Po delších přípravách vzlétly z Přerova ve středu 16.8. krátce po 11. hodině čtyři vrtulníky Mi-24V (evidenčních čísel 0702, 0705, 0815 a 0835) k téměř 1000 km dlouhé cestě do belgického Liége-Biersetu. Po doplnění paliva a celním odbavení na 6. základně dopravního letectva v Praze-Kbelích jsme nasadili západní kurz a záhy opustili území naší republiky. Jedinou zastávkou na cestě byla německá základna Norvenich (domov JBG 31 s Tornady IDS), kde na nás čekali naši belgičtí hostitelé se dvěma Agustami A109, aby nás doprovodili na své domovské letiště. Po příletu nás přivítal velitel 17. BTN podplukovník Bem O. Colmant, přiblížil nám program pro následujících deset dní a přípitkem zahájil seznamovací večírek.
Druhý den ráno jsme se po úvodním breefingu rozdělili na dvě skupiny. Naši piloti měli příležitost vyzkoušet si na vlastní kůži let na full-motion simulátoru vrtulníku
A109, jak za normálních letových podmínek, tak i s použitím systému NVG. Tento simulátor umí dokonale napodobit veškeré situace, které mohou pilota za letu potkat, a přestože jeho cena převyšuje cenu vrtulníku samotného, je nedílnou součástí přípravy pilotů, zejména při nácviku zvláštních případů za letu. Technické části naší výpravy nabídli naši hostitelé stejně zajímavou ukázku, kdy si mohli, díky zařízení instalovanému na vrtulníku
A109, vyzkoušet simulované střelby řízenými raketami TOW-2A za normální viditelnosti i se systémem NVG. Při odpoledních letech měli naši piloti možnost vyzkoušet si vlastnosti tak rozdílného stroje, jakým
A109 proti Mi-24 bezesporu je.V pátek pokračovali piloti ve výcviku na simulátoru a technici se setkali se svými kolegy v opravnách praporu. Ocenili zejména jednoduchost obsluhy a ošetřování vrtulníku A109, prodiskutovali otázky zásobování náhradními díly a utužili přátelství navázané před rokem v Přerově. Odpoledne bylo opět věnováno létání.
Víkend se nesl ve znamení prohlídek historických památek měst Bruggy a Gent. Přepravu zajišťoval autobus belgický vzdušných sil, který nás dopravil nejen do těchto krásný míst, ale i například do bowlingového centra, kde jsme svedli se svými průvodci urputné boje. Ty byly předzvěstí pondělního společného cvičení, které
Belgičané připravili ve svém výcvikovém prostoru v Ardenách. Hlavním úkolem českých "Dvacetčtyřek" bylo poskytování palebné podpory praporu lehkých
vrtulníků. Cvičení bylo rozděleno na několik fází: palebná podpora přesunu
pozemních vojsk, demonstrace síly, vyhledávání a ničení cílů a v neposlední řadě společný skrytý útok na
postavení tankových jednotek. Čeští piloti prokázali, že jsou rovnocennými partnery ostatním armádám zemí NATO nejen při procesu plánování cvičení, ale i během vlastních operací. Na povrch však vyšel i hlavní nedostatek našich vrtulníků, a to spojení. Mi-24 může vysílat či
přijímat radiovou korespondenci pouze na jedné frekvenci v jednom čase, což komplikovalo možnost rychlého předání informací na paluby našich strojů z míst velení nebo od velitelů jednotek podporovaných na zemi. A jakékoli zdržení v předání informací (např. o poloze cílů) může být za bojové situace fatální. Dalším problémem byl značný rozdíl v hmotnosti vrtulníků, což se projevovalo zejména ve větší setrvačnosti Mi-24 při vzdušném pojíždění a dobržďování. Nejen tato akce, ale i jiná cvičení se zahraničními jednotkami, plně potvrzují nutnost zdokonalování pilotů i techniků v anglickém jazyce, přestože u drtivé většiny je již jeho znalost na dobré úrovni.
V úterý vzlétlo šest vrtulníků (čtyři Mi-24 a dvě A109) k navigačnímu letu po trase Liége - Waterloo - Koksijde (mezipřistání k doplnění paliva a ke konzumaci
"mořských potvor") - Ostende - Bruggy (odpojení dvou A109) - Antverpy - Kleine
Brogel (průlet nad základnou nadzvukových F-16) Liége. Zvláště let nad pobřežím
Severního moře byl pro nás, přestože to již pro některé byla několikátá
repríza, nezapomenutelným zážitkem a nutno dodat, že pro návštěvníky pláží určitě
také.Středeční návštěva School Army Aviation v Braschaatu nám dala možnost seznámit se s rozdíly studia a přípravy leteckých odborníků i s technikou k tomuto účelu používanou. Jen roční nálet žáka této akademie je již důvodem k oprávněné závisti ze stran našich bojových pilotů. Zde nám byl také předveden speciálně upravený letoun Britten-Norman BN-2 Islander určený ke kontrole znečištění moře a jeho pilot dokreslil jeho účel některými konkrétními případy. Po obědě s velitelem SAA jsme přijali pozvání bývalého příslušníka belgického letectva do jeho soukromého pivovaru. Zde jsme se mimo jiné dozvěděli, že v tomto antverpském podniku používají chmel ze Žatecka! Důkladně jsme tuto připomínku domova zapili a popřáli majiteli, ať se mu v jeho díle daří.
Velkým zážitkem byla exkurze na letecké základně Kleine Brogel, kde jsme měli možnost shlédnout simulátor F-16, chod letiště ve všední výcvikový den a na závěr lahůdku v podobě ukázky ostrých střeleb z leteckého kanonu a bombardování bržděnými pumami Mk.84, přičemž terče (odstavený autobus a tanky) byly od našeho stanoviště vzdáleny přibližně 150 metrů! Po krátkém zastavení u místní spřátelené tygří 31. squadrony a předání darů jejímu veliteli jsme opět spěli k našemu dočasnému domovu ve vesničce Saive.
Pověstnou třešničkou na pomyslném dortu naší návštěvy byla prohlídka Royal Museum of the Army and Military History v Bruselu, kde jsme strávili dlouhé hodiny obdivováním exponátů vojenské historie Evropy, včetně československých MiG-15 a L-29 v expozici letectví. Náš pobyt v hlavním městě Belgie ukončilo povinné shlédnutí slavného čůrajícího chlapečka, oblečeného tentokrát do dresu národního olympijského družstva.
Ráno před odletem nám přineslo ještě jedno překvapení našich hostitelů - během naší třídenní
nepřítomnosti nám technici na kýlové plochy našich vrtulníků nastříkali znaky 17. BTN - bájné Griffony. Po závěrečném "rozlučkovém" průletu jsme opustili prostor letiště Liége-Bierset, a po doplnění paliva v Praze-Kbelích pokračovali na přerovskou domovskou základnu, kde nás očekávali naši technici.Již nyní se připravujeme na další podobná setkání s našimi partnerskými jednotkami, neboť tato spolupráce má velký význam, zvláště pro urychlení procesu standardizace operačních postupů se Severoatlantickou aliancí.
Autoři věnují honorář na účet č. 104274962/5100, který je určen na pomoc rodinám tragicky zesnulých kolegů v roce 1998.