Povodně v červenci 1997

17.11.2010

V Ostravě Ivan Rakovič (Kryštof 05) nalétal za tři dny desítky hodin. Posádky zachránili 120 osob a 5 psů. U Suchdola nad Odrou havaroval mezinárodní rychlík s 64 zraněnými cestujícími.

V obci Zátor, Široká Niva, Brantice (východně Krnova) a okolí působil při záchraně téměř stovky lidí pilot Miloš Markes a technik Jiří Pivec ve funkci naváděče s vrtulníkem PZL Kania. Druhý vrtulník Mi-2 s posádkou pilot ing. Zdeněk Svoboda a technik Josef Žemlička, prováděl zásobování odříznutých obcí, objektů (např. Hotel Dlouhé stráně) a dětských táborů. Oba stroje se zde pohybovaly díky zásobování vlastní cisternou obsluhovanou panem Janem Hradeckým. Vrtulník Kania byl vůbec první, který v této oblasti začal přes velmi nepříznivé povětrnostní podmínky působit. Po něm přilétly dva vrtulníky Policie ČR. Teprve druhý den začala pracovat Armáda. Přes protesty posádek byly oba vrtulníky LS Policie skoro na celý den staženy na letiště Ostrava-Mošnov, kde vyčkávaly příletu ministra Rumla a novinářů. Závěrem bych chtěl s mírnou hořkostí dodat, že společnost Helicopter s.r.o. celou akci financovala do posledního haléře z vlastní kapsy a nikdy se ji nedostalo sebemenšího uznání, natož peněz. Tato akce nebyla financována jako LZS, jak se občas mylně interpretovalo. Další vrtulník Kania právě s pilotem Galčíkem držel normální službu LZS na letišti Hosín (Kryštof 13). Událost popsal Zdeněk Svoboda.

Dva vrtulníky Mi-8 firem Aerocentrum a LOS létaly na severní Moravě. Piloti Rákos, Kačerovský, Šulík, Mick. Soukromé firmy dostaly za svoji činnost pouze palivo.

Činnost vojenských vrtulníků v červenci 1997 při povodních je popsána v (ATM 12/97, L+K 3/98). Pěkné jsou historky osádek o tom, jak přelétávaly téměř utopené vrtulníky ze zatopeného letiště Přerov na letiště Neředín. V nepříznivém počasí (silný nárazový vítr a nízká spodní základna mraků) se létalo až s 50 metrovými lany v podvěsu při zachraňování lidí ze střech jejich domů. Používaly se různé frekvence, létalo více provozovatelů a koordinace téměř nebyla žádná. Dodnes se posádky diví, že se tam nikdo s nikým nesrazil. Podle přímých účastníků záchranných akcí se provoz vyznačoval úspěšnými improvizacemi, ale jenom do té doby, než začal pracovat vytopený krizový štáb. Po integrovaném záchranném systému IZS nebylo ani vidu ani slechu.. Zajímavé je, že W-3A nebyly použity s elektrickými navijáky, tak jak jejich výstroj byla inzerována v (ATM 12/96). Přesto se vrtulníky W-3A určitě více osvědčily než MIGy 29. L+K 17/97 Rozbor. Medailí "Za statečnost" byl vyznamenán pilot W-3A pplk. Ing. Pavel Špilka.

Vrtulníky LS Policie létaly koordinovaně ale o to méně medializovány.