A report číslo 21/2002, strana 14, autor: Pavel Lang

Noční zásah

Ani ten nejsilnější poryv větru, který poškodil vrtulník, nemůže zhatit to, co Letka letecké pátrací a záchranné služby Plzeň dokázala při řešení srpnové povodňové situace v Čechách. Ze zátopových oblastí evakuovala 63 osob v ohrožení života, přičemž v sedmnácti případech se jednalo o záchrannou operaci v noci.

Každý příslušník létajícího personálu staví svůj profesní růst na zkušenostech. Plzeňští záchranáři nejsou v tomto směru výjimkou.

„První zkušenosti jsme získali při záplavách na Moravě v devadesátém sedmém roce,“ říká podplukovník Pavel Špilka, zástupce velitele letky LPZS. „Tehdy byly na záchranné práce nasazeny nové vrtulníky W-3A Sokol. Bohužel v té době ještě neměly jeřáby, tak se lidé tahali v podvěsu na lanech.“

I laik tuší, že rozdíl mezi primárním zásahem letecké záchranné služby a „povodňovou“ záchrannou operací je značný. Řečeno velice prostě, v prvním případě se osádka po vzletu dozví konkrétní místo zásahu, které je již v řadě případů zajištěno pozemní službou. Pilot „pouze“ zvolí optimální místo k přistání a osádka vrtulníku vstupuje do již vyřešené situace.

Při povodních vládnou jiné okolnosti. Lidé nebývají zpravidla zraněni, ale jsou v ohrožení života. Bez otálení musí být evakuováni nebo-li speciálním způsobem vyzvednuti na palubu vrtulníku. Teoreticky to lze popsat zhruba následovně - vrtulník přiletí na místo zásahu a zavisí nad ním. Záchranář se slaní a dá pokyn k vytažení lana na palubu. Poté vrtulník odletí do vyčkávacího prostoru, kde si mimo jiné připraví jeřábovou techniku. Po pokynu záchranáře přes radiostanici nebo smluvené signály stroj nalétává znovu a vytahuje postiženou osobu jeřábem do vrtulníku. Což o to, ve dne by to až takový problém nebyl. Podstatně složitější situace nastává v noci.

„Vzhledem k tomu, že kritická situace v Plzeňském kraji nastala v nočních hodinách z 12. na 13. srpna, kdy se v ohrožení života ocitla řada osob, bylo nezbytné provádět záchranné práce v noci,“ vzpomíná pplk. Špilka. „Bohužel ani počasí nám vůbec nepřálo. Malá dohlednost, hustý déšť, silný nárazový vítr a nízká oblačnost,“ dodává pilot. Co naplat, z jednoho domu pod vysokou strží bylo třeba dostat skupinu lidí. „Rozhodli jsme se provést záchrannou operaci dvěma vrtulníky W-3A Sokol tak, že jeden stroj vybavený světlometem SX 16 o vysoké svítivosti zajišťoval záchrannou akci druhého vrtulníku osvětlováním objektů a překážek v okolí. Tím byl vyřešen základní problém, a to špatná orientace palubního technika v případě, že je nucen vypustit lano palubního jeřábu na délku více než dvaceti metrů, kdy se konec lana s hákem ztrácí ve tmě a komunikace signály se záchranářem je velmi omezena,“ vysvětluje P. Špilka.

Některým škarohlídům se může výše popsaná situace jevit jako velmi neekonomická. Pravdou však je, že záchranná akce je provedena v polovičním čase a navíc s podstatně vyšší bezpečností. „Jde o velice účinnou metodu, která se v praxi plně osvědčila. Na tom jsme se shodli i s našimi kolegy od Policie České republiky,“ říká zástupce velitele plzeňské letky. „Ostatně, sedmnáct zachráněných osob je toho důkazem,“ dodává.

V řešení povodňové situace nebyly osádky z letky letecké pátrací a záchranné služby samy. Vydatnou pomocí v terénu jim byly operační skupiny hasičských záchranných sborů. „Profíci se vším všudy, na které jsme se mohli vždy spolehnout,“ komentovali jejich „podíl“ piloti z LlLPZS Plzeň. Jinými slovy, předchozí pravidelný výcvik armádních pilotů a záchranářů HZS se mnohonásobně zúročil.

„Jakoukoliv záchrannou činnost prováděnou vrtulníkem musí dělat naprosto sehraný tým lidí. Je nezbytné, aby osádka a záchranáři spolupracovali delší dobu, vzájemně se znali a dokonale ovládali veškerou techniku na palubě vrtulníku. Tady nejde o snahu někomu pomoci, ale o specifický profesionální výkon při záchraně lidských životů,“ konstatuje pplk. Špilka.

Letka letecké pátrací a záchranné služby Plzeň je pohotovostní jednotkou, která je určena k řešení krizových situací. Její příslušníci jsou zapojeni do Integrovaného záchranného systému a po celý rok provádí v jeho prospěch záchranné operace ve dne i v noci. Posádky vrtulníků včetně záchranářů jsou vycvičeny ke všem druhům letecké záchranné činnosti. To jsou skutečnosti, které nelze zpochybnit. Srpnová katastrofa to jenom potvrdila.