Vzdušné velitelské stanoviště

02.03.2019

Вертолетные воздушные командные пункты

Mi-6VKP vystrojené přímo Sovětskou armádou se objevily na konci 60. let 20. století a byly určeny pro bojové velení vojskům a letecké armády. Provoz pouze po přistání, protože se musel rozvinout antény.

První Mi-8VKP vystrojené přímo Sovětskou armádou se objevily na začátku 70. let 20. století. Jmenovaly se též Mi-8VzPU (воздушно-коммандным пункт управления).

Modifikace Mi-6AJa (Mi-6VzPU) už mohla být provozována ze vzduchu a do armády byla zavedena v roce 1975 pod jménem Mi-22.

Sověti používali u nás i vrtulníky Mi-6VKP Hook-B nebo Mi-22 Hook-C.  helo845.JPG (30546 bytes), helo846.JPG (25293 bytes).

Sériová modifikace Mi-9 (Mi-8IV) se objevila v roce 1977. Byly určeny pro velitele motostřeleckých, tankových a leteckých divizí.

helo265.jpg (48039 bytes) Mi-9 Hip-G.

Trup vrtulníku je rozdělen do čtyř oddílů:

Vnějším vzhledem se vrtulník Mi-9 odlišuje od ostatních verzí větším počtem antén. Pod trupem, zakryty dielektrickými kryty, jsou umístěny vedle sebe dvě antény radiostanice KF R-826. Mezi nimi je anténa radiostanice UKF R-802, na pravé straně prutová anténa radiostanice UKF R-111 (za letu vysunuta dolů, na zemi sklopena pod trup). Na levé straně zádi trupu je anténa radiostanice UKF R-405 pracující v rozsahu 60-65 MHz, na pravé straně anténa palubní radiostanice UKF R-860. Pod ocasním nosníkem je druhá anténa radiostanice R-405. Antény radiostanic KF R-856 a R-832 jsou na horní části ocasního nosníku.

Na palubě byli s posádkou další tří radiooperátoři.

V roce 1987 se objevila na základě modernizované Mi-8MT nová Mi-19, určená pro velitele motostřeleckých a tankových divizí a Mi-19P pro velitele raketových divizí.

Mi-27 vyrobený ve dvou kusech v Rostově v roce 1988.