od února 1914
22.12.2025
od února 1914
od října 1914
.
od listopadu 1916
.
od července 1918
od 1.11.1918 do
27.11.1918.
od 27.11.1918 do
1919.
27.12.1918 čs. vojsko obsadilo Litoměřice.
od 1919 do 27.12.1921.
.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
.
.
.
.
, 
,
od prosince 1926 do
1939.
.
.
.
1930
.
.
.
.
.
.
.
----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
2.12.1938 přelet vzducholodi LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 (Sudetenlandfahrt). Odstartovala 2.12.1938 v 10.15 hod. z Frankfurtu přes Hammelburg – Cheb Eger – Teplice Teplitz – Liberec Reichenberg, kde byl tou dobou Hitler – Jablonec nad Nisou Gablonz – Mikulášovice Nixdorf – Nový Bor Haida – Litoměřice Leitmeritz – Regensburg – Augsburg – Pfaffenhofen – Braunau – Linz – Landau – Passau – Obernzell – Hohentisch - kde to je? (navštívila i Český Krumlov Krummau an der Moldau) – Kašperské Hory Bergreichenstein – Furth im Wald – Karlovy Vary Karlsbad – Loket Elbogen – Bamberk – Hammelburg a zpět do Frankfurtu, kde přistála 3.12.1938 v 17.46 hod. Velitelem byl kapitán Albert Sammt a jednalo se o propagandistickou plavbu před doplňovacími volbami do Říšského sněmu, které se konaly 4.12.1938. Z paluby vzducholodi shazovala posádka malé hákové kříže na padáčcích a také lístky, na kterých bylo napsáno TVÉ „ANO“ VŮDCI. Byla to první plavba tohoto zeppelinu s poštou a zásilky byly na padáku shozeny na liberecké letiště. MAPA.
NSFK-Sturm 17/40 Leitmeritz/Sudetenland, Mareschgasse 7. Od kdy?
.
.
Do 2. a 3. podzemního patra Sudetských chladíren v Litoměřicích byla po bombardování Berlína v roce 1942 přemístěna výroba dřevěných leteckých vrtulí pod názvem Albis-Werke G.m.b.H Leitmeritz, pobočka berlínské firmy Gustav Schwarz G.m.b.H.. Práce na prohlubování sklepů a většinu prací na výrobě vrtulí prováděli vězni z koncentračního tábora Terezín – tzv. komando Albis. Denní produkce byla 50-60 vrtulí. Podrobnosti.
Segelflugschule plachtařská škola se nacházela v Terezíně v okolí dnešního pietního místa u Ohře údajně od roku 1943 do roku 1945.
16.10.1944 po letecké bitvě nad Čechami přistálo na letišti Terezín pro nedostatek paliva 16 německých stíhaček ze základen v Německu. Večer šli pařit do Litoměřic.
----------
17.10.1944 po dotankování paliva bylo schopno odletět pouze devět strojů. Letoun Bf 109 G-14 WNr. 783915 "červená 15" od 2./JG 300 po startu zamířil nad Litoměřice a zde zřejmě z důvodu letecké nekázně v 16.15 hod. havaroval. Podle očitých svědků v nízkém letu zachytil o sloup u litoměřické pošty a následně se zřítil na rohový dům v Michalské ulici. Letadlo se nárazem roztříštilo, Uffz. Günther Lange na místě zahynul. Letecká badatelna.
14.3.1945 byla ukončena práce v továrně a část strojů převezena jinam.
23. a 24.3.1945 byly bombardovány Litoměřice a další města středních Čech. Podrobnosti.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
Město tedy nebylo osvobozeno, stejně jako poslední koncentrační tábor v historii 2. světové války. Nebyl osvobozen, ale rozpuštěn. V celém městě od rána probíhaly úklidové práce po ustupujících německých jednotkách. Ráno na prázdné zátarasy přišli první dobrovolníci, kteří vyhlíželi příjezd Rudé armády. Tady je to popsáno trochu jinak.
9.5.1945 a provoz sovětského letectva u nás.
9.5.1945 bombardéry Pe-2 od 1 гбад, 6 гбак, 2 ВА bombardovaly města Roudnice nad Labem, Litoměřice a Dubá (okres Česká Lípa). Deník bojové činnosti bombardovací divize.
Okolo 9. hod. ranní všechny přítomné ve městě překvapila střelba z palubních zbraní sovětských letounů P-39 Airacobra od 211 гиап, 23 гиад, 6 гиак, 2 ВА a stíhaček Jak od 728 иап, 256 иад, 5 иак, 2 ВА. Došlo i k bombardování zmíněných zátaras a centra města bombardéry Pe-2 od 4 бак, 2 ВА .
Další vlna přeletu útočících sovětských letadel přišla v 11 hod. Bomby dopadly do ul. Velká mlýnská, Dlouhá, Anenská, Vavřinecká, Dominikánská a Dubičná. V době bombardování se nacházelo v centru města několik desítek lidí v pruhovaných oděvech, kteří byli nuceně nasazeni v různých objektech ve městě. Po odchodu německých jednotek se právě sešli v centru města a čekali, co s nimi bude dál. Vzhledem k žalostnému tělesnému stavu a nedostačujícímu oblečení se oblékli v již opuštěném skladu Wehrmachtu a použili vojenské ošacení pro udržení tělesného tepla. Tento zástup stál v době průletu sovětských stíhačů v blízkém seskupení a po odstřelování sovětským stíhačem bylo mnoho těchto nuceně nasazených zmasakrováno.
, 
.
ONV ihned informoval Roudnici nad Labem, že město je v českých rukou, a zanedlouho vjel do města vojenský velitel z Roudnice. Další bombardování už neproběhlo, a to díky relaci v rozhlasu v Praze, kam se podařilo zprávu o držení Litoměřic v českých rukou oznámit. Těžko říci, kolik lidí zahynulo následkem tohoto náletu, různí se počty mrtvých v kronikách. Jisté však je, že nejméně 20 lidí přišlo o život. V kronice města se uvádí zajímavý údaj, že v průběhu konce války zemřelo v Litoměřicích 483 Němců a 7 Čechů. Kde se asi vzalo tak vysoké číslo? Zvláštností je hromadný hrob, který byl na konci války ještě odkryt a nacházel se vedle hřbitovní zdi. Měly tam být uložené oběti z nedaleké tajné továrny Richard, ale také oběti bombardování. Došlo tak k nešťastné náhodě vůbec nešťastným bombardováním města. A tak se dnes vlastně neví, kolik lidí vlastně zemřelo a kdo vlastně leží v masovém hrobě.