Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1927

13.05.2018

Oddíl IV. § 10. Vojenská továrna na letadla.

(Patří do působnosti ministerstva národní obrany.)
Náklady
A. Provozní rozpočet.    
Provozní náklady.    
a) Osobní výdaje:    
1. platy definitivních zaměstnanců 68.760  
2. ostatní osobní výdaje 7,514.240  
b) Věcně výdaje 12,185.000  
Úhrn provozních nákladů   19,768.000
Provozní přebytek   572.000
Úhrn provozního rozpočtu   20,340.000
B. Investiční rozpočet.    
Investiční náklady -  
Úhrn investičních nákladů   -
Úhrn investičního rozpočtu   -
Celkový úhrn provozního a investičního rozpočtu   20,340.000
Přebytek, jejž odvésti jest státní pokladně   572.000
     
Příjmy
A. Provozní rozpočet.    
Provozní příjmy. 20,340.000  
Úhrn provozních příjmů   20,340.000
Provozní schodek   -
Úhrn provozního rozpočtu   20,340.000
B. Investiční rozpočet.    
Úhrada:    
1. provozním přebytkem -  
2. příspěvkem státní pokladny -  
Úhrn investičních příjmů   -
Úhrn investičního rozpočtu:   -
Celkový úhrn provozního a investičního rozpočtu   20,340.000
Schodek, jejž hradí státní pokladna   -
 

VI. Vojenské letectví.

Výkonnost vojenského letectva je patrna z toho, že za rok 1925 bylo jím provedeno celkem 68.349 letů, nalétáno 18.316 hodin a tedy 2,492.287 km.

Z významnějších událostí roku 1925 sluší připomenouti přemístění části leteckého učeliště do Prostějova, kde se dokončuje vybudování moderního leteckého výcvikového střediska. Po stránce vybudování leteckých přístavů jest rok 1925/1926 charakterisován značným rozmnožením hangarového prostoru i úpravou letištní plochy, hlavně na letišti v Praze, kde je poskytováno pohostinství i civilnímu letectví, dále v Chebu, Olomouci, Milovicích, Nitře, Bratislavě a Košicích. Poslední dvě letiště jsou propůjčována též civilní dopravě.

V poslední době rychle spěje ke konci výstavba vojenského studijního ústavu v Letňanech, který není jen ústavem zřizovaným pro účely armády, nýbrž pro veškeré letecké podnikání ve státě.

Za bezprostřední spolupráce vojenských činitelů zdařilo se v tomto období našemu průmyslu vytvořiti několik výborných letounů, z nichž třeba uvésti: letoun A-11 (pozorovatelský) továrny na letadla Aero, s motorem továrny Valter, resp. Breitfeld a Daněk, letoun B-H-21 (stihací) továrny Miloš Bondy a spol. s motorem Hispano-Suiza-Škoda, letoun Š-18 (školní) s motorem Valter a Š-20 (stihací) s motorem Hispano-Suiza-Škoda, oba vojenské továrny na letadla.

Z řady pozoruhodných výkonů vojenských letců jest uvésti: let čtyř letounů A-11 v říjnu 1925 do Kodaně a zpět, let eskadry 12 letounů z Prahy do Varšavy a zpět za vedení gen. Čečka, let. poručíka Jíry na letounu B-H-9 z Prahy do Londýna a zpět, dále úspěch ze dne 13. září 1925, kdy štábní kapitán Vicherek během jediného letu bez přistání trvajícího 13 hodin 20 minut prolétl trať 1900 km a utvořil 5 čs. národních rekordů. Vojenský letec štábní kapitán V. Stanovský podnikl v roce 1926 okružní let kolem Evropy na letounu A-11 b, s motorem Breitfeld a Daněk a upozornil tak nejvhodnějším způsobem na naše letectví před světovým forem. Na letadle téhož typu překonal jiný vojenský letec nadporučík Mannhalter několik domácích vytrvaleckých rekordů. Létal bez přestání 16 hodin 10 minut. Podplukovník Jaroslav Skála na témže stroji vykonal let bez přistání na trati Praha-Bělehrad-Bukurešt-Praha za 14 hodin, uraziv 2400 km. Nadporučík v záloze Dr. Lhota pak zvítězil v mezinárodních závodech ekonomických letadel ve Francii na stroji B-H-11.