Elektronický boj

Prostředky EB

Vrtulníky pro vedení EB

Vrtulníky pro vedení EB u nás

Prostředky EB našich vrtulníků

Podplukovník gšt. Ing. Jaroslav Velíšek, CSc. (Vojenské rozhledy 2/2005)

Elektronický boj a jeho řízení

V roce 1997 bylo vypracováno nové pojetí elektronického boje AČR, které bylo podobné pojetí EB armády USA, neboť organizace sil a prostředků a jejich řízení po zrušení vojska REB a začlenění jeho sil a prostředků do vojenské zpravodajské služby měly nejblíže k pojetí EB v armádě USA a dokumenty NATO nebyly v té době dostupné. Cílem článku je proto seznámit širší vojenskou veřejnost s novým pojetím a novými pojmy v oblasti elektronického boje (EB - dříve REB).

* * *

Po přijetí ČR do aliance NATO bylo nutno sjednotit chápání a přístupy k realizaci většiny vojenských činností v AČR s jejich pojetím v této organizaci. Proto byla znova posuzována i oblast elektronického boje, jeho pojetí a řízení.

Nové pojetí EB vymezuje základní ustanovení pro elektronický boj v AČR. Vychází z ustanovení o elektronickém boji, která jsou uvedena v dokumentu NATO "Doktrína vedení operací spojenými silami AJP 01(A)" zajišťuje a vytváří podmínky pro:
- ujednocení názorů a terminologie kompatibilní se státy NATO,
- jednotné zapracování problematiky EB do základních předpisů o použití AČR,
- usměrnění dalšího rozpracování jednotlivých oblastí EB pro síly a prostředky EB.

 

Základní východiska nového pojetí EB

 

Cíl elektronického boje

Cílem EB je vybojování a udržení elektronické nadvlády v prostoru bojové činnosti, a tím získání výhody pro vlastní velitele v procesech rozhodování, velení, řízení a výhody pro vlastní vojska při vedení bojové činnosti. Tohoto cíle je dosahováno získáváním informací využitelných všemi druhy vojsk a na všech úrovních velení, narušováním nebo znemožňováním správné funkce elektronických prostředků protivníka a přispíváním k ochraně vlastních elektronických prostředků a systémů proti vlivům protivníka.

 

Úkoly elektronického boje

Úkoly EB směřují k realizaci cíle EB a vycházejí vždy z cílů a záměrů vševojskového velitele. Spočívají v konkretizaci:

  1. Způsobu sledování kmitočtového spektra v prostoru zpravodajského zájmu s důrazem na prostory zvláštního významu a způsobu využití poznatků získaných z vyzařování elektronických i jiných prostředků protivníka
  2. Způsobů a postupů znemožnění či narušení funkce systémů velení, řízení a navedení v rozhodujících fázích a prostorech bojové činnosti aktivními prostředky EB v koordinaci s ostatními prostředky
  3. Koordinace opatření elektronické ochrany u vlastních vojsk, vytváření podmínek pro efektivní využívání vymezených částí kmitočtového spektra vlastními prostředky.

 

Obsah elektronického boje

Elektronický boj (EB) je definován jako:

"Vojenská činnost k využití elektromagnetického spektra zahrnující: vypátrání, záznam a identifikaci zdrojů elektromagnetického vyzařování, využití elektromagnetické energie včetně směrované (soustředěné) energie ke ztížení nebo znemožnění využití elektromagnetického spektra protivníkem a činnosti k zabezpečení efektivního využití elektromagnetického spektra vlastními silami."

EB má tři součásti:

Elektronický boj z hlediska vyzařování zahrnuje aktivní (detekovatelná) a pasivní (skrytá neboli nedetekovatelná) opatření. EPoOp jsou pasivní, EPrOp a EOchOp mohou být jak pasivní, tak aktivní.

Elektronická podpůrná opatření

Elektronická podpůrná opatření jsou "složka EB zahrnující činnosti k vypátrání, zachycení a identifikaci EM vyzařování a zaměření jeho zdrojů. Poskytují zdroj informací pro rozhodovací procesy, použití zbraní, elektronická protiopatření, elektronická ochranná opatření a jiné činnosti".

Využití elektronických podpůrných opatření je následující:

a) Získávání a využití informací

b) Vyhledávání cílů

Prostředky elektronických podpůrných opatření mohou mít takovou přesnost pro určení směru, aby poskytly údaje pro určení cílů, dostačující pro moderní inteligentní zbraně nebo pro použití plošných zbraní. Pokud přesnost nebude dostatečná, určení prostoru nebo směru bude využitelné alespoň pro nasměrování jiného průzkumu nebo použití jiných prostředků, které vyhledávají cíle.

c) Navedení aktivních opatření EB

Elektronická podpůrná opatření zajišťují stanovení priorit a navedení elektronických protiopatření. Úspěšnost zachycení signálu v rámci elektronických podpůrných opatření potvrzuje, že existuje přijatelná přenosová trasa mezi postavením aktivních prostředků EB (rušiči) a cílem.

d) Získávání podkladů pro organizaci ochrany postavení, sil a prostředků

Elektronická podpůrná opatření jsou realizována ve spojení s jinými senzorovými prostředky a s prostředky pro protiopatření, na podporu ochrany pozic a pozemních zařízení. To se týká zejména polních letišť, spojovacích uzlů a umístění logistických prvků, letounů a vrtulníků a ve stále větší míře i pozemních bojových vozidel.

 

Obsahem elektronických podpůrných opatření v uvedených čtyřech oblastech je radioelektronický a optoelektronický průzkum a detekce elektromagnetických, případně dalších druhů signálů.

 

Radioelektronický průzkum (REPz) pokrývá vyzařování rádiových a radiotechnických signálů a člení se na rádiový průzkum (RPz) a radiotechnický průzkum (RTPz).

Optoelektronický průzkum (OEPz) pokrývá vyzařování infračervených, laserových, případně dalších signálů.

Poznámka ke vztahu SIGINT (signálové zpravodajství - nejbližší český termín je radioelektronický průzkum) a elektronických podpůrných opatření (ESM): SIGINT je zpravodajská oblast, která slouží k získávání informací pro zpravodajské účely. ESM jsou určena především k využití pro bojové a podpůrné činnosti. Obě zmíněné složky jsou vedeny podobnými prostředky, způsoby a metodami. V praxi jsou většinou obě složky spojovány, zejména na taktickém stupni, kde jsou deklarovány pod názvem elektronický boj - elektronická podpůrná opatření. Spojení těchto činností bylo rovněž hlavním důvodem zrušení vojska REB a začlenění jeho prostředků v rámci vojenské zpravodajské služby. V Bundeswehru spojují SIGINT a EB (der EloKa - Elektronische Kampf) pod pojem vedení EB (die EloKa - Elektronische Kamffürung).

Elektronická protiopatření

Elektronická protiopatření jsou "složka EB zahrnující činnosti prováděné ke znemožnění nebo ztížení efektivního využití EM spektra protivníkem použitím EM energie".

Elektronická protiopatření jsou ofenzivní složkou EB. Se zavedením nových technologií překračují systémy elektronických protiopatření svoji tradiční roli, spočívající v rušení a klamání. Zbraně využívající směrovanou energii budou přinášet na elektronické bojiště novou destrukční dimenzi a současně s tím i potřebu pečlivé koordinace. Prostředky elektronických protiopatření mohou významně snížit efektivnost velení a řízení, vyhledávání cílů, naváděcích a zbraňových systémů protivníka, a tím přispět k podpoře vlastních prostředků. Použití elektronických protiopatření bude však omezeno určitými pravidly. Elektronická protiopatření mají tři součásti: Elektronické rušení, elektronické klamání a elektronickou neutralizaci.

 

Elektronické rušení je "úmyslné vyzařování, zpětné vyzařování nebo odrážení EM energie rušícím objektem narušujícím efektivnost elektronických prostředků, zařízení nebo systémů používaných protivníkem". Rušení může být prováděno z různých stanovišť s využitím široké škály prostředků. Rušení je detekovatelné, a tudíž může být zjištěno a zaměřeno protivníkem. Navíc může způsobit neúmyslné ovlivnění vlastních elektronických systémů. Rušení:

  1. TABU kmitočty - vlastní kmitočty, na nichž je rušení a úmyslné ovlivňování zakázáno.
  2. SLEDOVANÉ kmitočty - kmitočty protivníka využívané jako zdroj informací, na nich je rušení řízeno.
  3. CHRÁNĚNÉ kmitočty - vlastní kmitočty, jejichž ovlivňování musí být minimalizováno.

Rušení může být použito bez ohledu na pravidla činnosti nebo požadavky na konzultaci, když to je nezbytné pro vlastní ochranu (typické pro vzdušné síly).

Elektronické rušení se provádí hromadným, přehradným nebo selektivním (výběrovým) rušením elektronických prostředků protivníka v dosahu efektivního rušení. Zahrnuje:

a) radioelektronické rušení (RER), které se člení na

  1. rádiové rušení (RR), které působí elektromagnetickou energií na rádiové, radioreléové, troposférické a kosmické spojovací, průzkumné a navigační prostředky (přijímače)
  2. radiotechnické rušení (RTR), které působí elektromagnetickou energií na pozemní a vzdušné radiolokační, radionavigační a identifikační prostředky v systémech řízení a navedení zbraní, průzkumu a navigace

b) optoelektronické rušení (OER), které působí na infračervené, laserové a jiné optoelektronické prostředky v systémech řízení zbraní a navedení munice, průzkumu, spojení, navigace.

 

Elektronické klamání (EK) je "úmyslné vyzařování, zpětné vyzařování, změna, pohlcení nebo odraz EM energie za účelem zmatení, rozptýlení a svedení protivníka nebo jeho elektronických systémů zamýšleným způsobem". Uskutečňuje se použitím různých prostředků zahrnujících:

Další materiály pohlcující nebo rozptylující energii, ochranné nátěry a pokrytí ke snížení infračervených (IČ) příznaků.

Elektronické klamání může být také použito jako součást operačního klamání, hlavně proti spojovacím systémům. Proto by elektronické klamání mělo být bráno v úvahu při přípravě jakéhokoli plánu klamání. Elektronické klamání může manipulací, imitací, dezinformacemi elektronického vyzařování způsobit, že protivník reaguje způsobem škodlivým jeho zájmům. Elektronické klamání je efektivní, když:

Aby bylo elektronické klamání efektivní, musí být přijímáno protivníkem. Záměr klamat nesmí být snadno odhalitelný. Elektronické klamání vyžaduje detailní plánování, koordinaci a provedení. Musí být používáno uvážlivě a s plným vědomím jeho možností i slabin.

 

Elektronická neutralizace je "úmyslné použití EM energie buď k dočasnému, nebo trvalému zničení prostředků protivníka, které jsou výlučně závislé na EM spektru". (V AČR se prozatím s touto složkou nepočítá.) V budoucnu by elektronická neutralizace mohla být dosažena jako výsledek použití zbraní soustřeďujících dostatečnou EM energii na cíl za účelem vyřadit jej, jeho elektroniku nebo oboje.

Systémy se směrovanou energií můžou vytvářet rizika pro vlastní síly. Musí být zvažována bezpečnost a zajištěna opatrnost při použití takovýchto systémů. Systémy se směrovanou energií se budou používat v dosahu přímé viditelnosti, takže jejich použití musí být koordinováno stejným způsobem jako konvenční zbraně pro přímou palbu.

 

Elektronická ochranná opatření

Elektronická ochranná opatření jsou "složka EB zahrnující činnosti k zajištění efektivního použití EM spektra vlastními silami v podmínkách (navzdory) použití EM energie protivníkem". Elektronická ochranná opatření jsou nejen navržena a zabudována do elektronických systémů, ale jsou chápána především jako součást velení a jsou uplatňována následovně:

  1. Řízením vysílání a řízením bezpečnosti.
  2. Stanovením pasivních a aktivních opatření pro elektronické systémy a stanovením způsobů jejich použití v souladu s existujícími bezpečnostními opatřeními a s pravidly činnosti.
  3. Pomocí organizačních (taktických), provozních a technických opatření.
  4. Pragmaticky z hlediska působení proti činnostem protivníka.

 

Řízení vysílání je definováno jako "selektivní řízení EM vyzařování, ovlivňující možnosti protivníka toto vyzařování zachytit a využít". Cíl může být dvojí:

Řízení vysílání je důležitým příspěvkem velitelovy strategie v oblasti velení a řízení. Je multispektrální, a proto musí být plně koordinováno ve všech štábních skupinách a přísně uplatňováno ve všech druzích vojsk.

 

Řízení bezpečnosti začíná tam, kde končí řízení vysílání. Řízení bezpečnosti je strategie pro utajení a zamaskování vysílání vlastních vojsk, kódování a šifrování obsahu vysílání s cílem zajistit jim určitou, požadovanou bezpečnost (elektromagnetickou odolnost). Jde o znemožnění nebo ztížení identifikace, obsahu a napadení vysílání v případech, kdy protivník toto vyzařování může zachytit.

Řízení bezpečnosti (elektromagnetická odolnost) označuje schopnost vlastních elektronických prostředků spolehlivě pracovat a zajišťovat plnění stanovených funkcí v podmínkách elektronického boje.

 

Pasivní elektronická ochranná opatření jsou nedetekovatelná opatření, jako např. operační postupy a technické charakteristiky zařízení, které zajišťují vlastní efektivní použití EM spektra. Pasivní elektronická ochranná opatření zahrnují následující činnosti:

 

Aktivní elektronická ochranná opatření jsou "detekovatelná opatření, jako např. provádění změn přenosových parametrů vysílačů, pokud je to nezbytné k zajištění vlastního efektivního použití EM spektra". Mohou zahrnovat použití rozprostřeného spektra, kmitočtové skákání, kmitočtovou hbitost nebo rozmanitost, změnu modulací, použití rozmítaných opakovacích kmitočtů impulsů a změny nebo modulace výkonových výstupů.

 

Organizační (taktická) opatření k použití elektronických prostředků v boji (operaci) jsou opatřeními štábů. Využití výpočtů, ověřených zásad, zkušeností k objektivně podloženému rozvinutí a použití elektronických systémů umožní vyloučit nebo alespoň předvídat případy ohrožení funkce elektronických prostředků a připravit se na ně, a tím snížit účinky působení EB protivníka.

 

Provozní opatření jsou opatřeními obsluh. Jejich základem jsou metodiky obsluh pro odolné použití elektronických opatření a postupy k obnově odolnosti, a tím i funkce prostředků.

 

Technická opatření zahrnují možnosti, které poskytuje používaná technika. Jejich podstatnou součástí jsou požadované a realizované parametry elektronických prostředků zaváděných do výzbroje.

 

Praktické provádění elektronických ochranných opatření je zaměřeno proti

Elektronická ochranná opatření se uplatňují komplexně. Ochranná opatření ke snížení příležitosti protivníka k úspěšnému vedení EB jsou následující:

 

Řízení elektronického boje

EB je činnost, která je (může být) vedena na všech úrovních velení, ve všech druzích bojové činnosti a dotýká se všech druhů ozbrojených sil a druhů vojsk. Zahrnuje tři složky, které mají různou působnost, jak bylo ukázáno výše. Proto jsou součástí vševojskového štábu specialisté EB, kteří tuto problematiku kvalifikovaně řeší. Odpovědnost a pravomoci k použití jednotlivých složek EB však mají sekce (odbory, oddělení), do jejichž kompetence jednotlivé složky EB svoji povahou patří:

  1. Řízení elektronických podpůrných opatření spočívá zejména ve stanovení prostorů a objektů zájmu a požadavků na informace a je v pravomoci a odpovědnosti J,A,G,O-2
  2. Řízení elektronických protiopatření spočívá zejména ve stanovení objektů, období, priorit a koordinace působení a je v pravomoci a odpovědnosti J,A,G,O-3
  3. Řízení elektronických ochranných opatření spočívá zejména v organizování ochrany elektronických prostředků a systémů a je v pravomoci a odpovědnosti J,A,G,O-3,6

 

Jednotlivé složky EB na sebe navazují, je nutné je koordinovat navzájem, s  činností bojových útvarů a druhů vojsk v rámci dané úrovně velení, vertikálně, se sousedy apod. Tuto konkrétní a detailní činnost neprovádějí jednotlivé sekce (odbory, oddělení), ale připravení specialisté EB, jejichž hlavním úkolem ve vševojskovém štábu je právě koordinace EB s bojovou činností. Vytváří tzv. koordinační skupinu EB, jejíž příslušníci musí mít zabezpečen přístup k příslušným složkám štábu.

Specialisté elektronického boje jsou v podmínkách AČR začleněni v rámci J,A,G,O-2. V průběhu přípravy operace (válečné či jiné) budou specialisté EB vytvářet koordinační skupinu EB (KSEB), která může být posilována důstojníky z útvarů a jednotek EB a bude plnit úkoly jako relativně samostatný prvek vševojskového štábu ve prospěch sekcí (odborů, oddělení) 2,3,6.

Základním požadavkem na řízení EB je aby bylo efektivní a aby se nezvyšoval počet specialistů EB ve vševojskovém štábu.

 

Závěr

Nové pojetí elektronického boje v AČR přináší následující změny:

1. Přechod na pojetí a terminologii NATO (na nižší úrovni možnost ponechat národní zvláštnosti, které budou vycházet z našich specifik).
2. EB bude komplexní, tj. vedený v oblasti celého elektromagnetického spektra, nejen v oblasti rádiových vln, naopak oblast optického vyzařování má perspektivu, i když není příliš rozpracována.
3. Do EB nepatří neelektronické aktivity. Tyto aktivity budou společně s EB (tj. vedle EB) součástí vyšších struktur, např. informačních operací IO-INFO OPS), boje v oblasti velení a řízení (BVŘ-C2W) apod.
4. Průzkumná (pasivní) složka EB je nedílnou součástí vedení průzkumu a přispívá ke zpravodajské činnosti.
5. Aktivní složky EB jsou nedílnou součástí operační činnosti.
6. Další vývoj pravděpodobně povede k poklesu role EB jako samostatné oblasti, neboť bude směřovat současně do dvou směrů:

* * *

Nový přístup k elektronickému boji dosud nebyl oficiálně přijat, tj. zakotven do předpisů, směrnic podepsaných oprávněnými funkcionáři AČR. Proto bude pravděpodobně trvat určitou dobu, než toto pojetí pronikne do širší vojenské veřejnosti. Rovněž lze očekávat diskusi nad jednotlivými pojmy a případné používání různých pojmů. Vyskytují se některé varianty pojmů (např. viz obr.1: Základní struktura EB). Problém je v tom že odpovídající překlady pojmů používaných v NATO nezní česky vždy nejlépe, ovšem vylučují nedorozumění při společné činnosti. Případné vhodnější české vyjádření pojmů však některá rizika přináší. Proto uvedený argument upřednostňuje používání společných pojmů s NATO. Je nutné připomenout, že dokumenty Alinace a jejích jednotlivých zemích nejsou neměnné, a to se týká v plné míře i rychle se vyvíjející problematiky EB, která je průběžně upravována, definice a popisy problematiky jsou vylepšovány.