Nad Vysočinou bude dál létat vrtulník nestátní záchranky
Mladá fronta Dnes, 31. 10. 2001
Vysočina - Minimálně dva roky by měla leteckou záchrannou službu na
Vysočině zajišťovat společnost Alfa Helikopter, která tak činí již více
než osm let. Poté, co bylo v polovině září zrušeno usnesení vlády,
podle něhož měla tuto činnost od ledna 2002 provozovat armáda, zmizely
pochybnosti o dalším fungování letecké záchranné služby. Pokud by vláda
své rozhodnutí nezměnila, přišel by vniveč nový areál v Jihlavě,
nevhodný pro vojenské vrtulníky. "Usnesení vlády bylo změněno. Podle
nového usnesení tak bude i nadále letecká záchranná služba na Vysočině
zajišťována nestátním provozovatelem," potvrdil Jiří Hájek z tiskového
odboru ministerstva vnitra. "Pokud neuděláme nějakou formální chybu při
výběrovém řízení, měli bychom na Vysočině létat i v příštích dvou
letech," sdělil Pavel Müller, ředitel firmy Alfa Helikopter. Vypsané výběrové
řízení je v kompetenci ministerstva zdravotnictví. "V tuto chvíli nevíme
o nikom ze soukromých provozovatelů, kdo by se o poskytování této služby
na Vysočině ucházel," uvedl Pavel Müller. Nikdo jiný v České
republice totiž podle něj nemá potřebná oprávnění. Připravované
dvouleté smlouvy, které ministerstvo zdravotnictví uzavře s vítězem výběrového
řízení, jsou však pro provozovatele komplikací. "Je velmi těžké
investovat například do koupě nového stroje, pokud nemáme jistotu, že
budeme létat více let," vysvětlil ředitel Pavel Müller. Proto Alfa
Helikopter v nejbližších dvou letech žádnou razantní změnu nechystá.
Práce u záchranky je výjimečná,
říká pilot
Vysočina - Další dva roky by měla zajišťovat leteckou záchrannou službu
na území Olomoucka, Brněnska a Jihlavska nestátní společnost Alfa
Helikopter. "Vrtulníky jsou součástí systému zdravotnické záchranné
služby, ale mají v něm hlavně na Vysočině důležité a nezastupitelné místo,"
tvrdí ředitel společnosti Alfa Helikopter Pavel Müller.
* Jak jste se k zachraňování lidí a k vrtulníkům dostal?
U mě šlo z větší části o iracionální prožitky. Jedním z nich bylo
moje zranění na lyžích, kdy jsem si musel s přeraženou nohou dojet pro lékařskou
pomoc až do třicet kilometrů vzdáleného města vlastními silami. Druhým
vjemem byla fotografie vrtulníku, který teď stojí na heliportu v Jihlavě.
Ve svých patnácti letech jsem se na něj vydržel dívat hodiny. V té době mě
ani nenapadlo, že bych mohl někdy ten stroj vidět na vlastní oči. První
vrtulník tohoto typu jsem potom viděl na letišti v Brně. Ihned jsem se sháněl
po možnosti proletět se. První let byl jedním z největších zážitků mého
života. Spojil jsem se s majiteli Alfa Helikopter, kteří stroj provozovali, a
protože jsem měl v té době zkušenosti z podnikáním, začal jsem s nimi
spolupracovat.
* Čím vším musí člověk projít, aby mohl být pilotem letecké záchranné
služby?
Ještě když jsem nemohl létat jako pilot, účastnil jsem se letů záchranky
jako člen posádky a pomáhal jsem. Když chce být člověk pilotem záchranky,
musí projít mnoha zkouškami a nalétat velké množství hodin. Nejprve je
potřeba získat základní licenci soukromého pilota. Tato licence obnáší
čtyřicet nalétaných hodin, praktickou zkoušku a teoretické vzdělávání.
Po nalétání sto padesáti hodin ve vzduchu a absolvování hlubšího
teoretického vzdělávání potom zájemce získá licenci obchodního pilota.
Kurzem pro obchodní piloty jsem prošel ve Spojených státech u firmy Bell,
největší světové společnosti vyrábějící vrtulníky. Během skládání
zkoušek se však u nás změnila pravidla, a tak mi zahraniční licence nebyla
uznána. Proto jsem složil další zkoušky v České republice. Dnes mám tedy
dvě licence. Obě si udržuji, což představuje přezkoušení každým rokem
u nás a jednou za dva roky ve Spojených státech. Samozřejmě pilot letecké
záchranné služby musí pravidelně podstupovat zdravotní prohlídky a také
psychologické testy a pohovory. Podle nových předpisů dnes musí mít pilot
vrtulníku letecké záchranné služby nelétáno tisíc hodin, aby mohl svou
profesi vykonávat. Musí být také vzdělán v základech zdravovědy.
* Kolik hodin ročně ve vzduchu strávíte?
Za posledních pět let se držím nad dvěma sty nalétanými hodinami ročně.
V roce 1999 jsem nalétal více než tři sta hodin.
* Jaký je rozdíl mezi jiným provozem vrtulníků a létáním pro záchrannou
službu?
Standardně by se měl pilot před hodinovým letem zhruba stejnou dobu na let připravovat.
Pilot vrtulníku záchranné služby však sedí v nastartovaném stroji a
teprve tam se dozví, kam má letět. Nikdy nemůže předem znát, jaké počasí
ho na místě čeká, jak se bude chovat veřejnost, na jakou konkrétní
situaci narazí. Podmínky jsou pokaždé odlišné a je třeba, aby se pilot
rozhodoval ve zlomcích vteřiny.
* Jak se liší létání na Vysočině od jiných částí republiky, například
Olomoucka, kde Alfa Helikopter rovněž působí?
Létání na Vysočině je v mnoha ohledech specifické. Je to dáno charakterem
krajiny, na Vysočině jsou kopečky na Olomoucku zase rovina. Z toho plyne špatná
dostupnost území Vysočiny pro pozemní záchranné jednotky. Proto hraje
letecká záchranná služba na Vysočině mnohem významnější roli než v
jiných oblastech. Na Olomoucku jednoznačně převládají mezinemocniční převozy.
Primárních zásahů je tam jen kolem jedné čtvrtiny z celkového počtu letů.
Naproti tomu podíl akutních zásahů na Vysočině převyšuje šedesát
procent. Co se týče záchrany lidských životů je tedy vrtulník na Vysočině
nepostradatelný. Na Hané je také mnohem přehlednější počasí než na
Vysočině. Je tam lepší pokrytí území meteorologickými stanicemi, a tak
pilot může získat přesnější obrázek o aktuálním počasí. Na Vysočině
je létání mnohem složitější a méně přehledné také kvůli lesnatému
kopcovitému terénu.
* Vidíte z pilotní kabiny nějaký rozdíl v chování lidí na Vysočině a
na Hané?
Mám pocit, že obyvatelé Vysočiny jsou již velmi zvyklí na asistenci vrtulníků
záchranné služby. Zřejmě nejvíce z celé republiky. Dokonce vím o jedné
paní, která sama čeká na místě, kde obvykle přistává vrtulník s věcmi
obalenými do nemocnice. Velmi dobrá spolupráce funguje s lidmi v Polné.
Vrtulník tam sedá vždy na stejné místo, kde už čeká vůz hasičů a
odveze zdravotníky přímo na místo zásahu. To už je takový zažitý rituál.
Podobné případy nejsou jinde v republice časté.
* Alfa Helikopter létá také na Brněnsku. Jaká je situace tam?
Celé město je velmi dobře pokryto pozemními složkami záchranného systému.
Proto se do blízkého okolí města prakticky nelétá. Velmi často ale míří
vrtulník ze širokého regionu do specializovaných center jako je například
Úrazová nemocnice v Brně. Podíl nemocničních převozů a primárních zásahů
je na Brněnsku zhruba stejný.
* Co si pilot pomyslí, když dostane povel letět k nehodě na dálnici? Čeká
potíže nebo jde o mnohokrát opakovaný, standardní let?
Dálnice má jednu nespornou výhodu. Velmi dobře se hledá. Bohužel však
dopravní nehody na dálnici mívají velmi vážné následky. Problém posádkám
vrtulníku také působí neukázněnost ostatních řidičů. Nechci je podezřívat
ze zlého úmyslu. Myslím, že vše pramení z neuvědomění si důsledků
jejich jednání. Když se stane dopravní nehoda, hromada lidí jen přihlíží.
V okamžiku, kdy se blíží vrtulník, si lidé uvědomí, že bude zastaven
provoz, a tak se snaží co nejdříve místo opustit. Pak se stává, že je
vrtulník pět metrů nad zemí a ještě stále ho podjíždějí auta. To je
pro piloty, kteří mají při přistání velmi mnoho práce nepříjemné a
obecně velmi nebezpečné. A jakékoliv prodlení může způsobit
nenapravitelné následky.
* Existují mezi piloty nějaká obecná pravidla jak létat, aby nedocházelo
ke srážkám?
Vrtulníky létají ve velmi malých výškách, aby byla trasa co nejkratší.
Letí rychlostí až dvě stě kilometrů v hodině. Podle směrnic by měly
vrtulníky záchranné služby létat nejméně deset metrů nad překážkami.
Podobně nízko se mohou nacházet také ultra lehká letadla. Ostatní civilní
provoz na území republiky musí létat nejméně ve sto padesáti metrech nad
zemí. Záchranka sice má teoreticky právo přednosti, ale musíme být stále
ve střehu. Při zhoršené dohlednosti se létá podél významných orientačních
bodů, to je například dálnice, a podél ní létáme vpravo, tak aby nedošlo
ke srážce s jiným vrtulníkem záchranné služby.
* Letový provoz nad územím republiky je z velké části omezen. Platí tato
omezení také pro leteckou záchrannou službu?
V současné době pro nás tato omezení neplatí.
* Zdá se Vám někdy o Vaší práci?
Ano, zdává. Dodnes mívám ráno před službou něco jako cestovní horečku.
Takový pocit, že nevím, co mě za minutu čeká.
* Máte při létání z něčeho strach?
Z čeho mám strach? Já bych neřekl, že to je strach. Spíš pocit zodpovědnosti.
Podle mě strach člověka spíš vyvádí z optimální pohody a znesnadňuje
mu splnění určitého úkolu. Já ale říkám, že k létání na záchrance
a zachraňování lidí vůbec musí mít člověk posvátnou úctu.
IVANA ČERNOVÁ