdy?
13.9.1915 Roman Antoni Florer během jednoho z bojových letů na místě pozorovatele s pilotem Oberleutnant Hassan Riza Effendi Pieler (původní jméno Adolf Pieler) na letounu Albatros B.II (Ph) 24.10 sestřelil pistolí Mauser 96 italské letadlo u Basaldella. Bylo to první vítězství na italském bojišti.
Útok
na Srbsko začal 6.10.1915. 
Ústup srbské armády do Černé Hory.
Oblt.
Jindřich Kostrba se od Flek 8 v polovině prosince
1915 vrátil na italskou frontu, kde byl přidělen k Flik 4 jako
zástupce velitele, jímž byl Hauptmann Mathias Bernath.
Nejlepšími letouny této jednotky byly německé Fokkery E.III, v Rakousko-Uherské armádě značené A.III. Jejich nevýhodou bylo, že nesměly být nasazovány nad nepřátelským územím, neboť byly vybaveny synchronizačním zařízení pro střelbu okruhem vrtule a kvůli utajení se nesměly v žádném případě dostat do rukou nepřátele.
, 
,
.
18.2.1916 nastala situace, na kterou rakouští piloti čekali – přes hranici přelétlo sedm italských bombardérů Caproni Ca.1 od 4a Squadriglia de Bombardamenti, jejichž cílem bylo město Lublaň. Po osmé hodině vzlétli rakouští stíhači, mezi nimi i Jindřich Kostrba na Fokkeru A.III 03.51. Při prvním útoku se mu povedlo těžce poškodit jeden z italských letounů, takže ten při nouzovém přistání havaroval a byl úplně zničen. Po přezbrojení a doplnění pohonných hmot byl Kostrba opět ve vzduchu a hledal nepřítele. Toho uviděl nad městečkem Opcina, kde letěl osamocený Caudron G.IV. Po krátkém souboji šel italský letoun k zemi a Jindřich Kostrba si mohl připsat další vítězství. Ještě během tohoto letu se mu ve spolupráci s Feldweblem Brocinerem povedlo „dostat“ dalšího Itala – bombardovací Caproni Ca.1. Kostrbovi se tak povedlo sestřelit během 65 minut tři nepřátelská letadla a stal se prvním rakousko-uherským pilotem, který během jednoho dne dosáhl tří sestřelů.
1.3.1916 byl Kostrba jmenován velitelem nově postaveného Flik 23 na jihotyrolské frontě.
, 
Hansa Brandenburg
C.I (U) 64.01 s experimentální střeleckou věží pro stojícího
pozorovatele a s odstraněnou věží od května 1916 do února 1917.
od listopadu 1916
Letiště Wippach Vipava ve Slovinsku. Od kdy?
Velitel Flik 4 Hptm. Alfons Veljačič. Od kdy? Ve výzbroji letouny Hansa-Brandenburg C.I (U) série 69, letouny Hansa-Brandenburg C.I (Ph) série 29, 129 a letouny Hansa-Brandenburg D.I (Ph) série 28.
K 30.6.1917 bojová sestava rakousko-uherských leteckých setnin na italské frontě. C. a K. Sočská armáda (K.u.k. Isonzoarmee). Velitel Stoluft: Oberst Leo Nádherný. Flik 2, Flik 4, Flik 12, Flik 19, Flik 23, Flik 28, Flik 32, Flik 34, Flik 35, Flik 41J, Flik 42J, Flik 46 a Fluggeschwader I.
V červenci 1917 přejmenována na Flik 4D.
24.10.1917 až 18.11.1917 bitva
u Caporetta. Posun fronty 100 km na západ k řece Piavě. 
Letiště San Maria la Longa.
Letiště Giai.
Na letišti se používaly italské hangáry, stav letky byl dva letouny Hansa-Brandenburg C.I a jeden Albatros D. III (Oef.) série, plus několik trupů bez křídel a motorů. Od Flik 35 ještě jeden letoun Albatros D.III (Oef).
V prosinci 1917 se Hptm. Rudolf Holeka stal velitelem Flik 4D. Tato jednotka používá průzkumné letouny Hansa-Brandenburg C.I. a doprovodné stíhací Albatros D.III (Oef), Aviatik-Berg D. I a Phönix D.I.
Dne 28.12.1917 havaroval první stroj na novém letišti - Hansa-Brandenburg C.I.
Dne 1.1.1918 nemá jednotka žádný letuschopný letoun.
3.1.1918 už jsou letuschopné stroje Albatros D.III (Oef) a Hansa- Brandenburg C.I.
4.-5.1918 průzkumné lety, doprovodný Albatros D.III (Oef) byl napaden rakouským letcem.
20.1.1918 se stěhuje do Godega di Sant'Urbano, při té příležitosti navštěvuje bombardovací letku ve Vittoriu.
Koncem ledna 1918 se stěhuje do Gaiarine, k německé letce Fl.Abt. 219A.
Zde se odehrávaly těžší boje než na předchozích letištích, proto rozkazem Oblt. Holeky rakouské průzkumné letouny létaly s německými, které měly lepší doprovod.
Ještě 29.1.1918 si Rudolf Holeka stěžuje na neustálé problémy se synchronizací kulometů a časté průstřely vrtulí.
Začátkem února nemá jednotka opět žádné doprovodné stíhací letouny, proto nemůže létat.
22.2.1918 při doprovodu letounů Hansa-Brandenburg C.I od Flik 4D Hptm. Robert Ellner vedoucí roje stíhacích letounů Aviatik D.I na letounu 138.35 ve spolupráci FP Offstv. Josefem Siegelem a Zugsf. Rudolfem Klemmem, všichni od Flik 56J sestřelil britský letoun Camel B.6238 "C" od No. 45 Squadron RAF u Biancade. Australské stíhací eso Capt. R. J. Brownell zraněn nárazem do vrby. Posádka letounu Hansa-Brandenburg C.I (Uf.) 169.67 FP Oblt. Rudolf Kadletz zraněn do ruky doletěl do San Fior di Sopra. BO Fähnr. i. d. Res. Josef Malik. Druhý stroj 169.61 měl posádku FP Zugsf. Josef Moravetz a BO Rittm. Karl Rossak.
Vzhledem ke své "pěší" minulosti nechává Holeka fotografovat ze vzduchu vlastní dělostřelecké baterie a zákopy jestli jsou dobře kryté proti pozorování shora.
V této době už měla letka letuschopné stroje, avšak nenatřené. Ty byly natírány až na letišti barvami zrekvírovanými u autokolony.
Celé jaro pokračuje letka ve fotoprůzkumných letech až do přeložení Oblt. Holeky na velitele Aufklärung Geschwader - průzkumné eskadry (11 Fliků) ve Vittoriu.
V květnu 1918 se Hptm. Rudolf Holeka stal velitelem vyšší letecké jednotky Fliegergruppekommandant (Grufl) leteckých jednotek XXIV. sboru c. a k. 6. armády na Piavě, kde měl v podřízenosti tři letecké setniny.
Velitelem Flik 4D se stává Rittm. Rossak.
Létal zde Rudolf Herdich, Hugo Förster.
od konce července 1918
Září 1918. UFAG C.I 161.106 
Odkazy: Jan Zahálka - Rudolf Holeka, kronika prvního vojenského letce národnosti české, 1997