Praga Oficiální stránky.

(Českomoravské strojírny a. s.

Konstrukční skupiny LT3

Konstrukční skupina LC

13.05.2006

Znárodnění a reorganizace československého leteckého průmyslu

V počáteční fázi poválečného vývoje Československa, kdy ještě nebylo ustaveno Prozatímní Národní shromáždění, byly veškeré legislativní aktivity prováděny prostřednictvím dekretů prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše. Z nich je pro poválečnou organizaci leteckého průmyslu klíčový dekret prezidenta č. 5/1945 z 19. května 1945 o neplatnosti některých majetkově – právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů a dekret prezidenta č. 100/45 z 24. října 1945 o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Dne 27. října 1945 bylo zvoleno v nepřímých volbách delegačním způsobem Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé, které schválilo 28. března 1946 ústavní zákon 57/1946 Sb. a podle něj byly prohlášeny za zákon dekrety presidenta republiky.

Podle dekretu prezidenta č. 5/1945 byla v některých leteckých továrnách zavedena národní správa. 

Na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/45 bylo znárodněno celkem 160 podniků průmyslu kovodělného a strojírenského s 260 závody, ve kterých bylo zaměstnáno celkem 185 000 osob. Kromě jiných průmyslových podniků, byly znárodněny také podniky leteckého průmyslu, které zhruba do poloviny roku 1946 vystupovaly nadále samostatně. V další fázi pak byly soustředěny do tří nových národních podniků. Jednalo se o PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik, se sídlem v Českých Budějovicích, Automobilové závody, národní podnik, se sídlem v Praze a Letecké závody, národní podnik, se sídlem v Praze. Vyhlášení těchto tří národních podniků provedl ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhláškami č. 1293, 1377 a 1378 ze 7. března 1946, které byly uveřejněny v Úředním věstníku až ve dnech 16. května a 1. června 1946.

Nadřízeným orgánem průmyslových podniků bylo Ministerstvo průmyslu se sídlem v Praze I, Na Františku, vedené ministrem průmyslu Bohumilem Laušmanem.

Rozhodnutím vlády z 16. listopadu 1945 byly zřízeny Československé závody kovodělné a strojírenské, národní podnik (dále ČZKS n.p.), které se staly zastřešujícím orgánem národních podniků průmyslu kovodělného a strojírenského.

Do Leteckých závodů národní podnik (dále LZ n.p.) byly začleněny majetkové podstaty znárodněných podniků Aero, továrna letadel Dr. Kabeš v Praze IX, Rudý Letov, čsl. továrna na letadla v Letňanech, Akciová společnost Walter v Praze Jinonicích a z majetkové podstaty znárodněného podniku Českomoravské strojírny a.s. (dále ČMS a.s.) byly do LZ n.p. převedeny závod na výrobu a opravu aut v Praze Karlíně, automobilové a letecké závody v Praze Libni, Praze Vysočanech, ve Kbelích, v Malešicích a autoopravny v Hradci Králové, Brně, Moravské Ostravě a Uherském Hradišti. 

Po reorganizaci byly LZ n.p. tvořeny třemi závody se závodními ředitelstvími. Závod v Letňanech se skládal z výrobny Letňany (předtím Rudý Letov Letňany), z výrobny v Praze IX, ulice Julia Fučíka 305 (předtím Aero Dr. Kabeš – letadlové oddělení), z výrobny v Praze X Karlíně, ulice Palackého 38 (předtím ČMS – letadlové oddělení Praga) a opravny Kbely (předtím ČMS Praha X Kbely). Závod na výrobu leteckých motorů a vrtulí v Jinonicích tvořila výrobna v Jinonicích (předtím Walter a.s.) a opravna leteckých motorů v Malešicích (předtím ČMS – oddělení letadlových motorů Praga). Posledním závodem byla automobilka s hlavní výrobnou v Praze IX Vysočanech, ulice Julia Fučíka 616 (předtím automobilové oddělení firem Aero a ČMS – Praga). Ředitelem LZ n.p. byl jmenován ing. Ferdinand Tichý, ředitelem závodu Letňany byl ing. Viktor Syrový, obchodním vedoucím závodu Letňany byl Vladimír Kalousek, ředitelem závodu v Jinonicích byl ing. Stanislav Rejna, obchodním vedoucím závodu v Jinonicích byl Josef Louma, technickým ředitelem závodu v Jinonicích ing. František Nušl, ředitelem závodu Vysočany byl ing. Jaroslav Páv. Do LZ n.p. byly soustředěny původně samostatné konstrukční kanceláře. Konstrukce Rudého Letova byla soustředěna do konstrukční skupiny LT1 pod vedením ing. Bohumila Matznera, konstrukce Aera byla soustředěna do konstrukční skupiny LT2 a vedli ji ing. František Vlk a ing. Ondřej Němec. Konstrukční skupinu LT3 vedl ing. Jaroslav Šlechta a byla v ní soustředěna konstrukce Pragy. Koncem roku 1946 byla vytvořena samostatná malá konstrukční skupina LT4, kterou vedl ing. Pavel Beneš. K 1. lednu 1947 byly tyto konstrukční kanceláře soustředěny v rámci LZ n.p. a do nalezení vhodných prostor zatím zůstávaly na svých původních pracovištích.

Podle vládního usnesení č. 1796 ze dne 1. října 1946 měl ministr průmyslu Bohumil Laušman dokončit organizaci LZ n.p., resp. soustředit do 30. června 1947 veškerou leteckou výrobu do jediného národního podniku. Novým vládním usnesením ze dne 1. června 1947 byla lhůta prodloužena do 30. června 1949 a byly provedeny menší změny předchozího usnesení. Na přání LPS a MNO HŠ – VL urychlilo ústřední ředitelství ČZKS n. p. provedení vládního usnesení o celý rok, takže ke sloučení letecké výroby mělo dojít k 1. červenci 1948 tak, aby mohl být splněn první pětiletý plán. K reorganizaci letecké výroby skutečně došlo v září 1948, kdy byl vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2264 z 11. září 1948 zřízen LET – Letecké závody n.p., jehož podnikové ředitelství sídlilo v Praze VIII, Českomoravská 397. Podnikovým ředitelem podniku LET – Letecké závody n.p. byl jmenován František Horák, dosavadní ředitel závodu AZ n.p., závod 5 Otrokovice. Do reorganizovaného podniku byl začleněn závod 1 Jinonice (výroba leteckých motorů a vrtulí), závod 2 opravna Malešice (oprava leteckých motorů), závod 3 Vysočany (stavba prototypů letadel), závod 4 Letňany (výroba letadel), závod 5 opravna Kbely (oprava letadel), závod 6 Kunovice (výroba a oprava letadel), závod 7 Otrokovice (výroba a oprava letadel) a závod 8 Choceň (výroba a oprava letadel). Tím došlo k částečnému oddělení letecké výroby od automobilové výroby, která byla vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2265 z 11. září 1948 sloučena do nově vytvořeného podniku Auto Praga n.p. se sídlem Praha IX Vysočany, ulice Julia Fučíka 616. Od AZ n.p. převzal LET – Letecké závody n.p. závody v Kunovicích, Otrokovicích a Chocni. Velký zájem na začlenění závodu Avia Čakovice do nového národního podniku měl ředitel oddělení Letadla ČZKS n.p. ing. Husník a důvody uvedl v dopise řediteli ČZKS n.p. Dr. ing. Fabingerovi z 31. května 1948. Jeho požadavky nebyly vyslyšeny a závod Avia zůstal v rámci AZ n.p. se sídlem v Mladé Boleslavi.

Konstrukční skupiny byly od počátku roku 1948 přemístěny do LZ n.p., výrobna II Vysočany a prozatím si ponechaly původní označení i po ustavení nového národního podniku. Na základě dohody konstrukčních skupin z října 1948 začaly konstrukční skupiny před koncem roku 1948 používat nové označení. Konstrukční skupina LT3 na LC.

Ing. Šlechta se stal vedoucím konstrukční skupiny LT3. K 1. lednu 1947 byly konstrukční kanceláře soustředěny v rámci LZ n.p. a do nalezení vhodných prostor zatím zůstávaly na svých původních pracovištích.

První Šlechtův projekt, který nepřekročil fázi předběžného návrhu a který konstruktér připravil se svou skupinou v pražském závodě Praga, byl typ Praga I exp. Vrtulník, jehož projekt pochází z roku 1945. První zachovalý výkres tohoto pokusného stroje je datován 24.5.1945. Stroj měl tříkolový podvozek příďového typu a dva protiběžné, prolínající se rotory o průměru 7,4 m, jejichž osy byly vzhledem k svislé ose skloněny. Toto řešení už bylo úspěšně použito u německého vrtulníku Flettner FL 282 Kolibri ( L+K 6/85 ). Měl být poháněn plochým čtyřválcem Praga DR o výkonu 59 kW. Dvoumístná, bohatě prosklená kabina se dvěma sedadly vedle sebe přecházela plynule v trup, ukončený svislou ocasní plochou k zajištění stability. (L+K 5/76)

Rovněž další Šlechtův projekt LC-I Praga E-I nebyl zcela uskutečněn. Konstrukční práce byly zahájeny 2.1.1946. Byly zhotoveny vedle makety některé jeho základní části ve skutečné velikosti, a to část motor - reduktor - rotory pro zkoušky dvou prolínajících se rotorů na zkušební věži k tomu účelu zkonstruované. 

, .V rámci vývoje vrtulníku Praga E-I byla v tehdejší Aerovce postavena rotorová motorová věž pro zkoušky rotorů s prolínajícími se disky.

E-1 měl být dvoumístný typ s vejčitým trupem smíšené konstrukce, ocasními plochami a tříkolovým pevným podvozkem. Jeho rotorový systém si zachovával málo používanou koncepci dvou prolínajících se protiběžných rotorů (o průměru 9 m) uložených příčně. Pro jejich pohon se počítalo s plochým čtyřválcem Praga M-107 o výkonu 81 kW. Maketa byla vystavena na Letecké výstavě v Bruselu v roce 1946. (L+K 5/76)

, , , , , .

Po osvobození Československa ing. Šlechta přihlásil svůj návrh výstředníkového řídícího systému k patentování. Patentová přihláška č. P 5524-46 ze dne 15.11.1946 "výstředníková soustava pro cyklické ovládání lopatek rotorů u letadel s obíhajícími křídly."

V prototypovém oddělení Pragovky se v období let 1947-1949 realizovala stavba pokusného jednomístného vrtulníku Praga XE-II LC-II, který skutečně létal.

Konstrukční skupiny byly od počátku roku 1948 přemístěny do LZ n.p., výrobna II Vysočany a prozatím si ponechaly původní označení i po ustavení nového národního podniku LET – Letecké závody n.p.

Na základě dohody konstrukčních skupin z října 1948 začaly konstrukční skupiny před koncem roku 1948 používat nové označení. Konstrukční skupina LT3 byla přeznačena na LC.

První upoutanou dvacetiminutovou zkoušku provedl pilot František Janča 14. prosince 1949 na heliportu na kopečku u vysočanské Aerovky (Blaník) a v září 1950 vzlétl František Janča k prvnímu samostatnému letu. XE-II přinesl řadu velmi cenných poznatků a ukázal, že jeho koncepce je nejúčelnějším a nejschůdnějším konstrukčním řešením. (L+K 7,8/76)