Irák

Irák po 11.9.2001

15.04.2012

Firma Westland dodala roku 1954 dva vrtulníky WS-51A Dragonfly (Sikorsky S 51), později 12 vrtulníků Westland Wessex Mk. 52 (Sikorsky S 58).

Od Sovětů Iráčané nakoupili vrtulníky Mi-1 a Mi-4.

Irák měl před Šestidenní válkou v roce 1967 čtyři Mi-1, devět Mi-4 a šest Westland Wessex.

Po Šestidenní válce Irák zakoupil od Sovětů 16 vrtulníků Mi-6 a kolem 150 Mi-8, později na 40 vrtulníků Mi-24A, D.

Po Válce dne smíření Yom Kippur 6. - 24.10.1973 Irák zakoupil od Francouzů vrtulníky SE.316 Alouette III, SA.342L/K Gazelle (81 kusů) a SA.321G/H Super Frelón. Od Sovětů Irák zakoupil vrtulníky Mi-2 a na 40 vrtulníků Mi-24A, D.

Dva smíšené pluky armádního letectva se skládaly z osmi letek, vybavených množstvím sovětských vrtulníků Mi-8T „Hip", ale i francouzských SE.316 Alouette III a SA.342L Gazelle. Samostatná útočná vrtulníková letka byla vybavena menším počtem výkonných sovětských vrtulníků Mi-24D „Hind". Přes irácký zájem o další dodávky, sovětská strana nemohla vyhovět v plné míře kvůli nutnosti posílit v první řade své letecké jednotky na území NDR a v Afganistánu. Armádní letectvo mělo hlavní základnu v Al Taji (al-Tadži) severně Bagdádu, ale své detašmanty udržovalo na mnoha záložních letištích, i poblíž prezidentských paláců. Pod námořnictvo spadala i vrtulníková letka vyzbrojená stroji SA.321G/H Super Frelón. Výcvik leteckých kadetů zabezpečovala Letecká Akademie v Tikrítu, s cvičnými vrtulníky Mi-2 „Hoplite", Mi-4 „Hound" a SA.342K Gazelle pro základní výcvik.

7.9.1980 sestřelil íránská F-14A irácký vrtulník Mi-24D.

22.9.1980 invaze Iráku do Íránu. Íránskoirácká válka.

Od Němců Irák zakoupil vrtulníky BO 105. Iráčané měli ještě 14 vrtulníků Mi-6.

20.8.1988 vstupuje v platnost příměří.

Únor - září 1988 útok vládních vojsk proti Kurdům.

V roce 1990 měl Irák několik desítek vrtulníků Mi-8, 40 vrtulníků SA 342L Gazelle, 70 vrtulníků BO 105, 20 vrtulníků Mi-24D a několik Mi-6.

Srpen 1990 Irák obsadil Kuvajt. Irácké Mi-8 bez zadních dveří i několik Mi-6 vysazovaly ve městě vojáky.

 

Válka v Gulfu v roce 1991 (L+K 5,6/92, 8,9/98)

Útok vrtulníků AH-64A naváděné vrtulníky MH-53J Pave Low III Enhanced na irácké předsunuté radary - operace Eager Anvil první den války. ATM 4/11

Největší útočná akce vrtulníků v dějinách války byla podniknuta v rámci operace Desert Sabre, která začala 24.2.1991. V přípravné fázi vrtulníky přepravili pozemní jednotky na základnu Cobra v odlehlé části irácké pouště. Sloužila jako zásobovací a palivové centrum pro jednotky, jejichž úkolem byl rozvrátit irácké tankové útvary. Na operaci se podílelo na 300 vrtulníků.

V roce 1991 stará známá z bavorské hranice the 4th squadron of the 2nd Armored Cavalry Regiment opustila Norimberk a odletěla do Perského zálivu. Po válce byla poslána domů do Louisiany.

Spojenci přišli o 52 letadel a 23 vrtulníků. Irák přišel o 36 letadel, šest vrtulníků a 137 letadel uletělo do Íránu. Dva irácké vrtulníky byly sestřeleny letouny A-10.

Iráčané nenasadili vrtulníky Mi-24 ani k jedné akci. 14.2.1991 byla jedna Mi-24 zničena laserem naváděnou pumou GBU-10 z letounu F-15E. Čtyři vrtulníky zničila americká pěchota. Dva stroje byly ukořistěny 4493 a 4496 helo2199.jpg (45914 bytes), helo2200.jpg (70300 bytes). Do Íránu odletělo 11 vrtulníků Mi-24.

Irák přišel minimálně i o jeden kus SA 321K Super Frélon.

Aerosalon Le Bourget 15.6.1991. helo165.jpg (38583 bytes), helo167.jpg (43721 bytes), helo166.jpg (37129 bytes).

Na podporu Kurdů a Šiítů spojenci vytvořili bezletové zóny. Po Kurdistanu se pohyboval i vrtulníkář Pavel Barták v roli pozorovatele.

14.4.1994 americké stíhačky F-15 sestřelily v severní bezletové zóně dva vlastní vrtulníky UH-60. Jedna posádka byla z německého Giebelstadtu. Zahynuly proto, že neměly zapnutý systém pro identifikaci přítel - nepřítel IFF.

Jak to viděl reportér Jaromír Štetina. Někdy v roce 1995 jsme s Petrou jeli autem do Iráku, dokonce jsme byli až v Basře, a na zpáteční cestě jsme trochu oblafli Turky a na zapřenou jeli do Kurdistánu. Udělali jsme rozhovor s šéfem demokratické strany Kurdistánu Barzáním a pak jsme jeli až na hranice s Íránem, k pešmargovským cestám, a natočili kurdské vesnice zničené napalmem. V Iráku jsme natočili exkluzivní reportáž o tom, jak se pašuje nafta. Po celou dobu blokády vozili překupníci přes pohraniční přechod na nákladních autech naftu do Turecka, přičemž velice svérázně obcházeli embargo. Pohonné hmoty se nesměly sice převážet v cisternách, ale mohly se vozit v přídavných nádržích automobilů. A tak na irácké straně vznikaly ve městech celé ulice dílen, ve kterých se vyráběly dlouhé cisterny s obsahem několika kubických metrů, které se přišroubovávaly pod náklaďáky. Na hranici se celník podíval na auto, viděl prázdnou korbu – a co bylo přišroubované pod vozem, nepodléhalo embargu. My jsme o tom natočili velkou reportáž, kterou jsme přivezli do Prahy. Když jsem ji nabízel šéfredaktorovi zahraničního zpravodajství ČT, neměl zájem. Ale naštvalo mě zejména, když jsem za dva týdny uviděl na CNN exkluzivní reportáž tom, jak se CNN podařilo odhalit porušování embarga. My jsme zjistili spoustu jiných cenných informací. Ale když nebyly zároveň v Reuters, nikdo je asi nepovažoval za důvěryhodné nebo za důležité.

 PKK sestřelili turecký vrtulník v roce 1997. Video.

Irák po 11.9.2001

 

NAVRCHOLU.cz