Armáda přiznala výrazné vady při ničivých záplavách

Pochvaly, které dosud provázejí nasazení vojska v klíčových okamžicích při likvidaci ničivých záplav, výrazně zkalily nedostatky, které postupně začínají přiznávat nejvyšší armádní činitelé.

Na podceňování pátrací a vyhledávací služby armády při záchranných akcích v oblastech postižených povodněmi upozornil podle našich informací ministra obrany Miloslava Výborného (KDU-ČSL) náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Nekvasil.

Podle něho jsou nedostatky v systému řízení a koordinaci záchranných složek způsobené dlouhodobým neřešením otázky integrovaného záchranného systému. Podle Nekvasila je dokonce “současný trend vzdalováním se od požadavků, které jsou kladeny na tuto službu ve vyspělých armádách NATO".

Nekvasil své tvrzení dokládá zprávou samotných leteckých záchranářů o akcích, jichž se účastnili v prvním období záplav. Jak v ní záchranáři tvrdí, “aktivace byla dosti živelná, chybělo centrální řízení záchranářů odborným orgánem Velitelství vzdušných sil Armády ČR". Až do 8. července (varování hydrometeorologů před záplavami přišlo 4. 7.) nebyl nikdo z velení armády, kdo by řídil nasazení vrtulníků do záchranných akcí. Chyběla koordinace, a tak se “skupiny záchranářů i jednotlivci postupně začleňovaly do systému v řadě případů bez potřebného vybavení, které se teprve v průběhu akcí dle možnosti doplňovalo".

“Jediný placený záchranář v české armádě z Velitelství vzdušných sil v době povodní připravoval záchranný tým na mezinárodní cvičení na Slovensku místo jeho nasazení do záchranných akcí, kde byl nedostatek záchranářů i materiálu," pozastavují se odborníci pátrací služby.

Až do 10. 7. byly akce poznamenány naprostým nedostatkem informací. Nebylo zabezpečeno napojení vzdušných záchranných týmů na pozemní záchranné skupiny. Docházelo tak k tomu, že někde operovalo více vrtulníků, než bylo potřeba, a naopak jinde se jich nedostávalo, někde byly vrtulníky přeplněné, jinde se osádky doplňovaly civilními osobami. Podle záchranářů ve chvíli, kdy byli nejvíce potřeba, dostali 8. 7. rozkaz k přesunutí veškeré techniky do Olomouce, což zastavilo záchranné práce až na čtyři hodiny.

Podle materiálu byla snaha vybavit osádky radiostanicemi pozemních záchranných sil neefektivní, neboť “chyběly plány spojení a stanice nebyly využitelné za letu vrtulníku". Složitý přenos informací tak způsobil, že např. byla 9. 7. v Olomouci vyžádána záchrana tonoucího více než hodinu po jeho utonutí. Záchranáři tvrdí, že nedostatek spojení s pozemními záchranáři způsoboval, že vrtulníky je při jejich činnosti i ohrožovaly.

Místo záchranných akcí byly vrtulníky využívány pro zásobování pitnou vodou a potravinami. “V řadě případů nebyl proveden průzkum právě v místech, kde byly odříznuty lokální skupinky občanů a kde nebylo možno tyto prostředky přepravit jiným způsobem."

Velkým problémem se ukázalo nevybavení záchranných vrtulníků funkčními jeřáby. A to ani u vrtulníků Sokol, jejichž nákup výměnou za letadla MiG-29 se veřejnosti prezentoval jako posílení letecké záchranné služby. Chybělo i další vybavení, které je pro záchranu lidí nezbytné. Např. AČR nemá přístroj pro termovizuální vyhledávání, chybějí reflektory umožňující práci v noci. Záchranáři připomínají i fakt, že týden před záplavami se neuskutečnil jejich plánovaný výcvik, protože není palivo.

Podle záchranářů bylo v uplynulých dvou letech investováno mnoho letových hodin a úsilí na výcvik záchranářů CO pro záchranné práce s vrtulníkem. “Vyvstává zde otázka oprávněnosti tohoto výcviku, neboť tito vycvičení záchranáři nebyli při povodních na záchranné práce s vrtulníky aktivováni," tvrdí se v materiálu.

Přes tyto uvedené nedokonalosti záchranného systému hodnotí záchranáři nasazení leteckého i záchranného personálu dobře. Stejného názoru je také předseda poslaneckého klubu ČSSD Stanislav Gross, který proto ve čtvrtek navrhl Sněmovně, aby usnesením výrazně poděkovala za účast všech, kdo při povodních pomáhali. Ostře však zkritizoval armádu za podcenění své pátrací a záchranné služby. “Jediné, co fungovalo, byli lidé, kterým ale chybí systém a technika," řekl Gross. Na jeho slova nikdo z vlády nereagoval, ministr obrany Miloslav Výborný (KDU-ČSL) v sále vůbec nebyl.

S kritikou nefunkčního integrovaného záchranného systému (IZS) vystoupili i další poslanci ČSSD. Na jejich kritiku reagoval ministr vnitra Jan Ruml (ODS), který přiznal, že schází společný komunikační systém všech složek IZS. Kdysi připravený systém Pegas se nerealizoval z důvodů finančních. Vláda hledá zdroje, jak jeho realizaci začlenit již do rozpočtu na příští rok. (ada, nig)