Letecká fyziologie
Fyziologické účinky pracovního prostředí letce
Atmosféra je pracovní prostředí letce. Základní význam z hlediska letecké fyziologie mají tři funkce atmosféry.
Biologická funkce atmosféry - složení atmosférického vzduchu, respirace, hypoxie, hyperventilace, mechanické účinky změn barometrického tlaku.
Ochranná funkce atmosféry - elektromagnetické a korpuskulární záření.
Aerodynamická funkce atmosféry - dva aspekty létání : stabilita atmosféry a rychlost pohybu letadla. Účinek prudkého toku vzduchu - vlečení vzduchem.
Gravitační pole - standardní přetížení, vysoké dlouhotrvající přetížení, nárazové přetížení, alternující přetížení - vibrace, Coriolisův efekt a snížená tíže či beztíže.
Hluk - hluk rotoru a z výfuku, aerodynamický hluk, hluk z radiokomunikace a hluk klimatizace. Podrobnosti.
Vysokofrekvenční elektromagnetické pole - vzrůst teploty, netepelný efekt, ochrana.
Teplotní vlivy - práce pilota v horku.
Biologické rytmy
Psychofyziologické faktory létání
Psychofyziologické aspekty vztahů v systému "pilot - letoun - prostředí".
Kvantitativní postižení - Výkonnost letce a Emoční napětí
Prostředky pro objektivní hodnocení člověka v systému "pilot - letoun - prostředí". Fyziologické indikátory - srdeční frekvence, amplituda Té vlny EKG, krevní tlak, dechové parametry, motorický systém - komponenty : korekční, informační a složka spontánních svalových mikrovibrací, metody biochemické, komunikační aktivity.
Zvláštnosti funkce smyslových orgánů za letu - zrakový, sluchový, vestibulární, propriorecepční a somatosenzorický smysl.
Orientace za letu - orientace za vidu, orientace podle přístrojů. Letové iluze a nezvyklé pocity.
Psychofyziologie leteckého výcviku a provozu
Letové návyky a obraz letu. Přeměna neletce v pilota má čtyři fáze :
Přeškolování - pozitivní a negativní přenos náviků. Simulátory a trenažéry.
Psychofyziologické zvláštnosti jednotlivých druhů letectva
Úloha lékaře - fyziologa v leteckém provozu.