Kamov Ka-32S
08.04.2022
Pro krátkodobý zkušební provoz si náš letecký podnik pronajal "dvaatřicítku" od krasnodarského Vědeckovýzkumného ústavu civilního letectví, a to včetně její osádky. Vrtulník v barvách Aeroflotu a poznávací značky SSSR-31025 přibyl do Československa 3. října 1989. Avšak již o šest dní později přelétl do NDR aby se s ním mohli seznámit také odborníci Interflugu. Proto zkoušky Slovairu pokračovaly až 27. října a definitivní odlet Kamovu k jeho majiteli se pak uskutečnil 4. listopadu.
V
rámci testovacího programu, připraveného pracovníky Slovairu, prováděl Ka-32S
konkrétní stavebně montážní práce které si objednaly průmyslové
podniky v Uherském Hradišti, Praze, Bílině, Moravských Budějovicích, Ružomberoku
a dokonce i na Benecku v Krkonoších. Dále stroj absolvoval "lesní práce":
přibližování dřeva ve Skalách u Broumova a vápnění v prostoru severočeského
Klášterce. Jak je vidět, s vrtulníkem, jehož uspořádání nosných rotorů
je pro nás poněkud neobvyklé, se mohli seznámit obyvatelé řady míst v Čechách,
na Moravě i Slovensku.
O Ka-32S a jeho sovětskou osádku se po celou dobu pobytu v Československu staral vedoucí technologicko-obchodního oddělení LO 101 závodu Slovair, Vlastimil Hrubeš. Jemu proto patří následující otázky:
Jaké důvody vedly Slovair k vyzkoušení Kamova Ka-32S?
Jednak to byl záměr modernizovat stávající vrtulníkový park našeho podniku neboť řada strojů Mi-8 se bezprostředně blíží k definitivnímu konci své životnosti. Dalším, neméně důležitým faktorem je možnost kvalitativního rozšíření transportních a stavebně montážních služeb Slovairu. Kamov je totiž díky své vyšší výkonnosti schopen přenášet břemena až do hmotnosti pěti tun.
Vyskytly se při zkušebním nasazení sovětského vrtulníku v našich
podmínkách nějaké problémy?
V převážné většině akcí nikoliv. Ovšem někdy působil značné obtíže vliv sestupného proudu vzduchu od rotorů, který zatěžoval plošně rozměrná břemena. Tak tomu bylo například při transportu příhradových kabelových můstků v Mitasu Praha či usazování čistící buňky u rekreačního střediska Kovošrotu na Benecku; posledně jmenovanou operaci bylo nutné dokončit strojem Mi-8. Také zkoušky vápnění lesních porostů byly problematické, což ale zapříčinila nevhodná konstrukce rozmetadel, určených pro použití na "osmičkách".
Jak celkově hodnotíte praktické zkoušky Ka-32S v Československu?
Slovair zamýšlí v příštích létech pořídit dva stroje uvedeného typu. Stěží však nyní mohu říci, zda se tak stane. Komplexní hodnocení výkonů a vlastností, které bude podkladem pro konečné rozhodnutí o nákupu, musí být podle mého názoru zpracováno nejen na základě uskutečněných zkoušek, ale také podle průzkumu trhu jeho využití v našich i zahraničních podmínkách. Jde také o provozní efektivnost - Kamov je určen pro transport břemen o hmotnosti nad 3 tuny, avšak většina našich operací zahrnuje přepravu nákladu o hmotnosti nižší. Proto by v této souvislosti pořízení Ka-32S spíše rozšířilo služby našeho podniku. Jsou ovšem i další podmínky: nezbytné zvýšení resursu pohonných jednotek, vhodnější umístění pracoviště palubního inženýra, zvýšení užitečného zatížení stroje redukováním avioniky, jenž není v takovém rozsahu pro naše účely nutná . . . Zdálo by se tedy, že výhrad ke zkoušenému vrtulníku je ze strany Slovairu mnoho. Nicméně ale musím konstatovat, že "dvaatřicítka" svým rychlým a přesným výkonem nejen splnila, ale dokonce předčila naše očekávání. Jak se ukazuje, sovětský Kamov Ka-32 není na světovém trhu s vrtulníky své kategorie bez nadějí na úspěch. Kromě Kanady a Československa projevili zájem o jeho případnou koupi také uživatelé z NDR i Japonska. Výkonnost, spolehlivost a univerzálnost "dvaatřicítky" je totiž na takové úrovni, že jistě umožní vrtulník využívat u provozovatelů i v prostředí, pro které původně nebyl vůbec určen.
22.-23.9.2002 stavebně montážní práce na vysílačích Kojál a Cukrák za
pomoci vrtulníku Ka-32A HB-XKE švýcarské firmy Heliswiss AG. Ruský
pilot a mechanik. Podrobnosti.
Výměna antény za digitální ve dnech 24. a 25.5.2007 na Bukové hoře
pomocí vrtulníku Ka-32 společnosti HELOG
německým pilotem. ČT
1. Odbavení na Hosíně 25.5.2007 ,
,
,
.
Foto Petr Čihák.
Na
zákaz vycházení nebo parkování v ulicích se musejí v pondělí 6.10.2008 připravit
lidé žijící poblíž Mahlerových sadů V Praze na Žižkově. Jednu z
moderních variant Prahy, žižkovský vysílač, totiž čeká největší akce
v její éře: výměna třiadvacetimetrového systému antén o váze téměř
devíti tun. Anténu umístěnou na vrcholu televizní věže postupně rozebere
vrtulník ruské výroby Kamov Ka-32A12 švýcarské společnosti HELISWISS
International, který
je k transportu těžkých věcí uzpůsoben. Poprvé by se měl vznést v osm
hodin ráno, počet přeletů odhadují Radiokomunikace pravděpodobně na tři
až čtyři.
Pondělní akce. Pilot Martin Peyer. ,
.
Foto Stanislav Mackovík. Nova.
,
.
,
,
.
Foto Jiří Rubeš.
Dvoudenní výměna anténního systému vysílače Krašov pomocí vrtulníku Kamov Ka-32 byla 8.10. v odpoledních hodinách úspěšně dokončena. Vrtulník při výměně uskutečnil 6 přeletů. Prvními třemi přelety sejmul starou analogovou anténu a dalšími třemi vynesl novou digitální anténu do výšky téměř 350 metrů.
Technické údaje:
Vývoj : |
První vzlet v roce 1981 |
Motor : |
2 x TV3-117V po 1633 kW |
Rotor : |
Dva rotory (koaxiální) o průměru 15,9 m, třílisté |
G / G max |
6900 kg / 12700 kg |
Osádka : |
Dva piloti + palubní technik, 16 cestujících |
Spotřeba : |
800 l/hod JET A-1L |
Použití : |
Víceúčelové provedení pro činnost nad mořem |
Provoz : |
Krátkodobě (SSSR-31025) zkoušen od 3.10. do 4.11.1989. Podrobnosti. |
Odkazy: L+K 2/88, 6/11, 8/21