Civilní letectví.

V roce 1933 dbalo ministerstvo veřejných prací při své činnosti hlavně toho, aby provoz na leteckých tratích byl co možno zabezpečen podle nejnovějších vymožeností v leteckém oboru a aby provoz co nejlépe vyhovoval požadavkům všech složek občanstva, letecké dopravy používajících. Rovněž bylo směřováno k tomu, aby bylo dosaženo dalších žádoucích spojů s cizinou.

V roce 1933 subvencovalo ministerstvo veřejných prací čsl. leteckou společnost, Mezinárodní leteckou společnost (nyní Air France) a obstarávalo provoz čsl. státních aerolinií.

V roce 1933 provozovaly u nás leteckou dopravu:

Čsl. státní Aerolinie na tratích: Praha - Brno - Bratislava - Košice Užhorod, Praha - Brno - Bratislava - Záhřeb - Sušák, Praha - Mar. Lázně, Praha - Karlovy Vary a pokusné lety na tratích: Užhorod - Cluj - Bukurešť.

Československá letecká společnost na tratích: samostatně linii Praha - Halle (Lipsko - Essen) Mulheim - Rotterdam - Amsterodam, se společností Deutsche Lufthansa A. G. na trati: Mar. Lázně - Karlovy Vary - Saska Kamenice Halle/Lipsko, se společnostmi Deutsche Lufthansa A. G. a Osterreichische Luftverkehrs A. G. na trati: Berlín - Drážďany - Praha - Vídeň.

Mezinárodní letecká společnost (nyní Air France) obstarávala spojení Prahy s těmito městy: Štrasburkem, Paříží, Vídní, Budapeští, Bělehradem, Bukureští, Cařihradem, Skopljí a Varšavou..

Deutsche Lufthansa A. G. kromě součinnosti s čsl. leteckou společností a s Osterreichische Luftverkehrs A. G. provozovala leteckou dopravu na tratích: Praha Saska Kamenice - Halle/Lipsko - Magdeburk - Hannover - Brémy a Vratislav Praha - Mnichov.

Polskie Linie Lotnicze "Lot" obstarávaly letecké spojení na trati: Vídeň - Brno - Katowice - Warszawa.

Výsledky provozu v ČSR za rok 1932 byly tyto (v závorce uvedeny výsledky za rok 1931):

I. Společnosti domácí:

1. Čsl. státní Aerolinie dopravily na tratích délky 1666 km (1525 km): 4558 (5153) cestujících, 1189 kg (5270 kg) pošty, 128 tun (169 tun) zboží. Ulétnuto 545. 654 km (570. 754 km).

2. Čsl. letecká společnost dopravila na tratích délky 1669 km (2337 km): 4581 (4313) cestujících, 28. 558 kg (19. 101 kg) pošty, 168 tun (146 tun) zboží. Ulétnuto 394. 797 km (501. 291 km).

II. Společnosti cizí: na tratích uvedených přes území ČSR (počítáno do prvého přistání mimo území ČSR) délky 2602 km (3824 km), 7179 (7359) cestujících, 31. 384 kg (39. 230 kg) pošty, 398 tun (519 tun) zboží. Ulétnuto 371. 136 km (1, 161. 695 km).

Sportovní letectví (letecké korporace) bylo podporováno v rozsahu povolených úvěrů v rozpočtu na rok 1933.

Se vzrůstem leteckého provozu bylo nutno v tomto roce rozšiřovati a zdokonalovati příslušná zařízení na letištích dosavadních, přikročiti k budování letišť nových a k doplňování letadlového parku Čsl. státních Aerolinií. Vzhledem k úsporným opatřením nebylo však možno v těchto úkolech pokračovati tak intensivně, jak by bylo nejvýš žádoucno v zájmu rozvoje čsl. civilního letectví.

V oboru staveb na letištích byly v roce 1933 prováděny ponejvíce jen menší práce a úpravy. Během prvé poloviny roku byla dokončena stavba železobetonového hangáru na letišti Karlovy Vary, v Mariánských Lázních byl postaven domek pro radiogoniometr, v Brně venkovní kanalisace, v Bratislavě přístavba garáží, v Užhorodě stavba dílenskoprovozního hangárového přístavku; mimo to byla dobudována pomocná letiště v Přibyslavě a v Břeclavě, zřizováno pomocné letiště ve Zbraslavicích u Kutné Hory a postaveny další radiogoniometry na letišti v Bratislavě a v Užhorodě, zpevněny komunikace a provedeno oplocení na letišti v Bratislavě.

Mimo to byly prováděny na všech letištích řádné práce udržovací a menší úpravy potřebné z důvodů provozních.

Pokud jde o výstavbu nového pražského státního civilního letiště v Ruzyni, bylo během roku 1933 mimo přípravné práce (přesné zaměření a ohraničení letiště) pracováno na vybudování vlastní čerpací stanice a zadáno vypracování stavebních projektů letištních, letištních úprav terénových, všech provozních obytných budov, jakož i komunikací, vodovodu, kanalisace atd. V červenci r. 1933 bylo započato s terénovou úpravou letištní plochy, kterážto práce - stejně jako celá výstavba letiště - jest prováděna z prostředků státní půjčky práce.

V roce 1933 bylo doplňováno osvětlovací zařízení pro noční létání na letištích "Praha", "Brno" a "Bratislava" a byly pro tato letiště, jakož i pro pomocná letiště na trati Praha - Bratislava, opatřeny přístroje pro měření výšky mraků v noci. Pomocná letiště "Přibyslav", "Břeclav" a "Malacky" byla vybavena úplným osvětlovacím zařízením pro noční dopravu leteckou.

Dosavadní síť leteckých radiostanic byla doplněna zaměřovačem s vysílačem v Č. Budějovicích; dále byla dokončena stavba vysílače na letištích "Bratislava" a "Karlovy Vary". Na letištích "Bratislava" a "Užhorod" byly zřízeny zaměřovače.

Po stránce letadlové bylo sledováno, obdobně jako v minulých letech, bezpečnost letecké dopravy, ekonomie v leteckém provozu.

Letadlový park čsl. státních aerolinií byl tudíž během roku 1933 doplňován třímotorovými letadly typu Š 32 s motory Walter-Mars pro 5 cestujících, kterážto letadla byla vyrobena firmou "Letov".

V roce 1933 zavádělo se do leteckého provozu bezpečné letadlo o větší rychlosti; podporovalo tudíž ministerstvo veřejných prací stavbu dopravního třímotorového letadla "Avia 51", určeného pro čsl. leteckou společnost.

Mimo to v roce 1933 byly zkoušeny motory na těžká paliva za účelem zvýšení ekonomie a bezpečnosti létání.

Ministerstvo veřejných prací staralo se o rozvoj turistického letectví mimo jiné tím, že zakoupilo v roce 1933 menší počet lidových letadel turistických. Dále vykonávalo v oboru letectví dohled nad dodržováním leteckých zákonů a předpisů, nad výrobou letadel a motorů, nad čsl. leteckými podniky, provádělo zkoušení letadel (motorových i bezmotorových), letců, navigateurů, a činilo zápisy do čsl. leteckého rejstříku; dále podporovalo veškerou činnost vztahující se k propagaci a k rozvoji letectví.

§ 4a. Československá pošta.

Poštovní doprava byla obstarávána k 31. prosinci 1932 (číslice v závorkách vyznačují stav ze dne 31. prosince 1931):

3. Ve vzduchu byla poštovní doprava obstarávána letadly na tuzemských tratích Praha-Brno-Bratislava-Košice-Užhorod, Praha-Brno-Bratislava-Zagreb, Praha-Mariánské Lázně-Karlovy Vary, a na mezinárodních tratích: Praha Halle / Lipsko-Essen / Mulheim-Rotterdam-Amsterdam, Praha-Drážďany-Berlín, Praha-Vídeň, Praha-Vídeň-Budapešť-Beograd (Sofia)-Bucuresti-Istanbul, Beograd-Skopije-Thessaloniki, Praha-Vratislav - Warszawa, Praha - Norimberk Strassbourg-Paris, Praha-Vratislav, Praha - Mnichov, Praha - Saska Kamenice Halle/Lipsko-Hannover-Brémy, Brno-Vídeň, Brno-Katowice-Kraków-Warszawa, Mariánské Lázně-Karlovy Vary-Saska Kamenice-Halle/Lipsko.

Letecké poštovní dopravě věnuje poštovní správa zvýšenou pozornost. Výhody tohoto nejmodernějšího dopravního prostředku jsou tak pronikavého rázu, že vyvolávají zájem širšího obecenstva. Dosavadní spojení jsou stále zdokonalována a veřejnosti tím poskytována možnost řádného využití tohoto dopravního prostředku i tím, že byly sníženy letecké příplatky do některých zemí evropských a zámořských. Pro země zámořské byl kromě toho snížen stupeň váhy pro vypočtení leteckého příplatku z 20 g na 10 g. V první polovině roku 1933 bylo na př. zlepšeno spojeni pro Jugoslávii prodloužením letecké trati Praha-BrnoBratislava-Zagreb do Sušáku a pro Jižní Ameriku, kam leteckou dopravu obstarává francouzská společnost "Aéropostale". Dále bylo používáno též dočasné dopravy listovních zásilek vzducholodí "Gráf Zeppelin" do Jižní Ameriky.

Od 1. dubna 1933 lze v letadlech konajících pravidelné lety nad Československem podávati soukromé telegramy do všech evropských zemí; do té doby přijímaly se soukromé telegramy tohoto druhu jen pro Československo, Maďarsko, Německo a Rakousko.

§ 10. Vojenská továrna na letadla.

Vlastní provozovací příjmy Vojenské továrny na letadla na rok

1934 jsou preliminovány částkou.............. 19, 975. 000'- Kč.

Nedosahují však výše preliminovaných příjmů z roku 1933, t. j.... 21, 680. 000- Kč

a tudíž vykazují pokles o...... .......... 1, 705. 200- Kč.

Proti roku 1932 činí pokles v preliminovaných provozovacích příjmech 6, 523. 000- Kč.

Preliminované výdaje provozního rozpočtu na rok 1934 činí... 19, 407. 000. - Kč,

byly preliminovány v roce 1933..............20, 648. 200. - Kč,

tudíž další pokles o..................1, 241. 200. Kč.

Důvody jest hledati v tom, že Vojenská továrna na letadla jest nucena opírati své rozpočtové disposice skoro výhradně o objednávkové možnosti vojenské správy, jako hlavního spotřebitele.

Civilní dopravní letectví s jeho potřebou letadel neprojevuje se v rozpočtových částkách podniku výrazněji.

Též vyhlídky na dodávky letadel do zahraničí, v důsledku stále trvající všeobecné hospodářské krise, jsou zcela minimální, takže nelze se opírati o výraznější obraty peněžní, které by mohly finanční situaci podniku příznivěji utvářiti. Přes to jsou zájmová odbytiště podniku sledována s nezmenšeným zájmem.

Konstrukční program podniku, zpracovaný v roce 1933 na podkladě dané situace, obsahuje: prototypy různých bojových letounů podle účelu, prototyp elementárního školního letounu, dále prototyp dopravního letounu a studii vícemotorového dopravního letounu.

Zavedená výroba kovových vrtulí vykazuje již v začátcích velmi pozoruhodné výsledky a v důsledku toho i slibný zájem ciziny. Jest proto oprávněná naděje, že se tento zájem v dohledné době projeví i komerčně.