Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

K.u.k. Fliegerkompanie Nr. 60

Flik 60

29.10.2020

MAPA.

23.6.1915 byl zahájen útok italských vojsk na řece Soči-Isonzo. helo6617.jpg (217069 bytes) 

 od listopadu 1916

Flik 60J.

Letiště Grigno.

24.10.1917 až 18.11.1917 bitva u Caporetta. Posun fronty 100 km na západ k řece Piavě. helo6618.jpg (226282 bytes)

Frank Linke-Crawford na konci roku 1917 dostal velení Flik 60J. Jednotka byla v té době vyzbrojena kromě Albatrosů D.III i letouny Phönix D.I a D.II, které ze značné části vycházely z nepříliš úspěšných Brandenburgů D.I, na kterých létal u Flik 41J.

V prosinci 1917 byl Zugsf. Karl Teichmann (rodák z obce Hrabišín u Šumperka) od Flik 42J odvelen k Flik 60J.

23.12.1917 přišel Kurt Gruber. Létal s letounem Phönix D.I 228.24, s bílým pásem na trupu za kabinou na němž bylo napsáno velké „G“. 

10.1.1918 Kurt Gruber získal svůj první (a poslední) double, když společně s Linke-Crawfordem sestřelili italský dvoumístný letoun SAML patřící 115ª Squadriglia a stíhací Nieuport v okolí Valstagna.

27.1.1918 Kurt Gruber sestřelil italský stíhací letoun Nieuport u Valstagna. Sestřelený letoun pilotoval Giustino Germino z italské 78a Squadriglia. Stroj byl po pádu zcela zdemolován a pilot těžce zraněn.

1.2.1918 Kurt Gruber v letounu Phönix D.I číslo 228.18 „H“ sestřelil  italský stíhací letoun Nieuport poblíž Vattaro

26.2.1918 Kurt Gruber sestřelil  letoun Hanriot HD.1 (HD 6244) pilotovaný Giuseppem Ghislanzonim ze 70ª Squadriglia caccia severně od Monte Nuova.

27.2.1918 v nerovném boji s osmi britskými Camely nad Vittoriem byl Albin Heidl (rodák z Prachomet, okres Město Teplá), český Němec, raněn do kolene.

Linke-Crawford pokračoval v rychlém hromadění vítězství a 11.3.1918 zaokrouhlit počet svých sestřelů na dvacet po vítězném boji proti stíhacímu Sopwithu. 


V březnu 1918 přeložena na letiště Feltre.

Výzbroj doplněna letouny Aviatik Berg D.I. Bergy disponovaly lepšími výkony i letovými vlastnostmi než Phönixy a Albatrosy, částečně díky speciálnímu profilu nosných ploch, díky kterému byly tyto letouny stabilní a zároveň velmi obratné. Zároveň však byl tento profil křídel i Achillovou patou letounu, protože nezřídka docházelo k třepetání odtokových hran, které mohlo vést i k destrukci křídla. Sám Linke Crawford na nějakou dobu právě kvůli pevnostním potížím uzemnil všechny Aviatik Bergy D.I ve stavu jednotky.

Oblt. Frank Linke-Crawford na konci jara 1918 před letounem Phönix D.I. Vzadu Aviatik Berg D.I. T s kterým létal Feldwebel Karl Teichmann.

helo6433.jpg (250067 bytes), helo6437.jpg (231462 bytes) 27.3.1918 nehoda letounu Aviatik Berg D. I (Lo) 115.23 po vysazení motoru u Marter. Letoun od Flip 7 z Pergine přelétával Alois Rodlauer.

4.4.1918 letěl Offizierstellvertreter Kurt Gruber spolu se třemi dalšími stroji jako stíhací doprovod v oblasti Primolano, kde byli napadeni dvěma skupinami stíhaček Sopwith Camel. Jednoho Camela ještě stačil Kurt Gruber sestřelit, ale jiný Camel zasypal jeho Phönix dlouhou dávkou z kulometu. Došlo ke zborcení křídel a letoun narazil po pádu do země v prostoru Cismon. Kurt Gruber byl pochován na vojenském hřbitově ve Feltre 

Feltre v dubnu 1918. Zleva neznámý Zugsf., Zugsf. Karl Teichmann, Zugsf. Wilhelm Holzer (?), Feldwebel Albin Heidl, Zugsf. Franz Ilgner, Korporal Sebastian Zott (+1.5.1918) a Zugsf. Oskar Wenzel (rodák ze Starého Harcova na Liberecku) (23.4.1918). Za nimi Heidlův Aviatik D.I  (Berg) 115.30 (Lo)

10.5.1918 Linke-Crawford navzdory potížím však dosáhl na Aviatiku Berg  D.I 115.32 prvních dvou sestřelů, když poslal k zemi v plamenech Bristol F.2B a později téhož dne Sopwith Camel.

Feltre v květnu 1918. Na prvním letounu zprava, Phönix D.I s označením B létal Lt. Friedrich Baur, na druhém s označením J létal Oblt. i.d.R. Fritz Jansky.

24.5.1918 v 10 hodin dopoledne Kiss vzlétl na letounu Phönix D.IIa 422.10 od Flik 55J. Spolu s ním vzlétli Feldwebel Alexander Kasza na letounu Phönix D.IIa 422.14 a Feldwebel Stefan Kirjak také na letounu Phönix D.IIa, všichni od Flik 55J. Měl se ve vzduchu setkat se stíhacími letouny od Flik 60J a operovat společně. K tomu však již nedošlo. V dané pozici (východně od jezera Lago di Garda) operoval již tříčlenný roj Camelů od britské No. 66 Squadron RAF, ve složení major Barker (Camel B.6313, označen Z), leutnant Birks (Camel B.6424, označen Z) a leutnant Apps (Camel B.5190, označen A). Britským letcům se nejprve povedlo rozehnat tříčlenný roj od Flik 60J (10.40 hod.) a o pár minut později (10.50 hod.) se vrhli na tříčlenný roj od Flik 55J, který vedl Stabsfeldwebel Josef Kiss. V následném leteckém souboji se majoru Berkerovi podařilo zasáhnout stroj Josefa Kisse. Jeho letoun dopadl do úbočí kopce Campolongo (1779 m n. m.) v 11 hodin.

Ve výzbroji letadla Aviatik (Berg) D.I série 115, letadla Phönix D.II série 122, 322 a letadla Phönix D.IIa série 422.

K 15.6.1918 bojová sestava rakousko-uherských stíhacích leteckých setnin při zahájení ofenzivy na Piavě. Skupina armád polního maršála Conrada (Heeresgruppe FM. Conrad) v Bozen Bolzano. Velitel Koluft: Obstlt d. IOK Ferdinand Deutelmoser.

C. a k. 11 armáda (K.u.k. 11. Armee) v Levico. Velitel Koluft:Rittm. Wilhelm Weldin. Podřízené Flik 9J, Flik 14J, Flik 55J, Flik 60J,

 

od konce července 1918

Do 29.7.1918 zvýšil Linke-Crawford v kabině Aviatik Berga D.I své skóre na 27 vítězství, čímž se z letounu 115.32 stal nejúspěšnější stroj tohoto typu. 

Ke svému poslednímu letu odstartoval 31.7.1918. Společně s dalšími 3 letouny se dostal do souboje se třemi Camely od No. 45 Squadron RAF, během kterého jeho stroj inkasoval několik zásahů. Oddělil se z boje a pokusil se s poškozeným strojem dosáhnout vlastních linií, záhy byl však napaden dvojicí italských Hanriotů HD.1 od 81a Squadriglia. Pod palbou se jeho letoun rozpadl ve vzduchu a Linke-Crawford byl na místě mrtev. Jeho přemožitelem byl pravděpodobně desátník Aldo Astolfi – tento sestřel byl jeho jediným vzdušným vítězstvím.

Jednotka prakticky přestala existovat a personál s letouny se přesunul k sousednímu Flik 14J a Flik 9J.

Velitel Flik 60J Oblt. Karl Tilscher.

K 15.10.1918 bojová sestava rakousko-uherských stíhacích leteckých setnin. C. a k. Armádní skupina Belluno (K.u.k. Armeegruppe Belluno) v Bozen Bolzano. Velitel Kommandant der Armeeflieger (Kafl): Hptm. zuget. Glstb Anton Sieber, zástupce velitele (Kafl-Stellvetreter): Hptm. Karl Nikitsch. Jagdgeschwader der Armeegrupe Belluno v San Giustina?. Velitel Rittm. Wedige von Froreich. Podřízené Flik 14J, Flik 30J, Flik 60J.