Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Pláně pod Ještědem Kühnai 780 m n. m.

15.11.2019

, , od prosince 1926 do 1939.

V roce 1931 plachtařská skupina Verband Deutscher Flieger in der ČSR (VDF) v Liberci postavila kluzák Zögling 12 M. Zalétla ho na Ještědu. Později létal na Pláních pod Ještědem.

V roce 1937 plachtaři Místní skupiny MLL Liberec dokončili větroň Grunau Baby II.

9.9.1937 člen Místní skupiny MLL Liberec Hans Wenzel provedl jeden z nejdelších tehdejších letů. Po startu z Plání létal na větroni Grunau Baby celkem 4 hod a 11 minut s maximálním převýšením oproti startu 400 m. Zmiňovaný svahový let byl proveden na jihozápadní proudění.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

.

.

.

.

.

.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Na valné hromadě v lednu 1946 se začíná také hovořit o vzniku letiště na Pláních pod Ještědem, protože bylo konstatováno, že je to velmi dobrá lokalita jak pro svahové létání, tak termiku. Po vyzkoušení svahového plachtění na Ještědu se rozhodl mjr. Červenka z libereckého VOŠML postavit na Pláních hangár a dopravit tam naviják. Byla to nadlidská práce vynosit dřevěné díly krovů a stěn. Hangár vnikl tak, že se uřízly stromy v lese a na vzniklé pařezy se natloukla podlaha, takže dnes není možné s úplnou přesností lokalizovat jeho polohu. 

Stavba byla dokončena na jaře 1946 a následně zde byly umístěny dvě Grunau Baby GB IIb a jeden Jeřáb (Kranich). Obě bejbiny byly startovány pomocí gumového lana, pokud nebylo dost sil nebo prostředků pro provedení navijákových vzletů. Letiště na Pláních mělo nepravidelné rozměry přibližně 500 x 80 m poměrně velký příčný sklon, což značně znesnadňovalo letecký provoz.

Z důvodu využití letiště na Pláních pod Ještědem byl po válce v květnu 1946 uspořádán první velký letecký den v ČSR, který se setkal s nebývalým zájmem místního obyvatelstva. K této události byly vydány pamětní odznáčky, sloužící jako vstupenky, jež byly veřejností velmi ceněny. Úspěch této události připravil půdu pro zářijový letecký den.

, , .

Již v prvních zimních měsících roku 1947 pokračují instruktoři 1. letky v létání na Pláních, kde startují neobvyklým způsobem - roztlačením větroně po zasněženém svahu. Tyto starty a zvláště pak přistání na nerovném terénu vyžadovaly notnou dávku pilotního umění, obešly se však bez sebemenšího poškození větroňů.

V roce 1947 z příkazu majora Červenky se pokračovalo v terénních úpravách letiště na Pláních.

Frekventanti VOŠML a větroň Grunau Baby IIb. Kdy a kde?

Velkou zajímavostí, která se týká létání na Pláních, byl gravitační start. Dle vzpomínek Jaroslava Prchala vyplývá, že se tento způsob startu provozoval na Pláních již v zimě 1946-47. Tento způsob vzletu se prováděl tak, že bejbina byla roztlačena po sněhu ze svahu dolů, kdy se následně působením vztlaku na křídlech a silného protivětru vznesla. Na uspořádání letového provozu stačilo pět lidí, dvě bejbiny létali a zbylí piloti seděli v boudě a popíjeli čaj. Vedle zajímavé startu na Pláních bylo velmi problematické přistání, na které Josef Havránek vzpomíná takto: „Pláně byly velmi problematický s přistáním. Lítalo se tam na svahu. A když se šlo na přistání, tak svah stále fungoval a těžko se to odhadovalo (rozpočet). Klapky například na Krajánku nebyly moc účinný u bejbiny byly účinný, i tak to nestačilo. Když to přelítl (místo přistání), tak zavřel klapky a zase nastoupal, takže vono to nic moc hezkýho nebylo. Přes tyto pokusy na ne příliš vhodném terénu nedošlo v žádné letecké nehodě.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Letiště bylo roku 1948 uzavřeno a těžiště létání přeneseno na rovinné letiště v Růžodole.