Střelba na vzdušné cíle

13.03.2017

Od roku 1978 zaváděné vrtulníky Mi-24D byly obdivuhodné pro svoji rychlost a pohyblivé stanoviště kulometu v přídi.

S nárůstem aktivity amerických vrtulníků  u státní hranice vyvstala potřeba jim efektivně čelit. Protože proudové stíhací letouny byly bezmocné proti nízkolétajícím pomalým cílům, nezbylo než použít tyto rychlé vrtulníky jako stíhací.

Na střelnicí ve VVP Žárovice se cvičila střelba na upoutané meteorologické balóny. V roce 1985 se nad letištěm v Prostějově uskutečnil vzdušný boj mezi Mi-24D a Sojkou. Od roku 1985 se pracovalo na konstrukci bezpilotního letounu Sojka, který měl splňovat úlohu vzdušného terče pro nácvik střelby z vrtulníku Mi-24. Praktické ověřování se konalo ve VVP Hradiště a VVP Malacky. Projekt vedl pplk. Ing. Olejník. Prvním pilotem Mi-24 který uskutečnil steče a také ověřoval ostré střelby byl Viktor Galata. Terč se nepodařilo zavést do výroby. (L+K 1/06)

Pronásledování UFO dne 12.7.1987. Podrobnosti.

Zaměřovače

Mi-24 mají v přední kabině pilota operátora zaměřovač KPS-53.

Kapitán má v zadní kabině zaměřovač ASP-17V (u Mi-24V). a .

Kulomety

Čtyřhlavňový kulomet 9-A-624 ráže 12,7 mm

Vrtulníková unifikovaná gondola GUV-9-A-669 (kulometná varianta obsahuje kulomet 9-A-624 a dva kulomety 9-A-622 ráže 7,62) (podvěšena u Mi-24V) ,

Kanony

Unifikovaný kanonový kontejner UPK-23-250 (dvojkanon GŠ-23L (L+K 18/91)) (podvěšen u Mi-24)

Neřízené raketové střely NRS

Raketomet UB-32A-24 se 32 NŘS S-5KO/MO ráže 57 mm s (4 raketomety u Mi-24, 6 x u Mi-17)