24.06.2021
od října 1914
od listopadu 1916
od konce července 1918
od 1.11.1918 do 27.11.1918.
od 27.11.1918 do
1919.
od
1919 do 27.12.1921.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
Firma Era vyráběla elektrickou výstroj letounů.
Pražská akumulátorka vyráběla olověné akumulátory Vatra.
Akumulátorka "Nife" akc. spol. ve Strašnicích vyráběla kadmioniklové akumulátorové baterie pro letecké účely.
Palaba Slaný vyráběla baterie.
Firma Eisner & spol. vyráběla zapalovací svíčky Jiskra.
Firma Dra. Ing. Bruck v Táboře vyráběla zapalovací svíčky.
---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------
----------- 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa ----------
Znárodnění (krádež) a reorganizace československého leteckého průmyslu.
Bratří Vinopalové, se sídlem v Modřanech u Prahy čp. 409, spr. okr. Praha-venkov-jih byla znárodněna. Zdroj
Továrna na přesnou mechaniku Prema Ing. Roudnický, Janáč a spol., se sídlem v Praze - Vršovicích čp. 939 byla znárodněna. Zdroj
PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik v Českých Budějovicích, Doudlebská ul. 501, soustřeďoval všechny podniky zabývající se vývojem a výrobou automobilového a leteckého příslušenství. Postupně do něj byly začleněny majetkové podstaty firem Jihočeský kovoprůmysl a.s. ve Velešíně, Klevin a.s. (dříve Bratři Vinopalové, továrna na letecké přístroje a přesnou mechaniku) v Modřanech, Magneton s.r.o. v Kroměříži, Kraslické strojírny Straubling a spol. v Kraslicích, „PANTOF“ C. Pantoflíček v Radotíně, Josef Rotter v Novém Jičíně, Sum Vergaser-Gessellschaft Carl Wirsum & Co. A.G. ve Falknově nad Ohří (nyní Sokolov), Ostmarkwerke GmbH v Praze Kbelích, V. Hodek v Praze VII, OHM v Táboře, Elka – výzbroj a opravy automobilů a letadel spol. s.r.o. v Praze I, „Frigera“ továrna na chladící a technická zařízení a.s. a B. Vobořík v Praze X. Podnikovým ředitelem PALu n.p. byl ing. Antonín Železný.
Zájmy podniků zabývajících se zpracováním železa a kovů hájila od roku 1945 Hospodářská skupina průmyslu železa a kovů (dále HSŽK), která navázala na svoji činnost za okupace. Její činnost řídilo šestičlenné předsednictvo v čele s předsedou ing. Otakarem Šoltou (podnikový ředitel Škodovy závody n.p.) a měla svůj vícečlenný výbor. Organizačně byla HSŽK rozdělena na dvanáct skupin, které byly číslovány I až XII. Letecký průmysl byl zařazen do VII. odborné skupiny, v čele s vedoucím ing. Vladimírem Karmazínem (technický referent odboru LV ČZKS n.p.). Vnitřně byla VII. odborná skupina členěna na 1. odbor – draky, 2. odbor – motory a 3. odbor – pomocný průmysl. Letecký průmysl zastupoval v předsednictvu ing. Ferdinand Tichý (podnikový ředitel LZ n.p.) a členy výboru byli ing. Josef Kurzweil (ředitel oddělení LP ČZKS n.p.), ing. Viktor Syrový (technický závodní ředitel LZ n.p., závod Letňany), Bohuslav Häckel (technický úředník LZ n.p.) a Hynek Ekl (vrchní dílenský mistr PAL n.p.). Podle výroční zprávy VII. odborné skupiny za rok 1946 vedlo její memorandum, odevzdané počátkem roku 1946 Prozatímnímu Národnímu shromáždění a kompetentním ministerstvům a úřadům, k ustavení Leteckého poradního sboru při Hospodářské radě předsednictva vlády.
Pro sledování potřeb československého letectví a hledání prostředků na jejich co nejdokonalejší a nejhospodárnější uspokojení z celostátního hlediska, byl usnesením československé vlády z 12.3.1946 zřízen Letecký poradní sbor při Hospodářské radě předsednictva vlády (dále LPS). LPS měl koordinovat a usměrňovat spolupráci ministerstev národní obrany, průmyslu a dopravy v oboru letectví a dále měl prostřednictvím generálního sekretariátu Hospodářské rady předkládat vládě návrhy, týkající se zásadních leteckých otázek celostátní důležitosti. Jeho členy byli za MNO náčelník hlavního štábu div. gen. Bohumil Boček a velitel letectva div. gen Alois Vicherek, za Ministerstvo průmyslu odborový přednosta ing. Vladimír Brůža a náměstek generálního ředitele ČZKS n. p. ing. J. Novák, za Ministerstvo dopravy vrchní odborový rada ing. K. Bervída a vrchní ředitel Československých aerolinií n.p. ing. Ferdinand Trebichavský. Ústředním ředitelstvím ČZKS n.p. byl 6. října 1948 delegován členem LPS ing. Alexander Böttner (ředitel odboru LV ČZKS n.p.) a od 15.11.1948 jej nahradil František Horák (podnikový ředitel LET – Letecké závody n.p.).
Oběžníkem ředitele ČZKS n.p Dr. ing. Fabingera z 16.9.1947 byly vydány Směrnice pro koordinaci a zdokonalování vývoje výrobků v národním kovoprůmyslu. Pro zdokonalování vyráběných a vývoj nových výrobků byli jmenováni pověřenci pro vývoj, zřízeny pracovní komise pro vývoj, zřízena vývojová střediska a ustanoveny poradní sbory pro vývoj. Pověřencem pro vývoj v jednotlivých výrobních úsecích mohli být jmenováni odborníci z národního kovoprůmyslu, z vysokých nebo jiných odborných škol a institucí, pokud byly ve správě nebo pod kontrolou státu. Pověřencem pro vývoj letounů byl jmenován ing. Antonín Husník (ředitel odboru Letadla – vozidla ČZKS n.p.), pověřencem pro vývoj motorů ing. František Nušl (ředitel závodu LZ n.p., závod Jinonice), pověřencem pro vývoj leteckého příslušenství ing. František Štýdl (PAL n.p.) a pověřencem pro vývoj spalovacích turbín prof. ing. Ladislav Miškovský (profesor ČVUT).
Při ústředním ředitelství ČZKS n. p. byl zřízen počátkem roku 1947 Letecký poradní orgán (dále LPO), který určoval další směry vývoje letadel, leteckých motorů a leteckého příslušenství. Jeho členy byli: prof. ing. Jan Košťál (přednosta ústavu spalovacích motorů Českého vysokého učení technického, dále ČVUT), prof. ing. Ladislav Miškovský (profesor ČVUT a odborník na turbíny), prof. ing. Dr. Rudolf Pešek (profesor ČVUT a externí vedoucí aerodynamického oddělení LZ n.p.), prof. ing. Jar. Šolín (profesor ČVUT), ing. Oldřich Růžička (druhý náměstek ředitele ČSA n.p.), ing. Zdeněk Kalva (ředitel oddělení LP ČZKS n.p.), ing. Josef Kurzweil (referent oddělení LP ČZKS n.p.), ing. Antonín Husník (ředitel oddělení Letadla při odboru LV ČZKS n.p.) ing. Vladimír Karmazín (technický referent odboru LV ČZKS n.p.), ing. Zdeněk Růzha (vrchní rada VLÚ), mjr. Bojislav Flum (přednosta II. odděl. – motorového VLÚ), ing. Štefan Šmela (náměstek podnikového ředitele AZ n.p.), ing. Dr. Miroslav Hajn (konstruktér AZ n.p.), ing. Jindřich Šimůnek (náměstek podnikového ředitele LZ n.p.), ing. František Nušl (ředitel závodu LZ n.p., závod Jinonice), Jan Anderle (tovární pilot LZ n.p.), ing. František Štýdl (PAL n.p. a pověřenec pro pomocný letecký průmysl) a v jeho čele byl předseda ing. Antonín Julínek (vrchní ředitel ČZKS n.p.).
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
V říjnu 1948 odešel na V./2. odděl. MNO pplk. ing. Bojislav Flum a zástupcem VLÚ byl jmenován mjr. ing. Josef Veselý. Do LPO navrhl ing. Antonín Husník 21.3.1948 také zástupce moravského leteckého průmyslu Ladislava Švába (tovární pilot AZ n.p., závod Otrokovice) a doc. ing. Miloslava Poláka (docent VŠT Dr. E. Beneše v Brně). Jeho žádosti nebylo nejprve vyhověno, neboť náhradní orgán závodní rady AZ n.p., závod Otrokovice se 24.12.1948 dožadoval členství Ladislava Švába v LPO. Nakonec byl Ladislav Šváb přijat do LPO na první schůzi v roce 1949.
ČZKS n.p. byly k 1.5.1949 reorganizovány a z jejich podstaty vznikly Československé závody těžkého strojírenství n.p., Československé závody přesného strojírenství n.p., Československé závody lehkého kovoprůmyslu n.p. a Československé závody automobilové a letecké n.p. (dále ČZAL n.p.). ČZAL n.p. byly zřízeny vyhláškou ministra průmyslu č. 672 ze 30.4.1949 a měly řídit a obstarávat společné záležitosti národních podniků podílejících se na výrobě automobilů, motocyklů a letadel. Původní Vrchní obchodní ředitelství ČZKS n.p. bylo reorganizováno na Kovo a.s. pro obchod s kovodělnými a strojírenskými výrobky a surovinami (dále Kovo a.s.). Oddělení LP ČZKS n.p. bylo začleněno do Kovo a.s. jako obchodní závod IV, které sídlil zpočátku v Jinonicích a zhruba od července 1949 přestěhovaný do Prahy XII, Jugoslávská 1.
V ČZAL n.p. bylo sdruženo celkem 18 základních závodů automobilové a letecké výroby, rozdělených do čtyřech operativních středisek.
Pomocný průmysl byl sdružen ve IV. operativním středisku a byly do něj začleněny PAL n.p. v Praze Kbelích (s osmnácti závody), PAL n.p. v Jihlavě (se třemi závody) a PAL n.p. v Praze Modřanech (se čtyřmi závody).
Pravděpodobně na přelomu let 1949/1950 došlo také k reorganizaci PAL n.p. a byly vytvořeny PAL n.p. Kbely, Autopal n.p. Nový Jičín, Motorpal n.p. Jihlava, Pražská akumulátorka n.p. Mladá Boleslav, PAL Magneton n.p. Kroměříž a Aeropal n.p. Modřany, jehož hlavní náplní byla výroba leteckých přístrojů.
26.10.1949 přijely na nádraží Praha-Běchovice tři vagony se vzorovým letounem Jak-17 a 150 bedničkami technických podkladů pro výrobu typu. Náklad byl převezen do Vysočan. Výrobu pomocné elektrovýzbroje měli zabezpečit PAL n.p. Kbely.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ---------