Nehoda 28.10.2001

15.05.2023

Letecká badatelna.

Sedmašedesátiletý Cernan přicestoval do Česka na pozvání náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého. Cernana doprovázel devětapadesátiletý John Blaha, rovněž bývalý americký astronaut českého původu, který byl ve vesmíru dvakrát na palubě amerického raketoplánu. V kosmu strávil 161 dní, z toho čtyři měsíce na ruské základně Mir. V pátek 26. 10. oba v Praze převzali Zlaté pamětní medaile náčelníka generálního štábu. Cernanovou zásluhou se dostala československá vlajka na povrch Měsíce, kam ji přivezl v prosinci 1972. V roce 1974 odmítli tuto vlajku přijmout představitelé tehdejšího totalitního státu. Dnes je připevněna k pilíři největšího dalekohledu v ČR na observatoři v Ondřejově u Prahy.

Eugene Andrew Cernan společně s Blahou při své nynější návštěvě navštívili brněnskou Hvězdárnu a planetárium Mikuláše Koperníka na Kraví hoře. "Lidé by měli do vesmíru létat s nějakým smysluplným cílem, ne jen na výlety," řekl při té příležitosti Cernan, který začátek vesmírné turistiky odhaduje asi za deset let.

Američtí astronauti navštívili i Českou zbrojovku v Uherském Brodě, kde je zaujaly unikátní lovecké zbraně. Firma oběma darovala loveckou kulovnici CZ 527 a nechala je si zastřílet. V uherskobrodské hvězdárně se pak astronaut Blaha dozvěděl, že při svém letu k ruskému Miru pracoval s českým přístrojem na měření negravitačních sil. Vinař Šimon Zemek jim pak ve vinném sklepě ve Vlčnově nachystal k degustaci asi dvacet druhů vín.

Armádní vrtulník Mi-8S 0829 vzlétl z Vipichu v Praze v neděli 28. října 2001 s  Cernanem a Remkem na palubě na cestu do Bernatic u Tábora, odkud pocházel Cernanův dědeček Josef Cihlář.

Při přistávání před třetí hodinou odpoledne vrtulník havaroval. Nehoda se stala z dosud nezjištěných příčin k náhlému poklesu výkonu motoru a v důsledku toho k tvrdému přistání do terénu, při kterém byl vrtulník poškozen. Na palubě vrtulníku cestovalo 12 lidí. 

, , .

Vojenský policista Jaroslav Šelong prostřílel okénko vrtulníku, aby se dostal ven. Protáhl se ven a zavolal svůj dispečink. Přestože cítil benzínové páry, vrátil se dovnitř a pomáhal lidem z helikoptéry, i když byl sám zraněn. Hrdinství vojenského policisty ale zpochybnil svědek havárie Rostislav Šenk. Svědci, občané z Okrouhlé, Rostislav Šenk a Jaroslav Kindl vyprostili posádku a dalším lidem pomohli při prolézání oknem.

Při nehodě nikdo nezemřel, čtyři členové posádky jsou zraněni. Šest muselo odjet do nemocnice v Písku, tři do Ústřední vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích a tři do nemocnice v Českých Budějovicích. V kritickém stavu je letuška, kterou přepravil do nemocnice v Českých Budějovicích vrtulník LZS Kryštof 13. (Tyto fotografie byly uveřejněny díky laskavosti pana Miloše Markese.) Závažná poranění utrpěla i druhá letuška, její stav se však lékařům podařilo stabilizovat. Zranění utrpěl i vojenský policista Jaroslav Šelong. Ostatní cestující jsou mimo ohrožení života. Přilétl i vrtulník LZS Kryštof 1 z Prahy s Pavlem Forstem.

Cernan s Remkem byli převezeni do nemocnice v Písku na pozorování. Odsud byl Cernan později převezen do Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích. Své nenadálé hospitalizace využil americký astronaut Cernan k setkání s prezidentem Václavem Havlem, který si ve stejné nemocnici od úterý léčil zánět průdušek. Původně se měli setkat až neděli večer na Pražském hradě při slavnostním předávání státních vyznamenání. Prezident se v nemocnici rozhodl předat medaili Za hrdinství i podpraporčíku Jaroslavu Šelongovi, příslušníkovi ochranné vojenské služby, který i přes hrozící výbuch pomohl všem cestujícím opustit vrtulník.

Na místo přiletěl ministr obrany Jaroslav Tvrdík a vyšetřovací orgány. Případ vyšetřuje komise náčelníka generálního štábu a velitele vzdušných sil.

Zklamala technika, trvá na svém v souvislosti s havárií vrtulníku armáda. (To znamená kdo?) Podle některých odborníků však nelze vyloučit, že na vině byl lidský faktor. (Kteří odborníci?)

Podle dosavadních zpráv však nelze vyloučit, že na vině byl lidský faktor. Někteří odborníci totiž považují za podivné vysazení obou motorů - což se stalo právě v případě havarovaného stroje. Právě ta však byla příčinou nehody podle pilota českobudějovické letecké záchranné služby Miloše Markese. Ten přepravil do nemocnice v Českých Budějovicích těžce zraněnou letušku. Situaci mohlo podle něj ovlivnit i špatné počasí. ˝Zodpovědně mohu říct, že neznám případ, kdy by vysadily oba motory najednou. Jestliže oni měli pokles výkonu, tak to muselo být zaviněné jedině chybou pilotáže. Na jeden motor je pilot schopen tvrdého, nicméně bezpečného přistání,˝ řekl včera pro ČTK Miloš Markes, českobudějovický letecký záchranář, který má na vrtulnících nalétáno přes 6000 hodin.

Selhala technika?
Nedělní havárie je o to vážnější, že právě tento vrtulník využíval na vnitrostátních cestách prezident Václav Havel. ˝Tyto vrtulníky slouží k přepravě pana prezidenta a vysokých ústavních činitelů,˝ potvrdil informace mluvčí Fajl. Prezident využívá služeb 6. základny dopravního letectva TGM Praha-Kbely, která má k dispozici jediné čtyři stroje Mi-8S v republice. Havarovaný vrtulník byl v nejluxusnějším provedení a byl nejlépe technicky vybaven. Příčinu havárie dále šetří komise náčelníka generálního štábu a velitele vzdušných sil. Její práce se bude počítat spíše na měsíce než na dny. ˝Teď jsme na začátku vyšetřování. V případě, že se potvrdí technická závada, to může trvat celé měsíce,˝ řekl Fajl.  

Amerického astronauta Johna Blahu, který je v České republice rovněž na návštěvě, zastihla zpráva o nehodě vrtulníku na besedě s občany Herálce na Havlíčkobrodsku. "Byla to pro mě smutná zpráva. Ale nehody se nám letcům občas stávají, " řekl Blaha při prohlídce vojenského letiště v Pardubicích.

Čeští politici jsou při hodnocení nehody armádního vrtulníku opatrní. Stínový ministr obrany Petr Nečas (ODS) považuje za velmi laciné a nevkusné dávat událost do širších souvislostí vypovídajících o poměrech v armádě. Lidovec a někdejší ministr obrany Miloslav Výborný (KDU-ČSL) i předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Michael Žantovský (ODA) se domnívají, že incident sám osobě by nemusel vypovídat nic, protože podobná událost se může stát v jakékoli armádě. Podle Žantovského je však varující řada havárií českých nadzvukových letounů, vrtulníků i cvičných armádních letounů.

Miloš Zeman potvrdil, že vrtulníkem, který s astronauty na palubě havaroval u Milevska, sám začátkem října letěl na manévry elitních jednotek do Prostějova. Na palubě tehdy byl i ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Po této zkušenosti premiér doporučil ministrovi, aby z nehody vyvodil personální změny. O odvolání samotného ministra Zeman neuvažuje.

Dne 7. 11. 2001 vrchní ředitel úřadu MO JUDr. Jaroslav Švábík, Ing. Jiří Ziml z personální sekce MO a náčelník Vojenské policie navštívili na místním úřadě za účasti starosty obce obyvatele obce Okrouhlá pány Rostislava Šenka a Jaroslava Kindla, kteří dne 28.10. 2001 pomohli vyprostit osádku při letecké havárii vrtulníku Mi-8. Cílem návštěvy bylo navázat osobní kontakt s oběma občany a předat jim poděkování jménem ministra obrany ČR Ing. Jaroslava Tvrdíka za významnou pomoc při pádu vrtulníku.

Během krátké diskuse byly vyjasněny některé otázky průběhu tragické události a zároveň zaznělo ujištění, že nikdo neměl v úmyslu snižovat význam pomoci občanů Okrouhlé.

Závěrem předal vrchní ředitel úřadu MO JUDr. Švábík oběma zúčastněným i s rodinami ústní pozvání ministra obrany k návštěvě v Praze, při níž jim vyjádří osobní poděkování.

27. listopadu oba jmenovaní spolu s manželkami navštívili Prahu, kde jim ministr obrany předal vyznamenání Záslužný kříž Ministra obrany první třídy. Vyznamenání přijal i Vladimír Remek.

Pravděpodobná příčina nehody je, že signalizace nouzového zbytku paliva (300 l) měla závadu. Druhý pilot ale měl přepnutý ukazatel palivoměru na CELKEM, ne na spotřební nádrž, tudíž nemohl poznat, že ve spotřební nádrži není palivo. Palubní technik totiž nezapnul přečerpávací čerpadla. Protože se letělo za velmi špatného počasí, posádka se věnovala více pozorování terénu než přístrojům a signalizačním tablům. Motory vysadily oba dva proto, že ve spotřební nádrži nebylo palivo, obě hlavní nádrže ovšem byly plné.

Pro malou rychlost a malou výšku (viz bezpečnostní diagram) posádka neměla šanci zvládnout přechod do autorotace a provést bezpečné přistání.

, , , , , .

Plk. Stanislav Suchý, předseda komise NGŠ pro vyšetřování leteckých nehod

K havárii Mi-8PS9. My jsme ji na jednom ze seminářů probírali. Komise je dál v šetření této příčiny. Vyloučili jsme technickou závadu na motorech, vyloučili jsme nasátí cizího předmětu do motoru, vyloučili jsme ostatní vlivy jako střet s ptákem nebo podobně, vyloučili jsme také to, že by došlo z nějakého důvodu k vlétnutí do nevyhovujících povětrnostních podmínek a osádka neviděla na zem. Rozbor té varianty poslední, tzn. přerušení dodávky paliva pokračuje s tím, že vyhodnocujeme zjištěné údaje z technických expertíz a snažíme se najít, zda v činnosti systémů nemůže nastat taková chyba, která by posádce zaprvé nesignalizovala stav, který nastal, tzn. vyčerpání paliva ve spotřební nádrži, dále zda systémy se na vrtulníku obsluhují tak a v takovém pořadí, aby vždy bylo zabezpečeno, že skutečně signalizace i činnost je naprosto bez problémů v chodu.
Prakticky VTÚL a Kriminalistický ústav Praha dokončily technické expertízy a zpracovávají o nich zprávu, kterou komise potom obdrží. A na základě technických expertíz komise potom dokončí i závěrečnou zprávu, zejména tu část, kde se provádí rozbor technických expertíz, a předloží ji náčelníkovi GŠ. Zase ten termín je předpokládaný do 15.3.2002, tak aby to bylo uzavřeno.

U Okresního soudu v Písku 26. července 2004 začal proces kvůli havárii vrtulníku u Okrouhlé na Písecku. Na palubě byli i dva astronauti. Žaloba viní palubního technika Miroslava Sluku, že nezapnul spínače palivových čerpadel a následkem toho se stroj 28. října 2001 zřítil do pole. Muž ale oponuje, že spínače zapnul a příčinou nehody byla technická závada. Navíc upozornil, že kdyby fungovala signalizace havarijního stavu paliva, mohlo se pádu bez problémů vyhnout.

Podle obžaloby technik, který je mimo jiné zodpovědný za zapnutí palivových čerpadel, spínače nezapnul a následkem toho došly ve spotřební nádrži stroje pohonné hmoty a vypnuly oba motory. Vrtulník se poté zřítil do pole. Při pádu se zranila posádka i několik pasažérů. Mezi nimi byl i americký astronaut českého původu Eugen Cernan a československý kosmonaut Vladimír Remek.

Sluka před soudem vypověděl, že spínače na 100 procent zapnul a po pádu na zem je spolu s dalšími vypnul, aby předešel vznícení paliva. Že byla palivová čerpadla zapnuta, potvrdil následně ve výpovědi i kapitán vrtulníku. Oba shodně uvedli, že kdyby byla funkční signalizace havarijního stavu paliva, která je klíčovou kontrolkou v každém vrtulníku, havárie by se nestala.

Expertízy, které soudu předcházely, však potvrdily, že právě tento klíčový indikátor nefungoval.

Sluka vidí příčinu pádu v technické závadě v plovákovém ventilu, který kontroluje stav paliva ve spotřební nádrži. Vrtulník má nádrže tři, dvě po boku a jednu uprostřed, která zásobuje motory. Čerpadla automaticky doplňují palivo z bočních nádrží do té prostřední. To se však v osudný den nedělo.

Podle Sluky se mohl zaseknout plovák kontrolního ventilu, který spouští přečerpávání z bočních nádrží. To sice následné expertízy po pádu nepotvrdily, ale podle technika i kapitána se mohl plovák při havárii otřesem uvolnit a pracovat dále normálně. Podobné případy se podle nich staly v minulosti v Rusku a Maďarsku. Nefunkční signalizace však znemožnila posádce na situaci reagovat a její členové do poslední chvíle žili v představě, že všechno funguje.

Během soudu vyšly najevo i další informace. Prezidentský vrtulník ani jiné Mi-8 v době havárie nebyly vybaveny takzvanou černou skříňkou, která zaznamenává chod všech přístrojů na palubě. "Tehdy všechny zajímalo, aby tam bylo pěkné čalounění, ale černá skříňka nebyla namontována," řekl Sluka.

Navíc se ve spisu vůbec neobjevil protokol, který Sluka při letu sepisoval a ve kterém byly údaje o všech klíčových hodnotách a ukazatelích. Podle obžalovaného musel vyšetřovatel protokol najít v jeho osobních věcech. Dokument by přitom mohl prokázat, že všechno na palubě fungovalo, jak mělo.

Sluka pracoval s vrtulníky Mi-8 dlouhá léta a podle svých slov v tomto typu zná každý šroubek. Prezidentský speciál navíc po přestavbě osobně přebíral. "Je to moje miminko, beru to skoro jako urážku, že bych v něm něco nezapnul," prohlásil.

Při havárii bylo na palubě 12 lidí včetně posádky. Nejtěžší zranění utrpěla letuška, která se musela léčit ještě dlouhé měsíce. Armáda vyčíslila škodu na více než tři miliony korun. Dalších více než 3,4 milionu stálo podle vojenské zdravotní pojišťovny léčba zraněných.

Soud pokračuje výslechy svědků.

Palubní technik Miroslav Sluka nezavinil pád vrtulníku Mi-8PS na Písecku. Rozhodl o tom 17.9.2004 Okresní soud v Písku, jenž na návrh státního zástupce muže zprostil obžaloby. Stroj s 12 osobami na palubě se zřítil v říjnu 2001 u jihočeské obce Okrouhlá. Podle soudu získané důkazy a expertizy jednoznačně nepotvrdily, že by Sluka svým jednáním pád vrtulníku zavinil. Podle obžaloby vrtulník havaroval poté, co Sluka nestiskl tlačítka pro přečerpávání paliva z bočních nádrží do nádrže spotřební, následkem čehož došlo vrtulníku palivo a vypnuly motory. Sluka od začátku líčení vinu odmítal a upozorňoval na to, že mohlo dojít k poruše na jednom z ventilů, který přečerpávání zajišťuje. Expertizy sice poruchu po dopadu nezjistily, ale její existenci za letu nevyloučily.

1.5.2007, šest let stará nehoda vojenského vrtulníku na jihu Čech na palubě s americkým astronautem Eugenem Cernanem má ještě pokračování u soudů. Vojenská letuška, která se z celé posádky při nehodě zranila nejhůře a je trvale postižena, totiž požaduje po armádě více jak čtyři miliony korun odškodného. Stroj se zřítil asi minutu a půl před plánovaným přistáním. Z dvanácti lidí na palubě utrpěla nejvážnější zranění letuška, která několik měsíců strávila v nemocnici a má trvalé následky. Celková škoda se vyšplhala na 3,4 milionů korun. U soudů ale žena, které armáda po nehodě vyplatila jeden milion tři sta tisíc korun, neuspěla, její dovolání zamítl nyní i Nejvyšší soud. Letuška o výrazně zvýšené odškodnění ministerstvo obrany požádala proto, že poškození jejího zdraví po nehodě je vážné a trvalé. "Je v důsledku služebního úrazu plně invalidní, vyřazena z plnohodnotného života a zcela odkázána na pomoc svého manžela a dalších osob," uvedl její právník v dovolání k Nejvyššímu soudu. V prvním kole soudního sporu přitom letuška uspěla a Obvodní soud v Praze rozhodl, že má na trojnásobné zvýšení odškodnění nárok. Městský soud ale toto rozhodnutí zrušil a stejně jako nyní Nejvyšší soud rozhodl, že o odškodnění může rozhodnout pouze armáda. "Soud nemá v tomto případě dostatek pravomoci," rozhodli soudci. Soud proto případ předal kanceláři prezidenta republiky, havarovaný vrtulník totiž patřil mezi prezidentské speciály. Vojenská kancelář prezidenta republika ale rozhodla, že celou věc předá ministrovi obrany, aby určil, kdo má vlastně o žádosti o odškodnění rozhodnout.

Šest let bojovala letuška Marcela Hubeňáková s ministerstvem obrany o odškodnění za doživotní zmrzačení, a když už se vzdávala naděje, vyhrála. Rozhodl o tom 22.10.2007 Nejvyšší soud. Ministerstvo obrany podle něj může Hubeňákové vyplatit 4,2 milionu korun.