Geofyzikální měření

15.07.2014

Závod čs. aerolinií Agrolet se sídlem na Ruzyni zajišťoval s vrtulníkem Mi-1 OK-OVC geofyzikální průzkum až do nehody 2.10.1963. 

SLOV-AIR, podnik pre leteckú činnosť, se sídlem v Bratislavě používal vrtulník Mi-2 OK-EIP s piloty Přádou a Polívkou. Vrtulník opatřený snímací televizní kamerou a magnetometrem vlečeným v dostatečné hloubce pod vrtulníkem umožňuje přesný záznam veškerých magnetických anomálií terénu a jejich vyznačení na mapě. Místo televizní kamery se ještě před nedávnem používala filmová kamera. Její provoz byl však nákladný, neboť bylo nutné zpracovávat značné množství filmů 36 mm. Televizní kamera ve spojení s telerecordingovým záznamem, který lze podle libosti vracet a později smazat, je dalším zlepšením práce vzdušných geologů. 

Foto Karel Masojídek. (L+K 10/76) , , , .

Vrtulníky Letecké správy federálního ministerstva vnitra Mi-2 a Mi-8 se zúčastnily geofyzikálního průzkumu v 80. letech. Šlo o dálkový průzkum země, realizovaný z letadlového nosiče na speciálním zařízení ke zpracování obrazových dat pro Český geodetický a kartografický úřad.

Dne 5.5.1983 v 19.58 došlo po úderu blesku na Vesecku severně Turnova k výbuchu paliva v raketovém silu. Výbuchem vymrštěnou jadernou hlavici hledal vrtulník Mi-6 se sondou v podvěsu po dobu čtyř měsíců. Jeden den vrtulník létal ve směru sever - jih, druhý den ve směru západ - východ. Létal ve výšce 300 - 800 m.

Mi-8 "85" na letišti Hradčany. Nyní po generálce. Před generálkou vrtulník často létal bez zadních dveří a s neznámým objektem v kabině. Na stojánce dveře byly zakryty plachtou.

Čornobyl 1986.

---------- Převrat 17.11.1989 ----------

V roce 1995 se použil vojenský vrtulník Mi-17 OD 6. zDL s pilotem Kolískem pro geofyzikální průzkum vojenského prostoru u Milovic, Štěchovice, ..

V roce 1995 létal geofyziku i pilot Kontura s vrtulníkem Mi-2 firmy HELICOPTER, s. r. o.

Používal se i vrtulník Mi-8 firmy AEROCENTRUM, spol. s r.o. s posádkou Rákos, Čech a Dytrych. Únor 1996 Vintířov u Sokolova. Měření prováděli specialisté firmy PICODAS Praha. Sonda pro měření geofyzikálních parametrů používala CS-3 cesium magnetometr senzor. Sonda byla zavěšena na 25 m laně s kabelem v podvěsu pod vrtulníkem.

Později toto měření prováděl pilot Galčík s vrtulníkem Kania OK-WIM firmy HELICOPTER, s. r. o.

, . Nehoda vrtulníku Kania v Krkonoších 30. září 1997.

Správa úložišť radioaktivních odpadů zadala geofyzikální měření v šesti prostorech, kde přichází v úvahu výstavba hlubinného úložiště. Měření prováděli specialisté kanadské firmy Mc PHAR Geosurveys Ltd. Koordinaci měli na starosti pracovníci firmy G IMPULS Praha. Vrtulník AS 355 F-2 firmy DELTA SYSTEM - AIR, s. r. o. se zavěšenou sondou Hummigbird (je 6,5 m dlouhá a váží 150 kg, 30 m pod vrtulníkem) létal ve výšce 60 m nad terénem. 29.9.2003 u Rakovníka po srážce se stromem zničena sonda za US$ 170000. Měření oddálilo nepříznivé geomagnetické bouře na Slunci. Vrtulník AS 355 F-2 OK-MIA s pilotem Kolískem v Táboře 3.11.2003.

, , . Ukončení prací 20.11.2003.

Radiační a chemický průzkum z vrtulníků

Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Státní ústav radiační ochrany.

Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany.

Odkazy: L+K 10/76, 26/79, 19/83  

Historie měření

Regionální letecké radiometrické měření na území bývalého Československa v měřítku 1:200 000 provedl v letech 1957-1959 Ústav užité geofyziky v Brně. Území Českého masívu bylo změřeno v prvých dvou letech. K měření úhrnné aktivity gama bylo užito sovětské analogové aparatury ASGM-25 se 72 Geiger-Müllerovými počítacími trubicemi VS-9, umístěné v letadle AN-2. Aparatura byla cejchována pomocí bodového standardu ²²⁶Ra. Měření bylo vedeno v síti rovnoběžných profilů 2 km vzdálených v pracovní výšce 100 m rychlostí 150 km.h^-1 a za použití vizuální navigace. Šířkový dosah měření byl přibližně 420 m. Radioaktivita hornin, přepočtená na úroveň zemského povrchu, byla vyjádřena v jednotkách expozičního příkonu R.h^-1 a zobrazena v mapách profilů. Takto zpracovaná aeroradiometrická mapa Československa byla vydaná tiskem po jednotlivých listech map v měřítku 1:200 000 Ústředním ústavem geologickým (2). Bližší údaje o leteckém měření v měřítku 1:200 000 udávají zprávy o výzkumech (3–6). Z výsledků regionálních leteckých měření a z dalších údajů o radioaktivitě hornin byly sestaveny mapy izolinií radioaktivity hornin Českého masívu v měřítkách 1:200 000 a 1:500 000 a Západních Karpat v měřítkách 1:200 000 a 1:500 000 (7, 8).

Detailní letecká radiometrická měření úhrnné aktivity gama etapy 1960–1971 v měřítku 1:25 000 provedla Geofyzika Brno. Území ČR bylo měřeno postupně v dílčích oblastech sovětskými analogovými aparaturami ASGM-25 a ARS-2 se 4 scintilačními detektory s krystaly NaI(Tl), o celkovém objemu 1 006 cm³, umístěnými v letadle AN-2 nebo ve vrtulníku Mi-1. Aparatury byly cejchovány bodovým standardem ²²⁶Ra. Měřilo se v síti rovnoběžných profilů 250 m vzdálených, orientovaných obecně kolmo na převládající směr geologických struktur, v pracovní výšce 80 m a při rychlostech 100–140 km.h^-1 za použití vizuální navigace. Radioaktivita hornin byla zobrazena mapami izolinií expozičního příkonu záření gama s krokem 2 R.h^-1 v měřítkách 1:25 000 nebo 1:50 000, které jsou součástí závěrečných zpráv o výzkumech (9–28).

Detailní letecká gamaspektrometrická měření zájmových oblastí v měřítku 1:25 000 prováděla Geofyzika Brno od roku 1976. K měření bylo použito kanadského digitálního čtyřkanálového gamaspektrometru DiGRS 3001 se scintilačními detektory NaI(Tl) o objemu 14 800 cm³ s automa-tickou stabilizací spektra pomocí referenčního zdroje Cs-137, od r. 1988 kanadského spektrometru GR-800D se scintilačními detektory NaI(Tl) o objemu 33 600 cm³ a s automatickou stabilizací spektra pomocí měření přírodního radionuklidu ⁴⁰K. Aparatury byly kalibrovány na přírodních objektech (tři kalibrační pruhy) v oblasti Česko- moravské vrchoviny. K měření bylo použito vrtulníků Mi-2, Mi-8 a letadla AN-2 v pracovní výšce letu 80 m při rychlostech 100–140 km.h^-1 za použití elektronické navigace. Výsledky měření, zobrazené jako mapy izolinií koncentrací draslíku, uranu, thoria v horninách, a mapy úhrnné gama-aktivity v měřítkách 1:25 000 nebo 1:50 000 jsou součástí závěrečných zpráv (29–41). Leteckým gamaspektrometrickým měřením bylo pokryto přibližně 50 % plochy ČR.