Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

K.u.k. Fliegerersatzkompagnie Nr. 16

FleK 16

13.10.2020

Historie.

od listopadu 1916

První chebské letiště vzniklo již v létech 1916-1917. Vybudovalo jej město Cheb na svých pozemcích na základě zájmu rakousko-uherské armády. Projektem a realizací byl pověřen chebský radní, architekt a stavitel Pascher.

1.5.1917 vznikl K.u.k. Fliegerersatzkompagnie Nr. 16 (Flek 16) .

Od 3.5.1917 byl velitelem Flek 16 Hptm. Fp. Alfred Eccher ab Echo Edler von Marienberg.

Specializací byl dokončovací a kondiční pilotní výcvik. Zároveň sloužila jako záložní a doplňovací středisko pilotů pro bojové Fliegerkompanie.

Od 4.8.1917 byl velitel Flek 16 Rittm. i. d. Res. Dr. Moritz Katona de Dercsika.

Od ledna 1918 sloužil u jednotky instruktor Karel Dovolil.

Jednotku tvořilo v roce 1918 celkem 380 mužů. Střežením letiště byla pověřena maďarská jednotka záložníků, která původně byla určena k střežení zajateckého tábora u nově postaveného letiště. Nyní měla za úkol střežit obě místa. 

Jedním z instruktorů jednotky byl feldwebel Václav Antoš, který byl jedním z prvních příslušníků československého Leteckého sboru a oddílu, který 10.11.1918 obsazoval letiště v Chebu. Zahynul odpoledne tohoto dne při zkušebním letu nad Chebem. 

Výcvikem u jednotky mimo jiných prošli Rudolf (Karl?) Patzelt (*1893 Čechy ?, + 4.5.1918 Itálie ?). 

V prosinci 1917 Stabsfeldwebel Otto Förster započal pilotní výcvik u FleK 16 v Chebu, absolvoval 200 startů a přistání (prosinec-únor 1918). Poté odjel k FleK 4.

Od 1.5.1918 byl velitelem Flek 16 ad interim Oblt. Fp. Adolf Löschingg.

od července 1918

Oeffag C.II 2.27

Od 1.10.1918 byl řádným velitelem Flek 16 Oblt. Fp. Adolf Löschingg.

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Po vzniku Československa v roce 1918 bylo toto letiště jediným na celém území republiky a jediná použitelná letadla se nacházela právě zde. Kostrba proto sestavil ozbrojenou výpravu, která měla v Chebu zajistit potřebný materiál a letuschopná letadla přelétnout do Prahy. V Chebu však byla vyhlášena samosprávná provincie Deutschboehmen a proto byla v listopadu 1918 podniknuta slavná výprava setníka Rošického, která letiště obsadila a získala tak nové republice její první vojenská letadla.

5.11.1918 provedli šikovatel Antoš, četař Staněk a des. Malý průzkum letiště.

9.11.1918 tak vyrazila výprava, ve které bylo jedenáct pilotů (Adamec, Mašek, Lepař, Antoš, Polanecký, Plischke, Belza, Malý, Bahník, Bělohlávek, Francl), několik mechaniků, jednotka námořníků pod velením nadporučíka Rittera a jedna kulometná četa. Velení nad úderným oddílem měl setník Jaroslav Rošický, letecký personál vedl setník Klement Adamec. V Plzni výpravu doplnila ještě četa 35. pluku a pak na nákladních automobilech vyrazila k Chebu, kam se dostala po několika potyčkách druhého dne. V dopoledních hodinách 10.11.1918 bylo letiště bez větších problémů obsazeno, přičemž ještě stihli Češi zabránit dvěma pilotům v odletu s jedinými dvěma letuschopnými stroji do Německa. Brzy ovšem dorazila z města delegace, vedená radním a zástupcem chebského národního výboru dr. Bernardinem, který důrazně protestoval proti vstupu československých jednotek na půdu Deutschböhmen a proti zabavování majetku.

10.11.1918 při historicky prvním vzletu čs. letců na stroji Oeffag C. II 52.78 došlo bohužel i k první letecké tragedii nové republiky, když pilot Václav Antoš se předváděl nad Chebem. Zřítil se po nezvládnuté akrobacii za chebským nádražím. Antoš zahynul a pozorovatel četař Francl byl zraněn. Z nemocnice utekl, protože se bál pomsty od místních Němců.

S druhým letuschopným letounem odstartoval Klement Adamec a letiště v Praze-Strašnicích dosáhl až za šera.

11.11.1918 odstartovalo do Prahy dalších pět letadel. 

12.11.1918 do Plzně přiletěli Břetislav Plischke a Zdenko Jiroušek s letounem Hansa Brandenburg C I(Ph) číslo 26.53.

Do Plzně odletěl Vladimír Lepař a Jaroslav Maschulak. Vladislav Goldschmied s letounem Hansa Brandenburg B I(Fd) číslo 176.95.

Malý přistál nad Židovskými hřbitovi v Praze, kde se zeptali místních kluků kde je letiště ve Strašnicích.

Bělohlávek přistál u Žebráku.

Nejhůře dopadl četař Václav Belza, který si spletl směr a přistál s letounem Hansa-Brandenburg B.I v Bavorsku. Tam byl stroj zabaven a četař Belza byl do Čech poslán pěšky.

Celkem jich bylo, podle různých pramenů, devět, deset či jedenáct kusů. 

Setník Rošický v Chebu sestavil vlakovou soupravu o třiceti vagónech, na kterou naložil na 13 celých letounů, mnoho leteckých motorů, sudů s benzínem a mazivy a dalšími leteckými součástkami. Celý ešalon vyrazil do Prahy ráno 13.11.1918 a na Hlavní nádraží dojel bez nehody v poledne. (33 letadel neschopných letu se 100 sudy oleje, 120 sudy benzínu, 30 motory a vlastně celým vybavením skladiště posláno po železnici.)

Do 22.11.1918 byl řádným velitelem Flep 16 Oblt. Fp. Adolf Löschingg.

Zdroje:

Luděk Matějíček - Chebská křídla - Svět křídel - září 2006