Veliké péče vyžadovalo a vyžaduje telegrafní vojsko, poněvadž nové téměř denní vynálezy a objevy na poli radiotelegrafie staví i nové úkoly vojenské správě. V roce 1927 bylo pokračováno na typisaci materiálu, stanoven a vyzkoušen byl vzor velikého signálního přístroje optického, zhotoven model radiotelegrafní stanice naslouchací, ve vojenských telegrafních dílnách zhotoveny a vyzkoušeny nové malé radiotelegrafní letecké přístroje, dále vyzkoušeny modely radiotelegrafních stanic pro pancéřová auta a vlaky. V roce 1928 bude typisovaný telegrafní materiál postupně zpracován a zařizovány telefonní stanice v různých vojenských objektech, jako se dálo dosud.

Rokem 1927 vešlo čs. vojenské letectvo po pětiletém období organisačního rozvoje do období nutné konsolidace a stabilisace hlavně po stránce materielní.

Veškerá péče jest věnována. doplnění stávajících leteckých jednotek potřebným materiálem a výměně starého vyřazeného materiálu za nový. Koncem tohoto roku budou míti útvary a ústavy letectva v používání pouze materiál československé výroby.

Dále věnuje se velká péče zaopatření moderních silných motorů, jakož i konstrukci a vyzkoušení k nim potřebných draků, které se nejen budou rovnati většině podobných typů používaných v cizině, nýbrž částečně je i předčí, jak mezinárodní soutěž v Bukurešti ukázala.

Vojenská správa stará se všemožně, aby byl letounový materiál (draky i motory) konstrukčně a výrobně takového druhu, aby co nejvíce zabezpečoval výkon letu a tím i posádky letounu. K docílení a zvětšení této bezpečnosti doplňuje se kvalitní materiál letounový dále nejlepším a nejmodernějším materiálem pomocným, jako padáky, hasicími přístroji, navigačními pomůckami atd.

Vojenská správa stará se intensivně o nutnou úpravu letišť, hlavně o úpravu ploch letišť již stávajících a vybaveni jich potřebným moderním technickým zařízením (stavba hangárů, osvětlení, skladů pro pohonné hmoty atd.), jakož i o nutné zvětšování letištních ploch vzhledem k stoupající frekvenci leteckého provozu a konečně o rozmnožení letišť vůbec.

Poněvadž se v budoucnu bude mnoho létati i v noci, započato bylo letos intensivně s výcvikem v nočním létání, který vykazuje znamenité úspěchy.

V rámci rozpočtových možností bude činnost vojenské správy v roce 1928 věnována hlavně intensivnímu výcviku personálu se zvláštním zřením k létání v noci, výstavbě vhodných skladišť nutných pro uložení drahocenného a choulostivého leteckého materiálu, jakož i rozšíření a vybudování dosavadní nedostatečné sítě letišť.

V roce 1926 bylo vojenským letectvem provedeno celkem 89.710 letů, nalétáno 26.190 hodin a 3,583.943 km.

Z pozoruhodných sportovních úspěchů docílených vojenskými letci sluší jmenovati dobytí dvou světových rekordů v kategorii letadel se slabými motory. Na letadle B 10 dosaženo světového rekordu vzdálenostního pro letadla jednomístná 1400 km a světového rekordu vzdálenostního pro letadla dvoumístná 600 km.

Vojenští letci účastnili se dále mezinárodních závodů v Curychu, kam jediní přibyli všichni vzduchem a kde bylo jim nutno zápasiti se soupeři opatřenými motory daleko silnějšími, o 450 - 550 ks, kdežto naše letadla měla poměrně slabé motory o 300 ks.

Právě proto nutno označiti docílené výsledky za výborné, neboť na př. v hlavním Alpském letu byl čs. letec čtvrtým, při čemž jeho docílený čas byl jen o několik minut horší vítěze, kromě toho ostatní naši letci se umístili výhodně v dalších konkurencích. To je důkazem jak zdatnosti pilota, tak dobrých vlastností našeho aparátu. Curyšský zájezd vzbudil též velkou pozornost tím, že naši letci byli z účastníků - Slovanů jedinými, kteří přilétli na strojích domácího původu.

Je možno se zmíniti i o letos konaných pokusech v hubení mnišky ve Slezsku. Oba letci, kteří za nejvýš obtížných podmínek akci prováděli, jsou dlouholetými vojenskými piloty a zdar této věci nutno opět přičísti na vrub bohatých praktických zkušeností armádního letectva.

Vojenští letci českoslovenští jsou až do dnešního dne hlavními představiteli praktického leteckého vývoje. Z kruhů vojenských letců vycházejí významní praktičtí činitelé civilního letectví a naše státní aerolinie, dosud jediný provozovaný náš dopravní letecký podnik, po stránce prakticky odborné vybudovali a udržují letci vojenští.

Při organisování IV. mezinárodní letecké výstavy Aeroklubem RČS. v roce letošním spočívala tíha práce značně na letcích z kruhů vojenských v čele s ředitelem výstavy - důstojníkem. Jedna z nejkrásnějších ucelených exposic, názorně ilustrující dosaženou úroveň pak byla na této výstavě právě exposice vojenského letectva, uspořádaná vojenským leteckým studijním ústavem.

V roce 1927 činnost ministerstva veřejných prací v letectví soustředila se k tomu, aby na území ČSR bylo svedeno pokud možno nejvíce mezinárodních linií leteckých, dále bylo pracováno na vybudování letišť již existujících a na zřízení potřebných letišť nových, jakož i na zřízení letišť pomocných a orientačních zařízení (letecké nápisy).

V oboru legislativním připravovány byly návrhy prováděcích nařízení k leteckému zákonu.

V roce 1927 byla sjednána letecká dohoda s Německem a Rakouskem a byly zřízeny linie Berlín - Praha - Vídeň, Vratislav - Praha - Mnichov, Sasská Kamenice - Praha, Sasská Kamenice -Mariánské Lázně, které přistoupily k liniím již dříve existujícím. Zároveň bylo jednáno o uskutečnění leteckého spojení s Londýnem. Čsl. státní aerolinie rozšířily svůj provoz o linii Praha - Mariánské Lázně. V důsledku toho byla v roce 1927 Praha letecky spojena s těmito městy: Berlín, (Drážďany) Sasská Kamenice, Štrasburg, (Führt - Norimberg), Mar. Lázně, Mnichov, Vídeň, Brno - Bratislava - Košice, Varšava - Vratislav. Brno bylo letecky spojeno s Prahou, Vídní, Bratislavou, Krakovem a Vratislavou, Hlivicí.

Létání na jednotlivých liniích provozovaly: Čsl. letecká společnost,

Čsl. státní aerolinie,

Mezinárodní vzduchoplavecká společnost,

Deutsche Lufthansa,

Österreichische Luftverkehrs Ges.

a Polska linja lotnicza.

Dosavadní letiště "Praha", "Bratislava" a "Brno" byla rozšířena a byly vybudovány další potřebné stavby, jakož i zařízení signální a osvětlovací. V první polovině roku bylo zřízeno letiště v Mariánských Lázních, upraveno a zřízeny potřebné stavby, bylo započato jednání o zřízení letiště v Mor. Ostravě, v Hradci Králové, Liberci, Karlových Varech a Užhorodě, zároveň byly provedeny přípravné práce pro zřízení letišť pomocných.

Pro rok 1928 proponuje se uskutečnění spojení s Londýnem a linie Praha - Záhřeb - Terst. Stávající letiště budou vybudována jak toho provoz vyžaduje a proponovaná letiště budou zřizována. Rovněž bude pokračováno v zřizování letišť pomocných, leteckých, orientačních nápisů a signalisačních zařízení nutných pro zamýšlený noční provoz linií.

Bude podporováno vybudování letadel třímotorových.

Podstatná činnost vojenské továrny na letadla v roce 1927 projevovala se v úsilí vybudovati dokonalý typ dálkozvědného letadla vojenského. Úspěšné pokusy s celokovovým letadlem Š 16 prokazují, že stavba letadla se podařila.

Dále uložila si továrna v roce 1927 zvýšiti výkony a zdokonaliti dosavadní stíhací letadlo Š 20 zamontováním silnějšího motoru. Prozatím zastaven byl do letadla motor Jupiter, s nímž jsou právě prováděny pokusné lety.

Další činnost vykazuje továrna konstruktivním propracováním dobrého dopravního letadla pro vnitrozemí s několika motory. Přípravné práce pro stavbu budou letos skončeny. Současně připravuje konstrukce výboru letadla bombardovacího se silným motorem.

Rozsáhlou složkou letošní činnosti je přebudování dosavadní produkce na seriovou výrobu celokovových strojů, hlavně její zmechanisování, aby bylo docíleno zlevnění oproti dřívější výrobě řemeslné. Dnes se ukazuje, že továrna měla v této věci úspěch, neboť může v několika málo týdnech vyříditi objednávku lotyšského státu, sestávající ze šestnácti kovových letadel Š 16.

V dalším usilovala továrna o prodej svých výrobků na zahraničních trzích států balkánských a pobaltických.

Továrna hodlá v roce 1928 postaviti dobré vícemotorové dopravní letadlo a uvésti je v používání. Dále má v úmyslu scházející druhy vojenských letadel doplniti vhodnými prototypy a stávající užívaná letadla zdokonaliti po stránce letecko-technické. Mimo to nevyhne se asi továrna stavbě malého letadla sportovního.

Správa podniku vidí nutnost v nejbližším roce provésti normalisaci leteckého materiálu. Rovněž započatou v roce 1927 mechanickou výrobu bude nutno pokud možno dále zautomatisovati. Jako podstatnou část programu v roce 1928 ukládá si továrna exploitovati svoje výrobky hlavně letadlo Š 16 na východ.

Menší zisk provozní je důsledkem omezení provozu následkem menších státních dodávek.