PODRUHÉ V ANGLII TENTOKRÁT VÍTĚZNĚ

 Ing. JAROSLAV ŠPAČEK L+K 19/95

O víkendu 22. a 23.7.1995 se na letišti v anglickém Fairfordu opět konala tradiční velkolepá letecká show International Air Tattoo ´95. Letectvo Armády České republiky reprezentovaly dvě akrobatické skupiny. Poprvé se v zahraničí představila stále se lepšící náměštská skupina Duha s pěti letouny Su-22 pod vedením pplk. Jaroslava Kankii a Display team Mi-24 se třemi "čtyřiadvacítkami" z Přerova, jehož vedoucím je pplk. Štefan Jaššo. Na statické stojánce pak byly vystaveny An-26, fotogrammetrický An-30 a čtvrtý Mi-24.

Rád bych se s Vámi podělil o pocity vrtulníkářů, protože určitě patřily mezi to nejhezčí, co jsme kdy ve spojení s létáním zažili.

Ve čtvrtek 20.7. v 8.00 h místního času odstartovaly z Plzně-Líní tři Mi-24V (0702, 0703 a 0709) a jedna Mi-24D (4011-Tygr) na přibližně 1100 km dlouhý přelet do Fairfordu. Nad Německem jsme se dočkali prvního překvapení, když se po naší pravé straně objevilo Tornado, které nás chvíli doprovázelo. Zbytek cesty na britskou základnu Bruggen, ležící na hranicích Německa s Holandskem, proběhl již normálně. Na základně jsme doplnili palivo jak do našich vrtulníků, tak do náměšťských Su-22. Rozjezd palivem přetížených "čtyřiadvacítek" při skupinovém vzletu nebývá často k vidění, a tak u místních vzbudil zaslouženou pozornost.

Další cesta vedla na britskou půdu. V Manstonu nás už očekávala dvojice vrtulníků Wessex 60. squadrony RAF, již velí W/Cdr Dick Foster, který před nedávnem působil v Praze jako britský letecký přidělenec. Příslušníci 60. squadrony nám oplatili doprovod jejich vrtulníků z Plzně do Hradce Králové při CIAFu 95 způsobem, který patří téměř do říše pohádek. Let do Fairfordu byl naplánován přes Londýn. Po krátkém brífingu odstartovaly dvě skupiny tvořené vždy jedním Wessexem a dvojicí "Mi-dvacetčtyřek". Londýn je protkán sítí Helicopter Routes, tratí určených pouze pro vrtulníky, na nichž jsou přesně stanoveny výšky a způsoby létání. Většinou vedou nad řekou Temží a nad méně obydlenými koridory města. Podstatnou částí brífingu byly pokyny, co dělat v případě nouzového přistání. Varianta byla v podstatě pouze jedna - pokud nebude v dohledu nějaký park, je nutné vrtulník "utopit" v Temži...

Celý let probíhal ve výšce od 250 do 350 metrů. Hned v jeho úvodní fázi jsme proletěli v blízkosti britské nejvyšší, asi 350 metrů vysoké administrativní budovy, poté již následovala taková význačná místa jako Tower Bridge a křižník Belfast, po pravé straně se nám ukázal Hyde Park a Buckinghamský palác. Asi šest kilometrů před letištěm Heathrow jsme dotočili na sever a sledovali, jak přes nás s převýšením asi 150 metrů přelétávají dopravní letouny, klesající na tuto významnou leteckou křižovatku.

Po opuštění londýnského TMA jsme zamířili na domovskou základnu 60. squadrony v Bensonu, kde vzal vedoucí -Wessex na palubu fotografy dychtící po letových záběrech Mi-24. Po čtvrt hodině letu se již přiblížilo cílové letiště Fairford.

Letošní IAT se pod názvem The Victory Air Show konal v duchu 50. výročí ukončení druhé světové války. Další významnou událostí bylo setkání "létajících pump" - tankovacích letounů Skytanker 95 a oslavy 21. výročí vzletu cvičného letounu BAe Hawk. Z ohlášené účasti 38 států nakonec vypadla Ukrajina a Rusko. Rusové finanční požadavky týden před akcí natolik zvýšili, že je pořadatelé odmítli přijmout.

Statická stojánka byla, jak již je ve Fairfordu zvykem, zaplněna obrovským množstvím letadel a vrtulníků. Dominovaly samozřejmě tankovací letouny, od italského Tornáda s podvěšeným pouzdrem "Buddy", přes VC-10, upravené Boeingy 707, KC-130 a KC-135 až po KC-10. Z málo vídaných typů se představily Tornádo IDS ze Saúdské Arábie, Bae Hawky patřící Finsku a britské Royal Navy, SAABy JA a SF-37 Viggen, Lockheed U-2R, německý MiG-29, portugalský A-7P, italský TF-104S. Britské letectvo předvedlo E-3D AWACS a modernizovanou verzi vrtulníku Chinook HC Mk. 2, z veteránů se představily Westland Whirlwind, BAC JetProvost, Huntery a Vampiry. Poprvé se na veřejnosti objevilo jedno z italských Tornad F Mk. 3, které RAF zapůjčilo italskému letectvu k náhradě dosluhujících F-104S do té doby, než bude do výzbroje zaveden Eurofighter.

Již při pátečních nácvicích bylo možné posoudit jednotlivé letové ukázky. Štěstí nepřálo pilotům Duhy, kteří museli nácvik pro nízkou základnu oblačnosti přerušit. Vzápětí se však počasí umoudřilo a po celý víkend už panovalo letní horko.

Jak v sobotu, tak i v neděli mělo více než sto tisíc diváků možnost vidět na největší vojenské letecké show v Evropě brilantní ukázky jednotlivců i nejznámějších akrobatických skupin. Po oba dny bylo ve vzduchu od 10 do 18 hodin k vidění okolo padesáti ukázek letecké zručnosti. Pozornost diváků byla upřena především na novinky - například naši Duhu či polskou skupinu s deseti letouny TS-11 Iskra. Veřejnou letovou premiéru si ve Fairfordu odbyl i prototyp západoevropského stíhacího letounu Eurofighter, který byl i na pařížském aerosalonu představen pouze na zemi. Se zaujetím byla očekávána ukázka švýcarské skupiny Patrouille Suisse se šesti letouny F-5E, která ještě v Hradci Králové létala na cvičných Pilatusech. Naše vrtulníky se na veřejnosti poprvé představily v nové choreografii s vystoupením podbarveným hudbou. Záviděníhodné bylo i umění pilotů jordánské skupiny Royal Jordanian Falcons na sportovních letounech Extra 300. Samozřejmě, že nezklamaly ani skupiny jako Blue Eagles, jejíž Lynx předváděl obraty téměř popírající zákony aerodynamiky vrtulníků, standardně vynikající Frecce Tricolori, Red Arrows a další. Že sólistů byl perfektní mjr. Ivan Hůlek se slovenským MiGem 29, SAAB SF-37 Viggen či Harrier. Naopak mnoho nepředvedl poprvé v Británii představený italský vrtulník A129 Mangusta. Účelnost jednotek rychlého nasazení dokazovala ukázka britského Herculesu, podporovaného za přistání útokem Harrierů, což bylo pro větší věrohodnost doprovázeno imitacemi výbuchů mohutných náloží. Grandiózním závěrem obou dnů byla Victory Show. Před tribunu čestných hostí narolovalo Tornado, po jehož bocích se na obě strany do tvaru písmene V postavily další Tornada, naše Su-22, polské Iskry, Biele Albatrosy, Hawky, F-16, norské F-5 a Jaguar. Za nimi pak vzniklo druhé "véčko", tvořené vrtulníky - od vedoucího stroje Gazealle Royal Navy se do stran řadily Grasshoppers, (mimochodem, díky reorganizaci nizozemského   letectva a vyřazování typu Alouette III ze služby byla tato sezóna jejich poslední), naše Mi-24, Wessex, německý UH-1 D, italská A-129 Mangusta, a další Gazelle. Poslední V-vlnu utvořily BlueEagles z vedoucího Lynxu a čtyř vrtulníků Gazelle. Tuto monstrózní sestavu více než 50 strojů, podbarvenou hlukem motorů a rotorů, umocňovaly průlety skupin letounů. Nejprve defilovaly dvouplošníky z období první světové války a meziválečných let, dunivým zvukem motorů se ohlásila sestava Lancasteru, Bf109, Mosquita a Spitfiru, následovaly ve skupině B-17, Mustang, Thunderbolt a Lightning. Moderní techniku zastupovaly čtveřice typů Bae Hawk,           Harrier a Tornado. Na závěr při průletu strategického bombardéru B-1B napsala proti tribuně stoupající dvojice letounů Hawk akrobatické skupiny Red Arrows na oblohu červeným dýmem mohutné "V". Celá show byla při jednotlivých průletech opět doplněna výbuchy a hudbou.

Mezi návštěvníky se pravděpodobně nenašel nikdo, komu by při té sice překrásné, ale přece jen demonstraci síly, nepřeběhl mráz po zádech; mnohým starším se na tvářích objevily i slzy.

V neděli jsme se po přistání z velkolepé Victory Show a po doplnění paliva potřebného ke zpáteční cestě přemístili do hangáru 1200, kde byla ve 20.00 hodin slavnostně zahájena Gala párty s vyhlášením výsledků dnes asi nejprestižnějších cen IAT Flying Display Trophies. Každoročně jsou na základě rozhodnutí komise rozhodčích udělovány vždy čtyři ceny. Rozhodčí posuzují předvedení vlastností letounu, choreografii letové ukázky, preciznosti provedení jednotlivých prvků a dodržování stanovených zásad bezpečnosti. První vyhlášenou cenou byla UK Display Sword za nejlepší letovou ukázku britského účastníka, kterou vyhrál pilot černého Hawku. Obrovská vlna nadšení zavládla při vyhlášení ceny The Superkings Trophy za nejlepší ukázku jednotlivce na proudovém letounu, kterou získal major slovenského letectva Ivan Hůlek na letounu MiG-29. Cenu The International Display Sword za nejlepší ukázku jednotlivce nebo týmu ze zámoří vyhrála akrobatická skupina jordánského letectva Royal Jordanian Falcons. Ve chvíli, kdy jsme Ivanovi blahopřáli k získání tak cenné trofeje, jsme ještě netušili, že za malou chvíli budou volat na pódium Display Team Mi-24 z České republiky k převzetí ceny The Sir Douglas Bader Trophy za celkově nejlepší letovou ukázku. V první chvíli jsme tomu ani nechtěli věřit a kráčeli jsme k pódiu mírně rozpačitě, teprve když nás pořadatelé spatřili a zvolali "...ano, již k nám pomalu visí...", jsme pochopili, že se nám to opravdu nezdá a že letová ukázka tří vrtulníků Mi-24 s osádkami pplk. Štefan Jaššo mjr. Jaroslav Špaček, por. Jiří Janeček, dále mjr. Jaromír Šebesta, npor. Miloš Pecha, por. Pavel Horák a mjr. Jiří Valach, npor. Karel Valvoda, kpt. Ondrej Babinec, opravdu získala nejprestižnější cenu, která je v současné době v Evropě udělována. Radost, která se nás zmocnila, se ani nedá popsat, vždyť to bylo poprvé v historii našeho poválečného letectva, kdy se podařilo získat trofej podobného významu pro naše barvy a navázat tak na tradici předválečných československých letců, o nichž věděl téměř celý svět...

Po převzetí ceny nás zaplavilo obrovské množství gratulací od pilotů z celého světa a pro nás neobvyklý zájem britského tisku. Tato pozornost dost kontrastovala s nezájmem většiny našich novinářů. Získání prestižní mezinárodní ceny, navíc poprvé v historii českého letectva, totiž bylo pro některé zástupce hlavních sdělovacích prostředků mimo oblast jejich zájmů. Kdybychom se však v Anglii například srazili, věřím, že by do Fairfordu vzápětí dorazil tým zvláštních zpravodajů...