Kamov Ka-32S

08.04.2022

Pro krátkodobý zkušební provoz si náš letecký podnik pronajal "dvaatřicítku" od krasnodarského Vědeckovýzkumného ústavu civilního letectví, a to včetně její osádky. Vrtulník v barvách Aeroflotu a poznávací značky SSSR-31025 přibyl do Československa 3. října 1989. Avšak již o šest dní později přelétl do NDR aby se s ním mohli seznámit také odborníci Interflugu. Proto zkoušky Slovairu pokračovaly až 27. října a definitivní odlet Kamovu k jeho majiteli se pak uskutečnil 4. listopadu.

V rámci testovacího programu, připraveného pracovníky Slovairu, prováděl Ka-32S konkrétní stavebně montážní práce které si objednaly průmyslové podniky v Uherském Hradišti, Praze, Bílině, Moravských Budějovicích, Ružomberoku a dokonce i na Benecku v Krkonoších. Dále stroj absolvoval "lesní práce": přibližování dřeva ve Skalách u Broumova a vápnění v prostoru severočeského Klášterce. Jak je vidět, s vrtulníkem, jehož uspořádání nosných rotorů je pro nás poněkud neobvyklé, se mohli seznámit obyvatelé řady míst v Čechách, na Moravě i Slovensku.

O Ka-32S a jeho sovětskou osádku se po celou dobu pobytu v Československu staral vedoucí technologicko-obchodního oddělení LO 101 závodu Slovair, Vlastimil Hrubeš. Jemu proto patří následující otázky:

Jaké důvody vedly Slovair k vyzkoušení Kamova Ka-32S?

Jednak to byl záměr modernizovat stávající vrtulníkový park našeho podniku neboť řada strojů Mi-8 se bezprostředně blíží k definitivnímu konci své životnosti. Dalším, neméně důležitým faktorem je možnost kvalitativního rozšíření transportních a stavebně montážních služeb Slovairu. Kamov je totiž díky své vyšší výkonnosti schopen přenášet břemena až do hmotnosti pěti tun.

Vyskytly se při zkušebním nasazení sovětského vrtulníku v našich podmínkách nějaké problémy?

V převážné většině akcí nikoliv. Ovšem někdy působil značné obtíže vliv sestupného proudu vzduchu od rotorů, který zatěžoval plošně rozměrná břemena. Tak tomu bylo například při transportu příhradových kabelových můstků v Mitasu Praha či usazování čistící buňky u rekreačního střediska Kovošrotu na Benecku; posledně jmenovanou operaci bylo nutné dokončit strojem Mi-8. Také zkoušky vápnění lesních porostů byly problematické, což ale zapříčinila nevhodná konstrukce rozmetadel, určených pro použití na "osmičkách".

Jak celkově hodnotíte praktické zkoušky Ka-32S v Československu?

Slovair zamýšlí v příštích létech pořídit dva stroje uvedeného typu. Stěží však nyní mohu říci, zda se tak stane. Komplexní hodnocení výkonů a vlastností, které bude podkladem pro konečné rozhodnutí o nákupu, musí být podle mého názoru zpracováno nejen na základě uskutečněných zkoušek, ale také podle průzkumu trhu jeho využití v našich i zahraničních podmínkách. Jde také o provozní efektivnost - Kamov je určen pro transport břemen o hmotnosti nad 3 tuny, avšak většina našich operací zahrnuje přepravu nákladu o hmotnosti nižší. Proto by v této souvislosti pořízení Ka-32S spíše rozšířilo služby našeho podniku. Jsou ovšem i další podmínky: nezbytné zvýšení resursu pohonných jednotek, vhodnější umístění pracoviště palubního inženýra, zvýšení užitečného zatížení stroje redukováním avioniky, jenž není v takovém rozsahu pro naše účely nutná . . . Zdálo by se tedy, že výhrad ke zkoušenému vrtulníku je ze strany Slovairu mnoho. Nicméně ale musím konstatovat, že "dvaatřicítka" svým rychlým a přesným výkonem nejen splnila, ale dokonce předčila naše očekávání. Jak se ukazuje, sovětský Kamov Ka-32 není na světovém trhu s vrtulníky své kategorie bez nadějí na úspěch. Kromě Kanady a Československa projevili zájem o jeho případnou koupi také uživatelé z NDR i Japonska. Výkonnost, spolehlivost a univerzálnost "dvaatřicítky" je totiž na takové úrovni, že jistě umožní vrtulník využívat u provozovatelů i v prostředí, pro které původně nebyl vůbec určen.

 

helo1800.jpg (68462 bytes)22.-23.9.2002 stavebně montážní práce na vysílačích Kojál a Cukrák za pomoci vrtulníku Ka-32A HB-XKE švýcarské firmy Heliswiss AG. Ruský pilot a mechanik. Podrobnosti.

 

Výměna antény za digitální ve dnech 24. a 25.5.2007 na Bukové hoře pomocí vrtulníku Ka-32 společnosti HELOG německým pilotem. ČT 1. Odbavení na Hosíně 25.5.2007 helo3700.JPG (364353 bytes), helo3701.JPG (429882 bytes), helo3702.JPG (435943 bytes), helo3703.JPG (324524 bytes). Foto Petr Čihák.

helo3984.jpg (173287 bytes)Na zákaz vycházení nebo parkování v ulicích se musejí v pondělí 6.10.2008 připravit lidé žijící poblíž Mahlerových sadů V Praze na Žižkově. Jednu z moderních variant Prahy, žižkovský vysílač, totiž čeká největší akce v její éře: výměna třiadvacetimetrového systému antén o váze téměř devíti tun. Anténu umístěnou na vrcholu televizní věže postupně rozebere vrtulník ruské výroby Kamov Ka-32A12 švýcarské společnosti HELISWISS International, který je k transportu těžkých věcí uzpůsoben. Poprvé by se měl vznést v osm hodin ráno, počet přeletů odhadují Radiokomunikace pravděpodobně na tři až čtyři.

Pondělní akce. Pilot Martin Peyer. helo3986.JPG (1193321 bytes), helo3987.JPG (1363060 bytes). Foto Stanislav Mackovík. Nova. helo3993.jpg (89556 bytes), helo3994.jpg (82070 bytes). helo3995.jpg (67382 bytes), helo3996.jpg (134344 bytes), helo3997.jpg (26985 bytes). Foto Jiří Rubeš.

Dvoudenní výměna anténního systému vysílače Krašov pomocí vrtulníku Kamov Ka-32 byla 8.10. v odpoledních hodinách úspěšně dokončena. Vrtulník při výměně uskutečnil 6 přeletů. Prvními třemi přelety sejmul starou analogovou anténu a dalšími třemi vynesl novou digitální anténu do výšky téměř 350 metrů.

 

 

Technické údaje:

Vývoj :

První vzlet v roce 1981

Motor :

2 x TV3-117V po 1633 kW

Rotor :

Dva rotory (koaxiální) o průměru 15,9 m, třílisté

G / G max

6900 kg / 12700 kg

Osádka :

Dva piloti + palubní technik, 16 cestujících

Spotřeba :

800 l/hod JET A-1L

Použití :

Víceúčelové provedení pro činnost nad mořem

Provoz :

Krátkodobě (SSSR-31025) zkoušen od 3.10. do 4.11.1989. Podrobnosti.

Odkazy: L+K 2/88, 6/11, 8/21