Ždírec nad Doubravou Zdiretz Ждирец

18.03.2023

V noci z 25.4. na 26.4.1945 v 22.45 hod. letoun Li-2 od 54 бад, 4 гбак, 18 ВА z výšky 400 m vysadil 1 osobu a 10 kg nákladu ve prospěch RO 4. UF v lese, 9 km jižně Ždírce, 15 km severovýchodně Německého Brod. Deník bombardovacího korpusu.

Začátkem května 1945 byly státní silnice Ždírcem vedené plné, ba přeplněné německým vojskem a uprchlíky. Nebylo možno spáti již po několik nocí.

Asi letoun Fi 156 Storch.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

9.5.1945 dopoledne  , .

9.5.1945 bombardéry A-20G Boston od 453 бап, 218 нбад, 5 ВА (z letiště Košúty (okres Galanta) bombardovaly Ždírec nad Doubravou. Přehled bojové činnosti bombardovací divize za 5/1945.

9.5.1945 bombardéry A-20G Boston od 452 бап, 218 бад, 5 ВА (z letiště Szarvaš (okres Galanta) bombardovaly Ždírec nad Doubravou. Přehled bojové činnosti bombardovací divize za 5/1945.

9.5.1945 bombardéry A-20G Boston od 48 бап, 218 бад, 5 ВА (z letiště Szarvaš (okres Galanta) bombardovaly Ždírec nad Doubravou. Přehled bojové činnosti bombardovací divize za 5/1945. Foto.

Před 12tou hodinou polední přeletělo nad Ždírcem výzvědné Ruské létadlo, po němž Němci u Nového Ranska stříleli z kulometů a protiletadlových děl a vzápětí za několik minut bylo slyšeti skupinu bombardovacích letadel od 218 бад, 5 ВА měrem od Radostína a Hluboké. Vznesla se nad Krucemburkem, kde letci shazovali bomby a letěla ke Ždírci. Zde bylo plno německého vojska v plné výzbroji na silnicích a v uličkách mezi domy. Němci znající účinky těchto létadel, rozprchli se na všechny strany do polí, přes louky, přes trať s tanky, obrněnými, nákladními a osobními auty, povozy atd. Byl to šílený útěk a každý z nich chtěl si zachránit život. Mnoho nákladních aut a pancéřů zůstalo v silničních příkopách převráceno, Němci některá auta polili benzínem a zapalovali, i s obsahem vše shořelo, aby se to nedostalo do rukou nepřátel. Od Havl. Brodu vracejí se Němci ještě v plné výzbroji v domění že Rusové jsou v Brodě, prchali k Chotěboři a ke Chrudimi. Zahazovali zbraně, ruční granáty, pancéřové pěstě do silničních příkopů a do polí. Domácí lidé někteří utekli do lesů raneckých, do Kopaniny a do Horního lesa ke Studenci. Většina zůstala doma, skryli se ve sklepích, pod klenutím v domě a mnozí dokonce klidně pohlíželi na letadla. Těm to bylo nejvíce osudné. Bomby začaly dopadati na naši vesničku a dílo zkázy započalo a druhým následujícím dokonáno. Bylo napočteno 127 kráterů od shozených bomb explodovaných a 84 nevybuchlých, 23 lidí našich bylo mrtvých, přes 40 raněných. Vracející se lidé do vesnice s hrůzou patřili na dílo zkázy. Někteří našli ze svého domečku úplnou zříceninu. Nastaly zachraňovací práce, těch se zúčastnili mezi prvním náletem a druhým naše hlídky, hasiči a pohotovostní četa. 

Před blížícím druhým náletem pak se všichni rozeběhli do polí a lesů. Druhý nálet byl hroznější prvého. Sotonův velkoobchod zapálen při prvním náletě. Po druhém náletě se lidé opět vraceli a obraz hrůzy se jim objevil ještě hroznější. Záchranné práce ihned započaly, z trosek vykopáváni byli mrtví a ranění. Mrtvých bylo 23 lidí. Zachraňovacích prací a vykopáváním mrtvých a raněných zúčastnili se mnozí sousedé. Raněnou starou Plašilku vytáhl z trosek německý voják a ošetřil ji. Stavení, která byla srovnána se zemí a nebo tam místo nich byl hluboký kráter, těch bylo 29, třicáté vyhořelo a to velkoobchod Fr. Sotony. V 70ti staveních nelze vůbec bydliti a u ostatních vytlučena okna a poškozeny střechy. Byl to smutný pohled na vesničku o 163 číslech s 800 obyvateli. Pošta a škola byly poškozeny. Co nezničily bomby, to bylo rozstříleno kulomety hloubkových letců. Němců bylo také mnoho mrtvých. Jeden zakopán ve školní zahradě, pět jich bylo zaházeno v kráteru na poli Fr.Culka, tři zakopáni u domku cestáře Jos. Pecky, jeden zakopán u Korejtkových, deset zaházeno v kráteru u vilky řídícího učitele Ot. Pelikána (čp. 153), jeden chlapec od Pardubic zahrabán na poli v bramborách za Šupitovými. Později převezen rodiči do Pardubic. Krátery od bomb byly 10 m v průměru a 5 m hluboké. Na zdejší parní pile bylo celkem 17 zásahů a z těch 14 explodovalo a 3 bomby nevybuchly. Ušetřeny byly budovy od Lázničkových po nádraží, ale měly vytlučená okna a rozbité střechy. V prostranství od školy k Lacinově továrně byly 24 krátery, na Lacinově zahradě 4.(prostor od obecního úřadu přes školní pavilony a hřiště k dnešní budově kina). Na státních silnicích jich bylo bez počtu, největší kráter byl a silnici u pošty, další za Ždírcem ke Krucemburku,u Bělouškových a v rybníčku Sádka byly 4, dále na silnici u Jos. Smíška, u řezníka Milfajta, u Švandových, u Mikuleckého (Čp. 28), u Jiráskových, před konzumem Pokrok, u trafiky před Jos. Fialou. U transformátoru byly stromy s kořeny u silnice vyvráceny, ležely přes silnici, transformátor rozmetán.

helo8681.jpg (111287 bytes), helo8682.jpg (76751 bytes), protiletecký polopásový trasportér 2 cm Flakvierling 38 auf Sd.Kfz.7 (Sd.Kfz.7/1) se čtyřhlavňovými kanóny ráže 20 mm helo8685.jpg (59281 bytes), helo8684.jpg (49884 bytes), Pošta helo8686.jpg (44887 bytes), nevybuchlá puma označená praporkem . Podrobnosti. Fotky.