02.03.2019
Вертолетные воздушные командные пункты
Mi-6VKP vystrojené přímo Sovětskou armádou se objevily na konci 60. let 20. století a byly určeny pro bojové velení vojskům a letecké armády. Provoz pouze po přistání, protože se musel rozvinout antény.
První Mi-8VKP vystrojené přímo Sovětskou armádou se objevily na začátku 70. let 20. století. Jmenovaly se též Mi-8VzPU (воздушно-коммандным пункт управления).
Modifikace Mi-6AJa (Mi-6VzPU) už mohla být provozována ze vzduchu a do armády byla zavedena v roce 1975 pod jménem Mi-22.
Sověti používali u nás i vrtulníky Mi-6VKP Hook-B nebo Mi-22
Hook-C.
,
.
Sériová modifikace Mi-9 (Mi-8IV) se objevila v roce 1977. Byly určeny pro velitele motostřeleckých, tankových a leteckých divizí.
Mi-9 Hip-G.
Trup vrtulníku je rozdělen do čtyř oddílů:
pilotní kabina (neliší se od ostatních verzí),
prostor palubního informačního systému Plazma-1 s pracovištěm operátora šifrovací aparatury, operátora radiostanice a velitele informační centrály, který mimo jiné obsluhuje zařízení AK-21 řídící provoz na čtyřech radiokanálech,
pracoviště tří důstojníků operační skupiny. jejich prostor je vybaven pracovním stolem, informačním tablem, pracovní mapou, schématem abonentů zapojených do spojovací sítě Plazma-1, skříní s osobními zbraněmi, telefonním zařízením AK-11 a třemi magnetofony MS-61 registrujícími rádiovou korespondenci,
prostor uložení bloků radiostanice R-405, R-111, R-832 a zařízení T-817 k vytváření radioelektronického rušení. Je zde umístěn i agregát určený k napájení zařízení vrtulníku v době, kdy tento parkuje na zemi. Vozík s agregátem může být vytažen z vrtulníku po rampě z otevíratelné zádě trupu. Výkon agregátu napájeného motorem vrtulníku je 14 kW, v případě potřeby může být zvýšen až do 60 kW.
Vnějším vzhledem se vrtulník Mi-9 odlišuje od ostatních verzí větším počtem antén. Pod trupem, zakryty dielektrickými kryty, jsou umístěny vedle sebe dvě antény radiostanice KF R-826. Mezi nimi je anténa radiostanice UKF R-802, na pravé straně prutová anténa radiostanice UKF R-111 (za letu vysunuta dolů, na zemi sklopena pod trup). Na levé straně zádi trupu je anténa radiostanice UKF R-405 pracující v rozsahu 60-65 MHz, na pravé straně anténa palubní radiostanice UKF R-860. Pod ocasním nosníkem je druhá anténa radiostanice R-405. Antény radiostanic KF R-856 a R-832 jsou na horní části ocasního nosníku.
Na palubě byli s posádkou další tří radiooperátoři.
V roce 1987 se objevila na základě modernizované Mi-8MT nová Mi-19, určená pro velitele motostřeleckých a tankových divizí a Mi-19P pro velitele raketových divizí.
Mi-27 vyrobený ve dvou kusech v Rostově v roce 1988.
