07.07.2011
V letech 1939 až 1945 bylo na území „Protektorátu Čechy a Morava“
a v Sudetech pro německou armádu vyrobeno minimálně 5 754 letounů. Dalších 12 stíhacích letounů B-135 obdrželo v letech 1940 až 1942 Bulharsko. V ostatních okupovaných evropských zemích bylo v letech 1941 až 1944 vyrobeno 3 881 německých letounů.
Podle nám dostupných údajů byla výroba v jednotlivých zbrojních podnicích následující:
- V továrně firmy Aero ve Vysočanech bylo vyprodukováno 1 129 ks letounů, z toho 533 ks Siebel Si 204D, 337 ks Focke Wulf Fw 189, 200 ks Bücker Bü 131, 45 ks Avia B-71 a 14 ks Aero A-304. Dále bylo v továrně vyrobeno 1 023 trupů letounů Siebel Si 204D, opraveno 49 ks Bücker Bü 131 a přestavěno 15 ks letounů Aero A-304.
- Firma Avia v Čakovicích vyprodukovala 1 825 ks letounů Arado Ar 96B, 66 ks Avia B-71 a 263 ks předních částí trupů letounů Messerschmitt Me 262.
- V leteckém závodě Českomoravských strojíren v Praze-Karlíně bylo vyrobeno 1 123 ks letounů, z toho 493 ks Siebel
Si 204D, 450 ks kluzáků DFS 230, 150 ks Focke Wulf Fw 44 a 30 ks Messerschmitt
Bf 109. V závodě bylo kromě toho vyrobeno 3 362 stavebních skupin letounů Focke Wulf
Fw 58 (1 100 ks) a Fw 189 (2 072 ks), Siebel Si 204D (150 ks), Messerschmitt Bf
110 (20 ks) a Me 262 (20 ks), přičemž současně proběhla oprava 489 ks různých letounů, z nichž největší podíl připadl na 233 ks Focke Wulf
Fw 44 a 107 ks Arado Ar 96.
- Firma Letov v Letňanech vyrobila minimálně 512 letounů Arado Ar 96.
- Ve Zlínské letecké, a. s., výroba čítala minimálně 746 letounů Bücker Bü 181 a 275 letounů Klemm Kl 35.
- Choceňská firma Beneš-Mráz ve svém závodě na sklonku války vyprodukovala minimálně dalších 64 ks Fieseler
Fi 156 Storch a 14 ks kluzáků DFS 230.
V celé řadě jiných podniků se vyráběly další součástky letounů nebo prostředků protivzdušné obrany. Např. závod v Podmoklech, patřící
Elektrotechnické akciové společnosti Praha, vyprodukoval 1 456 ks světlometů 60 cm (v letech 1940 až 1942) a 1 464 ks světlometů 200 cm (v letech 1942 až 1945) nebo v jinonické
Waltrovce bylo vyrobeno 4 600 leteckých motorů a dalších 3 381 opraveno.
Zima 1944 / 45 představovala předěl ve výrobě všech českých leteckých továren.
Koncem války v podzemní továrně firmy Weser Flugzeugfabrik GmbH v Rabštejně (Rabstein) 2 km západně České Kamenice Mapa., krom dosavadní výroby, částečně naběhla výroba draků s veškerým příslušenstvím a konečná montáž vrtulníku Focke-Achgelis Fa 223E Drache. K převzetí výroby vrtulníku Fa 223 závodem v Rabštejně došlo po náletech na továrnu Weseru v Berlíně Tempelhofu, kde se původně vyráběly trupy a kde byla i finální montáž vrtulníku. Stejně tak se do Rabštejna přestěhovala i výroba ocasních ploch z Ochsenhausenu (80 km JV od Stuttgartu). Pohonná zařízení pro tento vrtulník byla již vyzkoušená a dodávána z pobočného závodu fy Weser "Eichler" (Eifler) v Libouchci (Königswald) 12 km západně od Děčína.
V Avii Čakovice začaly být montovány přední části proudového stroje Messerschmit Me 262, v Semilech se opravovaly motory Jumo 004 pro toto originální letadlo. Do projektu bylo zahrnuto i ČKD Praha, závody v Podmoklech. Před nálety byly některé provozy umístěny do tunelů v Povltaví a na Křivoklátsku.
V listopadu se do Prahy přemístilo také velitelství IX (J) Fliegekorps (IX. stíhací letecký sbor), do něhož spadaly bombardovací jednotky Luftwaffe určené k přezbrojení na Me 262. Společně s tímto přesunem byla redislokována také část útvarů, které byly umístěny do Čech, konkrétně do Klecan, Ruzyně a Smiřic.
Obrovský chemický koncern STW v Záluží u Mostu byl téměř jediný schopný nově vznikající útvary a útvary přezbrojované na Me 262 zásobovat palivem J2.
Současně byla zahájena i konečná montáž strojů Me 262. Spojenecký průzkum 26.12.1944 potvrdil montáž strojů Me 262 v letecké továrně v Chebu. Zajímavé je, že přesto že Egerflugzeugwerke patřily pod koncern Heinkel, byly přinuceny montovat konkurenční stroj Messerschmitt. Druhým montážním střediskem v Čechách byla malá továrnička fy. Fiessler na okraji Českých Budějovic, blízko letiště v Plané, kde probíhaly zkušební lety.
Další podzemní letecké továrny vznikly na budované železniční trati Havlíčkův Brod - Brno, v několika tunelech tehdejšího okresu Tišňov. Ve třech tunelech probíhala montáž části stíhaček s pístovými motory Messerschmitt Bf 109. Závod měl krycí označení Diana.
