Pondělí 8. května 2000 se stalo ukázkovým dnem cvičení. Tribuna byla nasměrována do prostoru a z ní se naskytla výborná možnost vidět veškeré akce jako na dlani: Na obzoru se už před zahájením samotných ukázek objevovaly obláčky prachu, zvednutého dopadem granátů z dělostřelecké přípravy nedaleko stojící baterie.
Na tribunu byli vedle oficiálních hostů přizváni také starostové okolních měst a vesnic, aby se seznámili s tím, co se v okolí jejich obydlí děje. Cvičení se tak stalo přímo na místě veřejnou záležitostí, vedle pravidelných podrobných informací, které přinášela maďarská média.
Ale přesto se našli odpůrci této mezinárodní akce. Doslechli jsme se, že obyvatelé jedné z blízkých vesnic podepsali petici, ve které vyslovili nesouhlas s přelety vrtulníků s výzbrojí nad svými obydlími. Jejich přání bylo respektováno a inkriminovaná vesnice byla vedena mimo plány všech bojových letů.
I tak si cvičení Ardent Ground získalo velkou pozornost. Především ve Veszprému, kde se právě v předvečer ukázek konaly oslavy tisíciletého výročí založení města, na jejichž přípravách měla armáda nemalý podíl.
Helikoptéry v akci
Zatímco v maďarském televizním programu M1 informuje major Attila Héredi o právě probíhajícím cvičení chemických vojsk, tady, několik kilometrů od Veszprému, se vynořují bojové helikoptéry maďarské armády Mi-24, které vystřelují rakety na vzdálené cíle. To však k likvidaci protivníka nestačí. Ke slovu přicházejí síly okamžité reakce.
Na obzoru se objevuje vrtulník s
českými výsostnými znaky a na laně pod sebou přenáší 1350 kilogramů těžké
dělo. Následuje ho britský stroj, který v podvěsu veze munici a na palubě obsluhu
děla. Souhra vojáků z tří různých zemí Evropy je skvělá. Nejsou si nijak navzájem
podřízeni. Naprostá rovnost a stejné podmínky je vedou k jedinému společnému
výsledku. Snahu předvést se, že umějí, mají očividně všichni.Česká "Mi-sedmnáctka" letí lehce, jako by vezla jen nějaký lehčí náklad. Je schopná unést více než dvojnásobek váhy španělské zbraně. Třeba takové dělo "Made in USA". To už je pořádný kousek, vážící přes tři tuny. Čím však je zátěž větší, tím je stroj ve vzduchu stabilnější.
Z vyčkávacího prostoru to sice do palebných postavení není moc daleko, bratru asi dva kilometry, ale tady jde teď především o sladění a přesnost. Pružný systém přesunu je hlavním námětem cvičení se střelbami dělostřelectva a minometů. Je tu několik států a každý má jiné zbraně. Jenže úkol je společný a musí být splněn bez ohledu na jakékoliv rozdíly.
K přilétajícímu vrtulníku, který je už jen asi ve výšce deseti metrů nad zemí, přibíhá voják, který navádí stroj s těžkým závažím k místu vykládky. Sotva se dělo dotkne země, lana se povolují a první helikoptéra může odletět pro další náklad.
Bezprostředně po ní vyskakuje z trupu druhého vrtulníku šest dělostřelců. Mezi nimi je i jedna žena, která si ve zručnosti s chlapy nezadá.
0 tři sta metrů dál se však již připravuje stejná akce s česko-britským vrtulníkovým duem. Náš stroj s palubním číslem 0816 je stejně dobrý jako předchozí. Dvě dvojice strojů se otočí ještě dvakrát a manévr dělostřelectva a převoz munice je úspěšně zakončen.
Sladění je umění
Zjistit cíl, vyhodnotit a přemístit se do další palebné pozice. Zdá se to celkem jednoduché, avšak co by v běžných podmínkách pozemního přesunu trvalo hodiny; to se nyní odehrálo během několika minut.
Děla jsou připravena k palbě prakticky okamžitě po odletu vrtulníků: Sotva se hluk rotorů začne vzdalovat, ozývá se hromová palba.
"Cvičení s děly v podvěsu je pro nás o to zajímavější, že v naší armádě se s tímto druhem přesunu artilerie zatím nepočítá," informuje nás kapitán Ivo Pacovský z přerovské "sorky". "Vše záleží na váze podvěsu. Důležité je všechno sladit dohromady. Vzájemná spolupráce však nemá sebemenších problému."
Naši vojáci jsou spokojeni i se vzájemnými vztahy s maďarskými kolegy. Od příjezdu na nádraží v Hajmáskéru jsou jejich hosty na letišti Bakony. Hned vedle českého stanového tábora sídlí kolegové z 33. squadrony Royal Air Force z Bensonu. Na otázku, jak se mají, odpovídají se samozřejmým úsměvem.
Na letišti je neustálý vzruch. Naši hoši jsou spolu se svými kolegy z NATO v podstatě dva týdny ve vzduchu, včetně sobot a nedělí. Zkušenosti, které zde při cvičení Ardent Ground 2000 získali, však jistě stojí za to.