HC-3

01.01.2013

V lednu 1956 byly u VZLÚ zahájeny práce na novém typu HC-3 (první HC-3 z roku 1951 byl otevřený, dvoumístný vrtulník, jenž nepřekročil hranici předprojektu), který byl projektován jako víceúčelový, 3 - 4 místný. Též byl vypracován projekt bitevního vrtulníku HC-3 s motorem M108 H.

V letňanském VZLÚ byla zhotovena nelétající maketa XHC-3M a čtyři prototypy, z nichž jeden byl určen pro pevnostní statické zkoušky a byl rozlámán na pevnostní zkušebně VZLÚ.

Nelétající maketa HC-3M helo4133.jpg (149236 bytes) (Vojenská technika 1963 č.6) Barevné provedení, jehož autorem by měl být dle údaje v Leteckém modeláři architekt Pražský, velmi dobře  odpovídá popisu zbarvení uveřejněném v Leteckém modeláři 10/1960. Maketu lze zřejmě  také poznat podle  velmi širokého vstupu vzduchu  v  krytu motoru (za pylonem rotorové hlavy). Maketa byla funkčním  vrtulníkem (pouze nelétala a chyběly některé přístroje a některé nepodstatné části byly zjednodušeny), provádělo se na ní kumulování naběhaných hodin - celkové únavové zkoušky, na tři létající prototypy tak připadalo dostatečné množství letových hodin, aby každý měl nalétáno méně než měla "natočena"  maketa. Právě na maketě zkoušeny druhy  rotorových listů, poloha - natočení dovažovacích závažíček u kořenů listů , mnohá měření odezvy rotoru na cyklické řízení, funkční zkoušky agregátů atd. O jejím osudu se mi nepodařilo nic zjistit. (K. L.)

První z nich HC-3 OK-15 s nevyzrálým motorem M108 vzlétl dne 16.5.1960 se zkušebním pilotem Zdeňkem Pondělíčkem.

helo600.JPG (32719 bytes), helo3415.JPG (98195 bytes).

Křídla vlasti 14, 16/1960 HC-3 OK-15 civil/helo3331.jpg (278383 bytes) a nelétající maketa HC-3M civil/helo3332.jpg (368562 bytes), civil/helo3333.jpg (398945 bytes), civil/helo3334.jpg (368731 bytes), civil/helo3335.jpg (289873 bytes).

4.10.1960 15.20

HC-3 OK-15

Pondělíček, Beneš

Brázdim u Kostelce nad Labem

Nouzové přistání pro poruchu motoru. Poškozena ostruha a listy ocasní vrtulky.

helo651.JPG (34554 bytes) OK-15 s kroužky. Válcovitý útvar nad rotorovou hlavou vrtulníku byl součástí měřicího vybavení vrtulníku a v tomto případě sloužil k přenosu impulsů od tenzometrů, umístěných na rotorových listech, do oscilografů na palubě.

helo1077.JPG (8758 bytes)

Druhý prototyp HC-3 OK-16 vzlétl poprvé 10.2.1961 se zkušebním pilotem Jiřím Bláhou.

12.2.1961 12.15

HC-3 OK-16

Bláha, Beneš

U letňanského letiště.

Nouzové přistání. Nepravidelná funkce motoru s následkem poruchy rotoru a značnými vibracemi.

Třetí prototyp HC-3 OK-17 vzlétl poprvé 13.3.1961 se zkušebním pilotem Zdeňkem Pondělíčkem.

helo650.JPG (54470 bytes)

4.4.1961

HC-3 OK-17

Duchoň

Letiště Letňany.

Nouzové přistání. Přetržení lan provázání rotoru spojené se zvýšením vibrací a snížením řiditelnosti.

Práce na motoru. Ten byl pracovníky VZLÚ upraven na M108 DH o 202 kW. Dále byl pro něho upravován kompresor, který mohl pilot krátkodobě použít M108 DHK.

Zkoušky OK-15 v Krkonoších v srpnu a na počátku září 1962. Vrtulník visel ve výšce větší než 1000 m.

Zabudován ARK typu RKL-301 civil/helo3363.jpg (2154468 bytes), civil/helo3364.jpg (415829 bytes). KV 3/62

V roce 1962 měla být zahájena výroba HC-3 v n. p. MoravanTřetí prototyp OK-17 byl přelétnut 15.3.1962 do Otrokovic.

Vyhlášena soutěž na zástavbu jiného motoru.

HC-103

Na začátku 60. let se počítalo se zástavbou v té době vyvíjeného turbohřídelového motoru M601 do vrtulníku a bylo zpracováno několik verzí. V plánech VZLÚ byl jeden projekt označen jako HC-103. Zůstalo pouze u úvah. 

helo699.JPG (25714 bytes) Projekt Jaroslava Tekla.

Nakonec HC-103 byla projektována v Moravanu. Projekt HC-103 se dvěma pístovými motory M337 s kompresory o výkonu 2 x 154,4 kW.

HC-3A (označení také jako HC-3 nebo HC-3B)

Z úprav HC-3 je důležitá především zástavba sovětského hvězdicového motoru AI-14 o výkonu 221 kW. Letňanská Avie - konstrukční skupina pro vývoj pístových motorů vedená ing. Kodlem upravila pro potřeby vrtulníkové zástavby motor AI-14VF na naši verzi M362 (?), zkonstruovala ventilátor a přizpůsobila závěsné body pro instalaci do HC-3A. Tato verze zkonstruovaná ing. R. Schöna z roku 1962 byla označena HC-3A a od svého předchůdce se na první pohled lišila jiným tvarem motorového krytu. Vrtulník HC-3 se svými výkony minimálně vyrovnal špičkovým strojům zahraniční výroby a dosahoval velmi příznivých parametrů (přebytek výkonu, hospodárnost), které byly zárukou jeho dobrého uplatnění. Uvažovalo se i o zástavbě turbohřídelové hnací jednotky.

Druhý prototyp HC-3 OK-16=první prototyp HC-3A OK-16. Motor je sovětský AI-14R v. č. 136079. Zástavba byla ukončena dne 15.5.1962. Vrtulník s tímto motorem nelétal. Účelem bylo pouze ověřit zástavbu a provedené úpravy náhonového systému, které si vynutil. Po základním ověření byl do vrtulníku zastavěn v ČSR upravený motor, sovětský AI-14VF v. č. 04 s naším označením M-460 (?).

První vzlet 24.10.1962 se zkušebním pilotem Zdeňkem Pondělíčkem.

Vrtulník HC-3A OK-16 s kroužky. helo1488.jpg (111168 bytes), helo658.JPG (51857 bytes), helo1097.jpg (18397 bytes), helo1107.JPG (41912 bytes).

Ale k 31.12.1962 byl vývoj vrtulníků u nás zastaven!


Vrtulník OK-17 se vrátil zpět do VZLÚ.

Motor M108 DHK byl z OK-15 demontován a byl použit v projektu E-33. Prototyp OK-15 byl zrušen.

 

Předvádění HC-3A OK-16 tehdejšímu ministrovi strojírenství a veliteli letectva generálu Vosáhlovi, který pro tuto věc projevil veliké pochopení. Po dvouletém jednání a předvádění se může ve vývoji pokračovat. Video. (Vzduch je naše moře (16. díl), ČT 2001).

helo655.JPG (51594 bytes) V květnu 1964 předvádění HC-3A OK-16 v Plzni.

V srpnu 1964 na Sliači bylo předvedeno u HC-3A OK-16 přestavba vrtulníku ze spojovací na sanitní verzi. Video. (Vzduch je naše moře (16. díl), ČT 2001).

helo654.JPG (48443 bytes)V roce 1964 vrtulník HC-3A prodělával celou řadu pozemních (připoután k zemi natočil 51 hodin) a letových zkoušek, (nalétat dalších 55 hodin) a to na základě požadavků anglických předpisů BCAR Section G. Nositel zkoušek se stal první prototyp HC-3A OK-16.

HC-3A OK-16 helo768.JPG (30628 bytes), helo652.JPG (45536 bytes), helo554.JPG (46782 bytes), helo653.JPG (100531 bytes), helo21.JPG (15592 bytes).

Třetí prototyp HC-3 OK-17=druhý vrtulník HC-3A OK-17 s motorem M360 RF (?) v. č. 012, který byl zastavěn 19.5.1965.

První vzlet OK-17 dne 29.7.1965 se zkušebním pilotem Zdeňkem Pondělíčkem.

Na jaře a v létě 1965 proběhly podnikové zkoušky s vrtulníkem HC-3A OK-16 a státní zkoušky s vrtulníkem HC-3A OK-17. Ty byly ukončeny ke dni 15. listopadu 1965. Přestože vrtulník HC-3 úspěšně prošel podnikovými i státními zkouškami, vyhověl požadavkům britských předpisů BCAR v plném rozsahu, nebyl zařazen do sériové výroby.

Vývoj vrtulníků je k 31.12.1965 zrušen.


V rejstříku OK-VZA od 13.6.1966 do 1971.

V rejstříku OK-VZB od 5.6.1966 do 1971. helo656.JPG (55428 bytes), helo1078.JPG (8614 bytes).

helo1106.JPG (40634 bytes) Natáčení filmu v NDR probíhalo u Baltického moře od 1.5.1966 do 15.10.1966 s HC-3A OK-VZA.

helo660.JPG (45140 bytes)helo676.JPG (54882 bytes)11.9.1966 zalétal Rudolf Duchoň ozbrojenou verzi HC-3A OK-VZB se dvěma raketnicemi s neřízenými střelami pro střelbu na pozemní cíle a zaměřovačem včetně střelby. Byl také vypracován projekt bitevní verze HC-3A (HC-3B) pro dvoučlennou osádku se sedadly v tandemu. Výzbroj se skládala z kulometu, umístěného pod přídí velmi štíhlého trupu, na jehož bocích byly zavěšeny raketnice. Podvozek měl být rámový. K stavbě nedošlo.

Filmaři společnosti DEFA používali v roce 1967 vrtulníky HC-3A OK-VZA a OK-VZB. S kameramany na palubě nalétaly v NDR přes 350 hodin, neboť hrály důležitou roli ve velkofilmu režiséra Thorndika o životě NDR. Druhý prototyp navíc "vystupoval" v přímém televizním přenosu televize NDR.

Na HC-3A OK-VZA se vyzkoušelo v roce 1967 i rozprašovací zařízení pro uvažovanou zemědělskou verzi.

helo3584.jpg (78992 bytes), helo3583.jpg (42396 bytes) L+K 17/76 helo659.JPG (37890 bytes) L+K 16/89

Nelétající maketa HC-3M helo742.JPG (284163 bytes), helo4132.jpg (171124 bytes) Brno 1967. helo580.JPG (39685 bytes)

V letech 1967-71 vrtulníky plní úkoly spojené se zkouškami pro podporu vývoje nového vrtulníku.  helo68.JPG (119371 bytes).

V září 1971 potřetí vývoj vrtulníků zastaven.


Od září 1971 OK-04.

Od září 1971 OK-06.

Dále létaly jako spojovací u VZLÚ.

helo3895.jpg (804851 bytes) Vystřelovací sedadlo VS 1 BRI pro L-39 se zkoušelo shozem záhlavníkem směrem dolů z HC-3 pro zkoušky záchrany v minimální výšce letu.

Datování? helo1174.JPG (127101 bytes)  L+K 18/76

Letecký den Točná v září 1971 HC-3A OK-VZB helo63.JPG (224306 bytes) L+K 16/71, HC-3A OK-04 helo3540.JPG (241820 bytes) L+K 21/71

Letecký den Točná v září 1972(?) HC-3A OK-04 helo3585.jpg (56741 bytes) L+K 17/76

Film Hledá se pan Tau, 1972, HC-3 s pilotem Zdeňkem Pondělíčkem.

 

Poslední let 4.7.1972, muzeum Kbely. Nalétal 975.27 hod.

Poslední let 28.3.1973, muzeum Kbely-depozitář. Nalétal 682 hod.

 

Další vývoj s turbínovým motorem M601 už byl typ HC-4.

LOT renovoval pro LOK, s.p. vrtulník HC-3.

Před časem (2007) jsem se mailem dotazoval v muzeu, jestli bych si Hácečko mohl prohlédnout v depozitáři. Bylo mi sděleno, že je stále na Slovensku v Trenčínských opravovnách z důvodu neúměrně vysoké ceny za opravu, která byla dokončena v r 1994 (a sice kus OK-04 ex OK-VZA), druhý dochovaný prototyp byl také, dle sdělení muzea, předán rovněž na Slovensko ve stavu vraku. Co jsem někde četl, tak snad měla být znovu dostavěna do kompletního stavu dle původní výrobní dokumentace, ale je to možná spíše spekulace. (K. L.)

Květen 2012 , , .

Technické údaje:

Vývoj:

Od roku 1956, první vzlet 14.5.1960

Motor:

M108 DHK o 220 kW, HC-3A AI-14VF = M362 o 220 kW

Rotor:

Pravotočivý o průměru 11,60 m, třílistý

Vrtulka:

Tlačná, třílistá

G / G max

1033 kg / 1423 kg

Osádka:

2 piloti + 2-3 cestující (max. 7 osob)

Spotřeba:

? l/hod

Použití:

Víceúčelový

Výroba: VZLÚ. Nelétající maketa, 3 létající kusy a jeden kus na pevnostní zkoušku.

Odkazy: KV 3/62, L+K 22/65, 4/66, 18/67, 5,15,16,17,18/76, 5/93, Letecký rejstřík 7,16/94

Beneš Ladislav Ing. - Československé vrtulníky známé i neznámé, Votobia 1998