Litoměřice Leitmeritz

18.01.2021

od února 1914

od října 1914


.


od listopadu 1916


.


od července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Válka s Němci o Sudety.

od 27.11.1918 do 1919.

27.12.1918 čs. vojsko obsadilo Litoměřice.


od 1919 do 27.12.1921.


.


od 27.12.1921 do prosince 1926.


.


.


.


.


, , od prosince 1926 do 1939.


.


.


.


1930


.


.


.


.


.


.


.


----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

2.12.1938 přelet vzducholodi LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 (Sudetenlandfahrt). Odstartovala 2.12.1938 v 10.15 hod. z Frankfurtu přes Hammelburg – Cheb Eger – Teplice Teplitz  – Liberec Reichenberg, kde byl tou dobou Hitler – Jablonec nad Nisou Gablonz – Mikulášovice Nixdorf  – Nový Bor Haida  – Litoměřice Leitmeritz  – Regensburg – Augsburg – Pfaffenhofen – Braunau – Linz – Landau – Passau – Obernzell – Hohentisch - kde to je? (navštívila i Český Krumlov Krummau an der Moldau) – Kašperské Hory Bergreichenstein – Furth im Wald – Karlovy Vary Karlsbad  – Loket Elbogen  – Bamberk – Hammelburg a zpět do Frankfurtu, kde přistála 3.12.1938 v 17.46 hod. Velitelem byl kapitán Albert Sammt a jednalo se o propagandistickou plavbu před doplňovacími volbami do Říšského sněmu, které se konaly 4.12.1938. Z paluby vzducholodi shazovala posádka malé hákové kříže na padáčcích a také lístky, na kterých bylo napsáno TVÉ „ANO“ VŮDCI. Byla to první plavba tohoto zeppelinu s poštou a zásilky byly na padáku shozeny na liberecké letiště. MAPA.


NSFK-Sturm 17/40 Leitmeritz/Sudetenland, Mareschgasse 7. Od kdy?


.


.


Do 2. a 3. podzemního patra Sudetských chladíren v Litoměřicích byla po bombardování Berlína v roce 1942 přemístěna výroba dřevěných leteckých vrtulí pod názvem Albis-Werke G.m.b.H Leitmeritz, pobočka berlínské firmy Gustav Schwarz G.m.b.H.. Práce na prohlubování sklepů a většinu prací na výrobě vrtulí prováděli vězni z koncentračního tábora Terezín – tzv. komando Albis. Denní produkce byla 50-60 vrtulí. Podrobnosti.


Segelflugschule plachtařská škola se nacházela v Terezíně v okolí dnešního pietního místa u Ohře údajně od roku 1943 do roku 1945.


16.10.1944 po letecké bitvě nad Čechami přistálo na letišti Terezín pro nedostatek paliva 16 německých stíhaček ze základen v Německu od JG 300.

17.10.1944 po dotankování paliva bylo schopno odletět pouze devět strojů. Letoun Bf 109 G-14 WNr. 783915 "červená 15" od 2./JG 300 po startu zamířil nad Litoměřice a zde zřejmě z důvodu letecké nekázně v 16.15 hod. havaroval. Podle očitých svědků v nízkém letu zachytil o sloup u litoměřické pošty a následně se zřítil na rohový dům v Michalské ulici. Letadlo se nárazem roztříštilo, Uffz. Günther Lange na místě zahynul. Letecká badatelna.


14.3.1945 byla ukončena práce v továrně a část strojů převezena jinam.

23. a 24.3.1945 byly bombardovány Litoměřice a další města středních Čech. Podrobnosti.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Město tedy nebylo osvobozeno, stejně jako poslední koncentrační tábor v historii 2.světové války. Nebyl osvobozen, ale rozpuštěn. V celém městě od rána probíhaly úklidové práce po ustupujících německých jednotkách. Ráno na prázdné zátarasy přišli první dobrovolníci, kteří vyhlíželi příjezd Rudé armády. Tady je to popsáno trochu jinak.

9.5.1945 bombardéry Pe-2 od 1 гбад, 6 гбак, 2 ВА bombardovaly města Roudnice nad Labem, Litoměřice a Dubá (okres Česká Lípa). Deník bojové činnosti bombardovací divize.

Okolo 9. hod. ranní všechny přítomné ve městě překvapila střelba z palubních zbraní sovětských letounů P-39 Airacobra od 211 гиап, 23 гиад, 6 гиак, 2 ВА a stíhaček Jak od 728 иап, 256 иад, 5 иак, 2 ВА. Došlo i k bombardování zmíněných zátaras a centra města bombardéry Pe-2 od 4 бак, 2 ВА .

Další vlna přeletu útočících sovětských letadel přišla v 11 hod. Bomby dopadly do ul. Velká mlýnská, Dlouhá, Anenská, Vavřinecká, Dominikánská a Dubičná. V době bombardování se nacházelo v centru města několik desítek lidí v pruhovaných oděvech, kteří byli nuceně nasazeni v různých objektech ve městě. Po odchodu německých jednotek se právě sešli v centru města a čekali, co s nimi bude dál. Vzhledem k žalostnému tělesnému stavu a nedostačujícímu oblečení se oblékli v již opuštěném skladu Wehrmachtu a použili vojenské ošacení pro udržení tělesného tepla. Tento zástup stál v době průletu sovětských stíhačů v blízkém seskupení a po odstřelování sovětským stíhačem bylo mnoho těchto nuceně nasazených zmasakrováno.

, .

ONV ihned informoval Roudnici nad Labem, že město je v českých rukou, a zanedlouho vjel do města vojenský velitel z Roudnice. Další bombardování už neproběhlo, a to díky relaci v rozhlasu v Praze, kam se podařilo zprávu o držení Litoměřic v českých rukou oznámit. Těžko říci, kolik lidí zahynulo následkem tohoto náletu, různí se počty mrtvých v kronikách. Jisté však je, že nejméně 20 lidí přišlo o život. V kronice města se uvádí zajímavý údaj, že v průběhu konce války zemřelo v Litoměřicích 483 Němců a 7 Čechů. Kde se asi vzalo tak vysoké číslo? Zvláštností je hromadný hrob, který byl na konci války ještě odkryt a nacházel se vedle hřbitovní zdi. Měly tam být uložené oběti z nedaleké tajné továrny Richard, ale také oběti bombardování.  Došlo tak k nešťastné náhodě vůbec nešťastným bombardováním města. A tak se dnes vlastně neví, kolik lidí vlastně zemřelo a kdo vlastně leží v masovém hrobě.