Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Zkoušky neřízených raketových střel GRAD L na Mi-24V

30.04.2018

27.4.1989 si plk. Dvorník převzal v Plzni u 11. vrtulníkového pluku vrtulník Mi-24V 0709, kterou s posádkou Čech, Bělik, přelétl 2.5.1989 do Kbel k VÚ-030.

Zde byla vystrojena snímacím a záznamovým zařízením a vyzbrojena 4 raketomety LRM-122 (Grad L) po 4 neřízených raketových střelách (NRS) RL-122.

Zálety k seřízení zařízení se dělaly ve Kbelích.

4.5.1989 personál z Plzně , , plk. Dvorník a Bělik .

Přelet Mi-24V a doprovodné Mi-8 a L-410 ke střelbám do Malacek se uskutečnil 16.5.1989. Protože bylo málo pilotů, s Mi-24 přeletěl z Plzně povolaný kpt. Zach spolu se mnou a Bělikem. Ten se poté z Malacek svezl zpět do Plzně na palubě L-39, kdy zažil i akrobačku.

Samotná střelba se uskutečnila 17. a 18.6.1989 na střelnici "B" . 

Nejdříve plk. Dvorník vyzkoušel odpal raket při rychlosti kolem 140 km/hod, kdy Mi-24 byla doprovázena Mi-8. Byli jsme si vědomi, že pokud dojde k selhání motorů, tak budeme nuceni sednout autorotací vedle terčů. Rakety hvízdaly těsně kolem uší a vrtulník letěl chvilku v oblaku spálených plynů z raket. Z Mi-8 nás filmovali rychloběžnou kamerou. Fotky se liší jen pootočením rotoru.

Na zemi poté zjistili specialisti ze záznamu, že došlo k pumpáži v turbokompresorech. Jak pokračovat dále?

 Překvapilo mě bezvadné ovzduší při diskusi. Navrhl jsem střelbu z visu a kupodivu byla akceptována. Zaviseli jsme asi 1,5 km od terče nad vhodnou plochou a vedle nás Mi-8 s osádkou Šebánek, Mikšík a Gurník. Proto kurz nebyl jako obyčejně 70 stupňů ale aspoň 100 stupňů. 

Na pozorovací věži byl řídící střelby Robert Jáger a ten rádiem neustále něco "důležitého" dával do éteru. 

Balistikem dodaný záměrný úhel ke střelbě nastavil plk. Dvorník do zaměřovače. Na rádiový pokyn (aby kameraman stihl z Mi-8 zaznamenat odpal) vrtulník dosti nepřirozeně natáhl aby dostal cíl do zaměřovače a odpálil raketu. Raketa stržená proudem od rotoru se po opuštění raketnice ještě vzepjala a pak si to zamířila nepředstavitelně vysoko.

A najednou bylo v éteru ticho!

Z věže, kolem které si to raketa prosvištěla se neozval ani hlásek - všichni sledovali raketu kam dopadne. Raketa zmizela v lese alespoň 4 km daleko. Odstartovali jsme směrem k dopadu. Tam v lese asi kilometr od obce Rohožník se kouřilo.

Po přistání se dlouho diskutovalo jak dál. Alespoň, že pumpáž se neobjevila. Jinak na videu vše bylo krásně vidět a bylo jasné, že to chce menší záměrný úhel. Proto hned bylo naplánováno zkusit odpal salvy 8 raket z visu. Zbrojíři mákli a šlo se na to. Mi-8 byla opět na svém místě vpravo asi 100 m. Odpal s polovičním záměrným úhlem. A nastal Vietnam!

Rakety hvízdali kolem uší a v závislosti, jak byly ovlivněny proudem vzduchu od rotoru si to směřovali vlastně kamkoliv. Jedna raketa vybuchla asi 500 m před námi a další třebas až 3 km daleko.

Bylo jasné, že pumpáž vzniká tehdy, pokud vrtulník letí ve stopě raket. Zkusili jsme tedy zvýšit rychlost při odpalu. Při rychlosti 240 km/h nám ale Mi-8 už nestačila. Bude nás doprovázet L-410 Turbolet. Vše je připraveno a startujeme společně. Turbolet má z počátku větší akceleraci ale Mi-24V ho brzy začne dohánět. Letíme ve skupině. 

Doprovodná L-410 (ve dveřích kameraman) s osádkou Mikšík a Pelčák.

Opět na rádiový pokyn střelba. Rakety si to šněrují o poznání níže a vrtulník letí nad oblaky spálených plynů z motorů raket. Co záznam? Je to dobrý, žádná pumpáž.

Když střelba je už pro samotný vrtulník bezpečná, zkoušíme ověřit doporučené záměrné úhly pro střelbu. Přesně nad stanoveným místem Míra Bělik dává pokyn k odpalu. Já jsem si vzal do kabiny videokameru a snažím se zachytit samotný let a dopad raket.

, , , , , .

Za dva dny bylo odpáleno celkem 86 raket, jednotlivě i salvy po 8 raketách, z visu i za letu.

Druhý den ráno se letí domů. Róbert Jáger s plk. Dvorníkem toho využívá a letí s Mi-24 navigační do Kbel. Já jsem si večer prostudoval důležité úkony Mi-8, s kterou jsem naposledy letěl v únoru 1986. Ráno mě posadili na kapitánskou sedačku a letěl do Kbel spolu s pplk. Šebánkem a Gurníkem. No to je tedy síla.

A pak už jenom nás ve Kbelích naložili do Turboleta a letíme domů do Plzně.