26.07.2021
K 1.9.1964 se z Plzně do Příbrami přesunula 1. spojovací letka. Letka sídlila na Balonce a byla určena pro zabezpečení velitelství 1. A.
Velitel letky byl kpt. Václav Malát, od 1967 zastupoval kpt. Josef Čapek, od 1968 Adolf Šafra a od 11/69 Antonín Kubeš. ZV byl kpt. Josef Čapek. LL byl kpt. Antonín Kubice. NŠ byl mjr. Jan Čerešňa. ZV ILS kpt. Alois Martínek. ZVP mjr. Jaromír Šlechta.
VR Mi-4 byl mjr. Antonín Grygar. Piloti - kpt. Slavomír Riegel, kpt. Vlastimil Lokajíček, kpt. Vladimír Schiman, por. Jan Schejbal. Palubní technici - Ladislav Roventský, Jaroslav Martínek, Miloš Hrnčíř, ..
VR Mi-1 byl kpt. František Klouček. Piloti - kpt. Miroslav Hromada, kpt. Bohuslav Malý, npor. Miloslav Skala, npor. Miloslav Rada, kpt. Miloslav Šilhánek, mjr. Jan Klíma, Jan Theier, ...
Opravy vrtulníků zajišťovala 1. letecká technické opravna 1. lto v Plzni. Ta byla schopna provádět práce většího rozsahu.
Vrtulník Mi-4 4112 byl modifikován jako létající velitelské stanoviště
pro velitele 1. armády.
Od 1.9.1965 byla letka přímo a i odborně podřízena velitelství ZVO v Příbrami.
26.10.1965 |
Mi-1 0552 |
kpt. Hromada Miroslav |
? |
Utržení okrajového oblouku listu a poškození ocasní vrtulky. |
.
19.8.1966 |
Mi-1 4001 |
kpt. Klouček František |
? |
Při vybírání ART nad letištěm vysazení motoru. Poškození ocasní vrtulky a uražení ostruhy. |
.
28.12.1967 |
Mi-1M 4068 |
npor. Rada Miloslav |
? |
Při nácviku ART třesení vrtulníku. Přistání do terénu. Nesprávně provedené DÚ. Přehřátí motoru. |
V roce 1968 u letky se prováděly pokusné zkoušky s odpalováním neřízených raket S-5 z bloků nesených vždy po jednom na bočních závěsech vrtulníků Mi-1. Výsledky zkoušek se však ukázaly jako neuspokojivé a tak byl celý program zastaven. Fotky J. Theiera.
---------- Okupace 21.8.1968 ----------
30.10.1968 |
Mi-4 0991 |
kpt. Hromada Miroslav, ?, ? |
Příbram |
Vysazení motoru po 4. zatáčce na okruhu. Přistání. Prasknutí táhla ovládání škrtící klapky. |
.
14.11.1968 18.18 |
Mi-4 0991 |
kpt. Rieger Miloslav, Schejbal, Hrnčíř |
u Rožmitálu pod Třemšínem |
Vysazení motoru. Přistání. poškozena ocasní vrtulka. Defekt táhla ovládání škrtící klapky. |
.
17.6.1969 |
Mi-4 0549 |
kpt. Hromada Miroslav, ?, ? |
? |
Po 4. zatáčce pokles výkonu. Přistání. Propálen píst 5. válce. |
.
17.6.1969 |
Mi-1 4008 |
npor. Skala Miloslav |
? |
Klepání na levé straně trupu. Třesení. Požár. Přistání do terénu. Prasknutí výfukového potrubí. |
.
22.7.1969 |
Mi-1 4008 |
kpt. Malý Bohuslav |
? |
Pokles otáček. Třesení. Požár. přistání do terénu. Přetržený náhon magneta. |
Od 1.9.1969 byla letka přímo a i odborně podřízena velitelství 1. A (ZVO).
16.8.1970 |
Mi-4 0149 |
mjr. Klíma Jan, ?, ? |
Příbram |
Při vzletu pokles výkonu. Během dojezdu zvýšení otáček motoru. Závada na spojce. |
Dobrý den.
Bol som príjemne prekvapený, keď som náhodou narazil na stránku vrtulníky.cz. Rád by som prispel niekoľkými spomienkami k doplneniu údajov o 1. spojovacej letke na stránke. V rokoch 1971 až 1973 som slúžil vo vojenskom útvare 7711 v Příbrami ako mechanik pre draky a motory na Mi-1. Veľa podrobností si už nepamätám, predsa je to už pár rokov. Velitel útvaru bol v tom čase mjr. Antonín Kubeš, náčelník štábu mjr. Čerešňa, ZVP mjr. Šlechta, ZV ILS mjr. Alois Martínek. Medzi pilotmi Mi-1 1. spojovacej letky sa nespomína mjr. Daněk Miroslav, ktorý prišiel k útvaru niekedy v polovici roka 1972. (Na jednom cvičení, niekde poblíž Mostu, som nechal na stupačke vrtulníka zavesený samopal vz. 24 a plynovú masku a on s vrtulníkom odletel, našťastie po pristáti samopal aj maska stále viseli na stupačke, tak sa to skončilo iba tým, že v rozkaze vyšlo nariadenie, že samopaly a masky môžeme pri predletovej príprave odkladať iba do kabíny).
Mal som pridelený vrtulník Mi-1 4008. Tento mal v roku 1973 dosť vážny technický problém, ktorý sa na stránkach nespomína. 22.2.1973 letel kpt. Malý Bohuslav s nejakým ruským dôstojníkom. Neďaleko jaskyne Koněprusy motor stratil tlak oleja. Vrtulník pristál na parkovisku pri jaskyniach. Najprv sa predpokladalo, že sa jedná o vadu vysielača tlaku oleja, ale po jeho výmene a niekoľkých minútach visenia v metrovej výške tlak padol opät na nulu. Vrtulník sme po demontáži listov rotora ťahali po ceste do Příbrami. Tu sa zistilo, že motor je zadretý. Motor sme menili v hangári na Balónke. Z leteckých opravovní na Borech prišiel jeden dôstojník-technik a dvaja záklaďáci. Motor sme vymenili za 5 dní.(2 -7.4.1973. Ďaľší problém bol pri zalietavaní nového motora. Najprv sme minuli asi tri flaše vzduchu kým sa ho podarilo naštartovať. Zalietaval ho mjr. Klouček František. Motor po cca 20 minutách letu začal vysadzovať. Prvý pokus – výmena sviečok – problémy sa opakovali. Druhý pokus – výmena niekoľkých podozrivých VN káblov k sviečkám – problémy sa opakovali. Potom som otvoril viečka na magnetách a zistil som ze prerušovače boli z fabriky zakonzervované hrubou vrstvou vazelíny. Po odmastení problémy zmizli. (Skrutky na viečkach boli poctivo zaistené viazacím drôtom).
Na stránke sa spomínajú raketové strelby Mi-1 na Doupově. Zúčastnila sa ich aj jedna Mi-1, ktorú sme mali v stave. Bola vybavená raketovými nosičmi a fotoguľometom. Jej číslo si bohužial nespomeniem. Boli to jediné raketové strelby za tie dva roky. Ináč sa robili iba strelby s fotoguľometom. Sem tam, ked bolo pekné počasie sa aj niečo dalo na filme rozoznať.
Letka sa zúčastnila aj veľkého vojenskeho cvičenia ŠTÍT 72. Základňu sme mali na bývalom zväzarmovskom letisku pri Žiline. Leteli sme z Příbrami, s medzipristatím v Prostějove. Mám aj niekoľko málo fotografií z toho obdobia, mal som totižto nejaký čas oficiálne povolený fotoaparát. Ibaže všetky fotky nám kontrolovali a na žiadnej sa nesmelo vyskytovať číslo vrtulníka. Takže čo určite viem, boli vrtulníky Mi-1 4008 a 4007 a Mi-4 6541 a 2543 (čísla Mi-4 sa mi predsa len podarilo prečítat na jednej z fotografií na letisku na Balónke.)
Nejaké naskenované fotky prikladám a ostávam
Roman Krištofič
Autor, Karel a Mi-1 4007 ,
Karel a Franta
,
Karel
,
,
autor a Mi-1 4008
,
před hangárem
,
,
,
,
přístrojová deska
,
.
K 31.8.1974 byla 1. spojovací letka přesunuta do Plzně.
V roce 1974 se utvořila z plzeňské 19. vrtulníkové letky, 321. velitelského roje, příbramské 1. spojovací letky, slánské 1. vrtulníkové letky, klatovské 2. vrtulníkové letky a karlovarské 20. vrtulníkové letky nová 11. vrtulníková letka a 1. spojovací letka, s vrtulníky Mi-1 a Mi-4, patřící poté do seskupení Západního vojenského okruhu s přímo nadřízeným velitelstvím 1. A v Příbram.