Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Afghánistán

Provoz vrtulníků do 10.9.2001

Provoz vrtulníků od 11.9.2001

11.04.2018

Afghánská armáda měla díky sovětské vojenské pomoci v 70. letech vrtulníky Mi-4 a Mi-8 zařazené v 232. vrtulníkovém pluku.

Po potlačení povstání v Herátu v březnu 1979 dostala afghánská vláda ze SSSR letku vrtulníků Mi-24D se sovětskými posádkami a dalších 8 kusů Mi-8. Už v srpnu 1979 vrtulníky Mi-24 během ozbrojeného povstání v Kábulu zahájily palbu na povstaleckou kolonu. V Baghrámu byla v létě dislokována vrtulníková letka 280. OVP s vrtulníky Mi-8, které velel pplk. Bělov. Podřízen byl hlavnímu sovětskému vojenskému poradci v Afghánistánu, přičemž činnost letky byla zaměřena výhradně na podporu afghánských ozbrojených sil.

---------- Invaze SSSR do Afghánistánu v prosinci 1979 ----------

Invaze se zúčastnil 34. smíšený letecký sbor, který měl 110 vrtulníků, z toho 85% Mi-8.

Vrtulníky Mi-6 sloužily u 181. a 280. vrtulníkového pluku v počtu 20 kusů. Většinou nelétaly v první linii. Další letka Mi-6 byla podřízena Afghánské armádě.

Po rozmístění jednotek v Afghánistánu se část jednotek vrátila do SSSR. Některým Mi-8 přemalovali hvězdy afghánskými znaky a ty přešly do "tuzemské letky" pod vedením mjr. Sidorova, pro kterou sestavili personál z Tádžiků, kteří vzhledově a jazykově byli podobní Afgháncům.

Za rok 1979 zničeny 3 vrtulníky.

2.1.1980 v Šindanu bylo pod 302. OVE pět Mi-8, jeden Mi-9 a dva Mi-2. V Kandaháru bylo pod AE 280. OVP jedenáct Mi-8MT a jeden jediný kus Mi-24A.

V pohraničních oblastech se objevovaly vrtulníky Íránu a Pákistánu, které prováděly průzkum hranice. Občas přistávaly i na afghánském území.

Po zahájení ofenzívy s cílem vyhnat mudžáhidy z údolí do hor začaly růst požadavky na počty vrtulníků. Už na konci únoru 1980 dopravní An-22 urychleně přepravily do Afghánistánu dvě letky Mi-24D.

50. OSAP (samostatný smíšený letecký pluk) - Kábul

181. OVP (samostatný vrtulníkový pluk) - Kunduz AE Mi-24, Fajzábád AE Mi-8

262. OVE (samostatný vrtulníková letka AE) - v březnu 1980 Baghrám

280. OVP - Kandahár, v březnu 1980 Baghrám Mi-8, Ghazni Mi-8

292. OVP - Džalálábád AE Mi-24 a Gardéz AE Mi-8

339. OSAE (samostatná smíšená letka) - Asádabád

Značný důraz se kladl na výcvik posádek. Začaly se využívat nové postupy a manévry, které často zacházely za hranici předpokládaných technických možností. V dubnu 1980 byly zakázané manévry "leteckého chuligánství" s vrtulníkem Mi-8 demonstrovány i hlavnímu konstruktéru OKB Mila - M. P. Tiščenkovi. Vrtulníky se začaly upravovat: úprava palivové soustavy, montáž filtrů PZU, výmetnice klamných infračervených cílů ASO-2V s náboji LO-56.

V létě 1980 se vrtulníkové jednotky opět začaly stahovat do Afghánistánu a byly rozmístěny podle tzv. zón odpovědnosti. Vrtulníky byly součástí leteckých sil VVS SA, což mnohdy znemožňovalo vzájemnou součinnost s pozemními vojsky. Letci též často nerozeznali vlastní jednotky a chybná činnost pozemních leteckých návodčích měla za následek, že piloti pálili po všem. Často se také narušovala hranice s Pákistánem. Než bylo dostatek Mi-24, byly nasazovány i Mi-8TV, které byly vybaveny pancíři, kulometem, šesti bloky UB-32-57 a čtyřmi 9M17P. Přetížené stroje ale nebyly v oblibě. Oblíbenější byly Mi-8T se 4 závěsníky. Mi-8 se začali upravovat: do zadních dveří střeliště s kulometem a v bočních dveřích granátomet. V létě pro strašné horko a posádky Mi-8 létali bez klimatizace. Neprůstřelné vesty si posádky dávali vedle sebe. 

Vrtulníky při průzkumných letech někdy používaly letecké fotografické přístroje AFA 42/100 nebo ruční přístroje RA 39. Vrtulník byl používán i jako retranslátor, kdy v maximální výšce kroužil až 4,5 hodiny nad letištěm.

Lety pro pátrání a záchranu a akce ze speciálních pohotovostních skupin připravených na každém letišti pro zabezpečení vzletů letounů.,.

Armáda si u výrobce Mi-8 objednala verzi Mi-18, která nakonec byla v roce 1983 ve dvou kusech použita. Ale létání se již stěhovalo do vysokých hor a tam Mi-18 s motory TV3-117MT, které nebyly výškové, rychle ztrácely výkon. (ATM 10/07)

V roce 1980 se začaly dodávat Mi-8MT/Mi-17 s motory TV3-117V (vysótnyj), které byly o tunu lehčí než Mi-24V se stejnými motory. Ve vysokohorských podmínkách se proto tyto vrtulníky nejvíce osvědčily, hlavně svojí nosností. Při evakuaci obklíčených vojáků se stávalo i to, že na palubě bylo přes 30 vojáků.

Na konci roku 1980 bylo už v Afghánistánu 251 vrtulníků, čtyřikrát více než letounů. Z počátku ztráty vrtulníků byly zapříčeněny malými zkušenostmi v létání ve vysokých nadmořských výškách a v létě ve vysokých teplotách. Vrtulníky se rozbíjely při přistávání z visu pro nedostatek výkonu, než se posádky naučili startovat s rozjezdem a přistávat s dojezdem. Piloti nalétali za rok 1980 průměrně 2-3 mírové normy.

Za rok 1980 zničeny 39 vrtulníky.

Od roku 1981 se začaly dodávat Mi-24V s motory TV3-117V. Později se objevily Mi-24P. Piloti rádi předváděli posluchačům jak se rozprsknul velbloud po zásahu jedním granátem dvojkanonu GŠ-30. PTŘS Šturm se používaly k ničení skalních úkrytů mudžáhidů. Zkoušely se i PLŘS R-60M podvěšené pod Mi-24.

Afghánci měli kolem 70 vrtulníků Mi-4, Mi-8 a Mi-24.

26.4.1981 afghánský vrtulník Mi-8 z 232. vrp přistál v pákistánské základně Quetta. Vrtulník byl zařazen do pákistánského letectva.

Za rok 1981 zničeny 22 vrtulníky.

V dubnu 1982 došlo k incidentu, kdy vrtulníky vysadily desant 20 km na íránském území. Poté dva íránské F-4 Phantom zničily na zemi jeden vrtulník.

O půlnoci 25.4.1982 mobilní úderné jednotky Masúda provedly útok na leteckou základnu v Baghrámu, kde zničily 23 vrtulníků a letounů.

V květnu 1982 v údolí Pandšír byly ukořistěny první PLŘS. Tyto egyptské a čínské protiletadlové komplety Strela byly ale zastaralé. Na vrtulníky se začaly montovat aktivní rušič PLŘS s IČ naváděním SOEP V1A (L-166 Lípa). Celková efektivita prostředků elektronického boje dosahovala 70-85%. Dále se vrtulníky upravovaly montáží zpětných zrcátek, palivové nádrže Mi-8 se zvenčí olepovali gumou, která zacelovala průstřely a zevnitř zaplňovali polyuretanovou pěnou k zamezení výbuchu, úprava táhel řízení a tras hydrauliky a olejového potrubí. Mi-24 a Mi-8MT/Mi-17 dostávaly raketomety B-8V20, pouzdry UPK-23-250 a univerzální pouzdra 9-A-669 GUV.

Za rok 1982 zničeny 33 vrtulníky.

Od roku 1983 létající personál absolvoval 15-20 denní doplňující výcvik na horské střelnici u Čirčiky a v poušti Kaganu pod Bucharou.

Afghánské vrtulníky Mi-25 , , . 

V roce 1983 se změnil afghánský státní znak používaný na vrtulnících.

Afghánské Mi-24A (foto z roku 2002) .

Za rok 1983 zničeny 28 vrtulníky.

Od roku 1984 piloti vrtulníků dostali výsadkářské maskáče místo modrých pilotních kombinéz. Dále byli vyzbrojeni útočnou puškou AKS-74U, pistolí, 4 granáty RGD-5 a balíčkem pro přežití NAZ. 

16.6.1984 během útoku v údolí Pandšír se nevrátilo pět vrtulníků. Mezi posádkami byl tento den vyhlášen jako "Den vrtulníkářů". Ztráty v horách byly 1,3 - 1,5 větší než na rovině.

16.7.1984 afghánský vrtulník Mi-24D/Mi-25 z 232. vrp přistál v pákistánské základně Miranšáh. Vrtulník byl zařazen do pákistánského letectva.

Za rok 1984 zničeny 49 vrtulníky.

Jednotky zvláštního určení Specnaz dostaly na začátku roku 1985 vlastní vrtulníky. Dvě brigády Specnaz dostaly každá svoji samostatnou vrtulníkovou letku - 205. OVE a 239. OVE. Vypracovaly se dostatečně efektivní bojové metody proti partyzánům, jako oblet zóny odpovědnosti. Dopravní vrtulníky se speciálními komandy Specnaz na palubě hlídkovaly poblíž pákistánské hranice, kde vyhledávaly zásobovací karavany mudžáhidů. Po objevení karavany vrtulníky vysadily komanda, která nepřítele zničila.

V roce 1985 sloužily v Afghánistánu i vrtulníky Mi-26. Ty patřily pod 23. pluk pohraničních vojsk v Tadžikistánu. Zásobovaly odloučené jednotky a odvážely raněné.

Sestřelený stroj Mi-24V kpt. G. Pavlova v létě 1985 .

13.7.1985 dva sovětské vrtulníky Mi-24 přistály v Pákistánu. Vrtulníky byly zařazeny do pákistánského letectva.- o rok později získala jeden z těchto vrtulníků americká CIA. 

Za rok 1985 zničeny 49 vrtulníky.

V dubnu 1986 při snaze vysadit jednotky na prostranství u základny Džavara, neočištěno od protiletadlových zbraní, pět vrtulníků ztratilo afghánské vládní vojsko.

Taktika Mi-24 nabyla takovou podobu, že po nastoupání maximální výšky zvratem přešly do střemhlavého letu s odpalem neřízených raket či odhozu pum a poté okamžitý únik z prostoru. Zteče vybírali již 2000 m od cíle. Na tuto vzdálenost ruční zbraně mudžáhidů byly neúčinné a tak pouze protiletadlové kanóny Oerlikon něco svedly. V říjnu 1986 prý s nimi oddíl Amíra Zamáha Chána setřelil tři vrtulníky Mi-8 a dva Mi-24. Do roku 1986 bylo ztraceno na 120 Mi-24.

Po nasazení PLŘS FIM-43 Redey, Blowpipe a nových FIM-92A Stinger s infračervenou naváděcí hlavicí na podzim 1986 se ztráty zvýšily. Zaznamenáno bylo v tomto roce už 847 případů použití PLŘS, které zničily 23 vrtulníků.

Za rok 1986 zničeny 44 vrtulníky.

Pravděpodobně 5.1.1987 se podařilo ukořistit první protiletadlový komplet FIM-92 Stinger. Do poloviny roku 1988 byly Sověty vypracována ochrana před západními PLŘS.

V roce 1987 zesílení protivzdušné palby mudžáhidů donutilo prakticky se zřeknout použití vrtulníků pro zabezpečení palebné podpory pozemních jednotek. Ta byla přenesena na letouny. Vrtulníky dokončovaly likvidaci zbytku nezasažených cílů po předcházejícím náletu letounů. Ve větší míře začaly být vrtulníky nasazovány v noci. Začaly se používat brýle pro noční vidění PNV-57E.

V březnu 1987 sovětský vrtulník Mi-24 přistál v Pákistánu. Vrtulník byl zařazen do pákistánského letectva.

V březnu a v dubnu 1987 oddíly Hekmatjára napadly sovětské území. To bylo záminkou pro to, aby na území Afghánistánu byl převelen kontingent pohraničních vojsk pro zabezpečení sovětské hranice. Jeho letectvo se se nacházelo ale na území SSSR.

3.10.1987 dva afghánské vrtulníky Mi-4 přistály na pákistánské základně Čitrál. Byly vráceny.

Za rok 1987 zničeny 49 vrtulníky.

Na začátku vyvedení sovětských vojsk z Afghánistánu k 15.5.1988 měla 40. armáda 331 vrtulník.

50. OSAP (samostatný smíšený letecký pluk) - Kábul

181. OVP (samostatný vrtulníkový pluk) - Kunduz, AE v Fajzábádu

205. OVE (samostatný vrtulníková letka AE) - Džalálábád, Laškargach, Kandahár, otrjad (oddíl) v Šachdžoj, otrjad v Farráh

239. OVE - Gardéz, Ghazni, Laškargach

262. OVE - Baghrám

280. OVP - Kandahár

302. OVE - Šindand

320. OVE - Kunduz

335. OVBP (samostatný bojový vrtulníkový pluk) - Džalálábád

339. OSAE (samostatná smíšená letka) - Mejmene

V období od 15.5. do 14.10.1988 oddíly opozice sestřelily 36 vrtulníků afghánského armádního letectva.

Při zajišťování leteckých základen, posledních bašt Sovětské armády, ale posádky vrtulníků už nemohli ochránit ani sami sebe. V prosinci 1988 zásah jediného granátu do střechy klubu, kde seděli piloti u televize, jich zabil najednou jedenáct.

Za rok 1988 zničeny 14 vrtulníky.

Poslední stroj byl sestřelen 9.2.1989 a byl to vrtulník Mi-8MT kpt. Šiškina od 254. samostatné dopravní letky.

15.2.1989 generál Gromov odpochodoval zpět do SSSR.

 Za rok 1989 zničeny 3 vrtulníky.

Mi-24V nad Kábulem , , , doprovod konvoje .

Mi-24P - nabíjení 12 kg neřízených raket S-8KO , nabíjení kanónu GŠ-30 , , , kulomet 7,62 v kabině , vzlet s rozběhem , , , , . 

Mi-8

Video.

Kolik bylo sestřeleno vrtulníků afghánských vládních sil?

Celkem bylo ztraceno v Afghánistánu 333 vrtulníků. Velké ztráty vrtulníků měla též na svědomí klasická konstrukce vrtulníků. Velmi často totiž střelbou docházelo k poškození transmise - náhonu ocasní vrtulky, k roztočení doleva a neodvratnému konci. Mi-10 sestřelena 20.7.1980. Mi-6 zničeno minimálně 8 kusů.

Korelované údaje: ztraceno 301 vrtulníků. Z toho bylo 83 nehod, 208 sestřelených a 10 vrtulníků zničených na zemi. Ze 102 zničených vrtulníků Mi-24 jich bylo 79 sestřeleno a 23 vrtulníků bylo ztraceno při nehodách. (L+K 11/09)

Odkazy : L+K 1/92, 13/93, Válka Stingerů.

Zaloga - Modré barety, 1999.

Jiří F. Šiška - Bojiště Afghánistán, 2004.

Jiří F. Šiška - Prokletá válka (Afghánistán - moskevský Vietnam aneb debakl sovětské armády ve válečném konfliktu v Afghánistánu 1979-1989)

Jiří F. Šiška, Sergej F. Sergejev - Vrtulníky proti mudžáhedínům. Sovětsko-afghánský válečný konflikt 1979-1989. Vrtulníky na bojišti.

Komunisti tam všechno zničili. Kdo to tam dá zase dohromady?

Afghánci měli kolem 100 vrtulníků Mi-17 a 14 vrtulníků Mi-24 v 9 vrtulníkových letkách.

Do Afghánistánu vstoupil Tálibán a začala občanská válka. Vrtulníky přešly do vlastnictví polních velitelů. Severní aliance (1996-2001) měla letku Mi-17 v Parchozu na jihu Tádžikistánu 500 m od hranice a několik Mi-24 na ostrově Darkot na hranici s Tádžikistánem. Taliban měl přibližně stejně vrtulníků. V občanské válce 9 vrtulníků uletělo do zahraničí. (L+K 12/07)

Boje na tádžicko-afghánské hranici. Pozdější verze Mi-24P. 514. vrtulníkový pluk na letišti v Dušambe. (L+K 20/95) Prosinec 1996 na hranici .

Rozhovor reportéra Jaromíra Štětiny s polním velitelem Ahmadem Šahem Masúdem ministrem obrany Afghánistánu v roce 1999. Osobní vrtulník Mi-8 ministra Masúda byl zničen neřízenou raketou ze stíhačky. Petra Procházková výsledek úderu zachytila na video.

Velitel Severní aliance Ahmad Šah Masúd byl zabit 9.9.2001 tálibánci.

11.9.2001 útok tálibánců na USA.