Letadlové motory pro vrtulníky

Pístové motory

06.09.2024

Jednotky výkonu

Angloamerické motory. Horsepower (hp, HP). Mechanical Horsepower nebo Imperial Horsepower. Mechanická koňská síla. 1 k = 745,69987 W. Převody jednotek. (Označeno jako Koňská síla.)

Evropské, asijské motory. Pferdestärke (PS). Metric Horsepower. Metrická koňská síla. 1 k = 735,49875 W. Převody jednotek. (Označeno jako Kůň.)

Americký 1 000 "koňský" motor má 745,7 kW. Německý 1 000 "koňský" motor má 735,5 kW.

Americký 1 000 "koňský" motor je silnější než německý 1 000 "koňský" motor. Rozdíl činí 10,2 kW.

Údržba (generální opravy) motorů v Česku

Generální opravy motorů Lycoming pro vrtulníky Robinson provádí firma AEROENGINE.cz na letišti v Moravské Třebové a Aeromotory s. r. o. na letišti v Ostravě.

Revize magnet motorů Lycoming pro vrtulníky Robinson provádí firma Aeroklub Vysoké Mýto, LPS, letecké práce a služby, s.r.o..

Historie vývoje, výroby, provozování a údržby pístových motorů u nás

V roce 1946 motorářské oddělení ČKD připravovalo náš první vrtulníkový motor Praga M 107. Plochý čtyřválec s nuceným ventilátorovým chlazením, pracující ve svislé poloze. Jeho výkon byl 77 kW. Díky mnoha reorganizacím se vývoj dostal ze sféry ČKD do Motorletu v Jinonicích.

V roce 1962 letňanská Avie, později Automobilové závody Jiřího Dimitrova, konstrukční skupina pro vývoj pístových motorů vedená ing. Kodlem upravila pro potřeby vrtulníkové zástavby motor AI-14VF na naši verzi M 362, zkonstruovala ventilátor a přizpůsobila závěsné body pro instalaci do HC-3A.

Motory AI-26 V (polská licence Lit-3) se opravovaly v trenčínských opravnách.

Motory Švecov AŠ-82V se opravovaly v malešických opravnách.

Označení výrobce	kW	Použit v
Praga D	56	2500 ot/min, 65 kg, 12 l/h, čtyřválcový boxer, zdvojené zapalování. Świerszcz (Cvrček)
Praga DR	59	Praga E-I Exp. (1945)
Praga M 107	77	Praga E-I (1945-47)
Praga DH (L+K 82, str. 550, 8/84)	59	Praga XE-II (1949)
Praga DH	62	HC-2 (1952) ,
Avia M 110 H (L+K 82, str. 550)	81-85	HC-102 (1960) KV 26/61 , , , ,
M 110 H	103	HC-202 (1963)
M 108 H (L+K 20/02)	162	HC-3 (1960)
(upravený Praga Doris) M 108 DH	202	HC-3 (1960)
M 108 DHK	221	HC-3 (1961)
Avia M362 (upravený AI-14VF) ?	221	HC-3A
M 460 (upravený AI-14VF) ?	221	HC-3A (1962)
M 462 RF (upravený AI 14 VF) ?	221	HC-3A (1964)
LOM PRAHA, Walter (Motorlet) M 332 (z Minor 4-III) (L+K 7/84, 25/85)	103	XZ-35 (1961), (Mi-60MAI 2001)
LOM PRAHA, Walter (Motorlet) M 337 (z Minor 6-III) (L+K 82, str. 430, 7/84, 25/85)	155	XZ-135 (1964), HC-103 (1962)
M 208	177	HC-4, HC-5, HC-6 (1951)
M 21	515	L-16 (1956)
Mikron	48	Rotorcraft Grasshopper

SSSR

Německo

Itálie

Rakousko

Spojené království

Francie

USA

.

.

.

.

.

.

.

Turbohřídelové motory pro vrtulníky

Seznam turbohřídelových motorů

Historie vývoje, výroby, provozování a údržby turbohřídelových motorů u nás

V létech 1971 až 1977 jsem pracoval ve vývojové konstrukci tehdejšího Motorletu na vývoji všech verzí motoru M601, v dalších létech jako skupinář v konstrukci sériové, musím říci, že verze vrtulníková byla ve své době nejdál a nejblíže certifikaci, právě díky pracím na vrtulníku HC-3/4. Vedoucím vrtulníkové skupiny v Motorletu byl agilní konstruktér ing. Bohumil Vtípil. V té době (1971-1972) se ovšem o motor M601 také intenzivně zajímali Poláci, neminul měsíc, aby v Motorletu nebyla skupina techniků z PZL Swidnik, v té době vyvíjeli také oni svůj vrtulník a měli evidentní zájem na spolupráci s tím, že by vyráběli a kompletovali motor ve vrtulníkové verzi (jako "dvojče", dvě turbogenerátorové jednotky pracující do společného rotorového reduktoru) pro svůj vrtulník s využitím unifikovaných dílů plynového generátoru a volné turbíny motoru M601 společných s verzí používanou, nebo předpokládanou k použití v letounu L-410. Na Poláky by zbyla výroba vrtulníkového reduktoru a konečná montáž jejich vrtulníkové verze. Za konstrukční řešení a certifikaci měl být odpovědný Motorlet. Protože v té době již byli v každém podniku generálního ředitelství AERO tzv. "zástupci přímého zákazníka" (predstavitel' prjamogo zakazščika), Sověti, v podstatě dva agenti KGB, před kterými jsme se snažili tyto aktivity utajit, ale našli se uvědomělí soudruzi, kteří to práskli, tak přišel příkaz okamžitě zastavit všechny práce na vývoji všech vrtulníkových verzí a čehokoliv, co by s vrtulníkem souviselo. Byli jsme na sebespytné schůzi poučeni sovětskými soudruhy, že nejlepší vrtulník své třídy na světě je Mi-2 s motory GTD a jako takový je určen k licenční výrobě v polském Swidniku. Na dotaz, proč tento typ nebude vyrábět nejdokonalejší sovětský letecký průmysl nebyla odpověď. Podotýkám, tázali se kolegové vystudovaní v tehdejším SSSR, kterých nebylo v tehdejším leteckém průmyslu málo, uměli perfektně rusky a většina byla silně protisovětská, zřejmě právě proto, že tam studovali. Toto je jeden ze skrytých zločinů komunizmu, promrhání tvůrčího potenciálu lidí. V pokročilém husákismu v 80. letech minulého století mě mohl vzít čert, když bolševici začali kampaň "zvýšení exportních schopností špičkových průmyslových odvětví", když předtím většinu agilních tvůrčích pracovníků při prověrkách vyházeli doslova na dlažbu a nebo zcela znechutili. Spotřeba (měrná) "šestsetjedniček" byla rovna nebo nižší než 0,4 kg/kW/hod., z výkonu maximálního vzletového 540 KW a trvalého cestovního mezi 440÷480 kW podle typu se dá pak celková spotřeba vypočítat. Pro motory verze M601 H byla na horní mezi, dalším vývojem hlavně zvyšováním účinnosti kompresoru se ji podařilo snižovat, nejnižší spotřebu mají poslední verze pro letouny L-410 UVP-E, M601 E(konomická) a M601 F (cca 0,394). Je fakt, že spotřeba letadel je velmi závislá na podmínkách letu a na dovednosti posádky (jemnosti pilotáže). Pro úplnost připojuji hustotu leteckého petroleje pro přepočet na litry, ta je asi 0,78÷0,8 kg/litr paliva podle období a výrobce. Jaroslav Prepura, Praha-Prosek, 1.8.2008.

Revize vrtulníkových motorů TV3-117 (Mi-24D), TV3-117MT (Mi-17), TV3-117V (Mi-24V), APU AI-9V a reduktorů VR-24 (Mi-24) a VR-14 (Mi-17) v LOM PRAHA s.p.

Společnost Mora Hlubočky transformována do Honeywell. Vyrábí součásti leteckých motorů.

Ředitelé státního podniku LOM PRAHA a ruské akciové společnosti Klimov Corporation Jindřich Ploch a Alexandr Ivanovič Vatagin uzavřeli dne 30.6.2008 v Petrohradě smlouvy na provádění generálních oprav leteckých motorů a reduktorů pro vrtulníkovou techniku. Společnost KLIMOV, světový projektant a  výrobce vrtulníkových proudových motorů,  si ke spolupráci vybrala LOM PRAHA jako tradiční podnik českého leteckého průmyslu, zaměřený na opravy, údržbu a modernizaci letecké techniky, včetně motorů a reduktorů. Uzavřené česko-ruské smlouvy přispějí k zajištění a udržení vysoké kvality generálních oprav motorů pro vrtulníkovou techniku a umožní oběma stranám další rozvoj obchodně-technické spolupráce v rámci mezinárodního leteckého průmyslu. Smlouvy byly podepsány za podpory akciové společnosti OBORONPROM, jedné z nejvýznamnějších ruských strojírensko-investičních společností v oblasti vrtulníkové techniky.

3.7.2008 společnost GE - Aviation oznámila, že právě dokončila koupi stanovených aktiv firmy Walter Engines (Motorlet), českého výrobce malých turbovrtulových motorů a vysoce přesných obráběných dílů pro letecký průmysl.

Společnost První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. vyrábí turbohřídelový motor TS 100, který typově vychází z osvědčeného proudového motoru TJ 100. Motor TJ 100 plní úlohu generátoru plynů, jež generuje spaliny, které pohání volnou turbínu a ta následně hlavní reduktor vrtulníku.Tato pohonná jednotka disponuje výkonem až 180 kW. Motor je vhodný jako pohonná jednotka ultralehkých vrtulníků

.

Pratt& Whitney Rzeszów S.A. WSK PZL Rzeszów, SA Rzeszów, Polska (L+K 18/97)

.

Ivchenko-Progress ZMKB (Запорізьке машинобудівне конструкторське бюро «Прогрес» ім. О.Г.Івченка, Zaporizhia Machine-Building Design Bureau "Progress" State Enterprise named after Academician O.H.Ivchenko) (konstruktér Lotarev)  Запоріжжя, Україна.

Мотор Січ Motor Sich Запоріжжя, Україна

.

Mars, Ojsc Omsk Engine Design Bureau, konstrukční kancelář P. I. Baranova, Omsk, Russian Federation, (konstruktéři Kobčenko, Glušenkov)

.

Klimov Corporation (konstruktér Izotov) (L+K 5/09)

.

.

Saturn, Rybinsk Engine-Building Design Bureau (RKBM): Rybinsk, Russian Federation

.

Aviadvigatel, Ojsc Perm Engine. Perm, Russian Federation, (konstruktéři Solovjev, Švecov)

.

.

 .

MTU Motoren und Turbinen Union

.

 .

.

.

.

.

 .

.

Light Helicopter Turbine Engine Company LHTEC  (Rolls-Royce/Honeywell)

Williams International

.

Changzhou Lan Xiang Machinery Works: Changzhou, Jiangsu, China

.

Shenyang Liming Aero Engine Group Corp: Shenyang, Liaoning, China

.

Mitsubishi

Odkazy : L+K 9/71

Hyan Tomáš Ing. - Letecké pístové motory (L+K 10-19/82)

Hyan Tomáš Ing. - Nové letecké motory (L+K 14-16/83)

Koráb J., Adamec J. - Letadlové pohonné jednotky, Nadas 1987 (L+K 5/88)

Říha Bohuslav Doc.Ing. CSc.- Automatické řízení a regulace (motorů), (L+K 26/86)  

Praga : 75 let (L+K 82, str.940),

Hyan Tomáš Ing. - Letecké pístové motory (L+K 82)

Pilát Zdeněk Ing. - Naše letecké motory (L+K 5-10/84),

Šimůnek Bohuslav Ing. - Vzpomínky konstruktéra leteckých motorů (L+K 17-22/84),

Blatný Jiří Ing. - Bohatá minulost a přítomnost Motorletu (L+K 19/86)

Námraza plynových turbín (KV 7,8/61)

Hyan Tomáš Ing. - Turbovrtulové a turbohřídelové motory (L+K 1-5/83)

Proudové motory - teorie a další články