S ing. Ladislavem Mikou o čs. letecké záchranné službě L+K 12/92

Pane inženýre, v odborných kruzích jste považován za "duchovního" otce naší letecké záchranné služby (LZS). Vzpomenete si na začátky této nesmírně užitečné organizace ?

Shodou okolností uplynulo letošního 1. dubna (1992) pět let od zahájení provozu letecké záchranné služby v naší republice. Tomu předcházela usilovná práce skupinky nadšenců, kteří připravili základní projekt a postup organizace a praktického provádění této služby. Je nutno poznamenat, že u nás začaly první pokusy s nasazením vrtulníků při záchranných akcích v horách zejména ve Vysokých Tatrách již v šedesátých a sedmdesátých létech. Byly to ale akce náhodné. Důležitým momentem pro vznik uceleného systému byl celosvětový kongres leteckých záchranných služeb, který se konal v roce 1985 v Curychu. Zde jsem měl možnost se seznámit s nejnovější technikou a diskutovat se specialisty z různých zemí. Při přípravě našeho projektu byly některé poznatky využity, ale v mnoha věcech jsme museli začínat úplně - jak se říká - od nuly.

Provoz jsme zahájili s technikou, která byla k dispozici - to znamená s vrtulníky Mi-2. Tento typ však má určité provozní limity, které nelze z hlediska bezpečnosti překročit. Vyznačuje se však velkou kabinou, což konstatovali odborníci po zhlédnutí a odzkoušení jiných typů. Rozhodujícím úkolem pro blízkou budoucnost se stane hledání způsobu, jak získat náhradou nové a výkonnější stroje.

Je známo, že působíte jako vedoucí oddělení na federálním ministerstvu dopravy. Jaká je vazba tohoto ministerstva na LZS ?

Proč právě federální ministerstvo dopravy - konkrétně odbor civilního letectví, iniciovalo, připravilo a koordinovalo zavádění tohoto projektu v praxi? Otevřeně řečeno: asi proto, že resorty, které podle statutu odpovídají za poskytování zdravotní péče, nevyvinuly potřebné a odpovídající úsilí kromě skupinky jednotlivců zejména ze záchranných služeb, které by vedlo k soustředěné činnosti s cílem poskytnout účinnější a rychlejší přednemocniční péči našim občanům a současně zachytit trend vývoje této služby v Evropě.

Například jednou z konkrétních a podle mého názoru velmi cenných aktivit bylo, že federální ministerstvo dopravy zorganizovalo v součinnosti se zdravotníky a resortem federálního ministerstva vnitra předvádění vrtulníků běžně používaných ve světě pro LZS. Naši specialisté se tak mohli prakticky seznámit s typy BK 117, Bell 206 LongRanger III, Bell 412HP a AS 365 Dauphin.

Letečtí záchranáři tedy u nás působí již pět let. Jak hodnotíte jejich výsledky?

Myslím si, že se nám za uvedenou dobu podařilo téměř nemožné: vybudovat a dát do provozu 16 středisek letecké záchranné služby. Navíc resort federálního ministerstva obrany zkušebně provádí provoz v lokalitě Havlíčkův Brod a závěrečná fáze přípravy probíhá v Liberci pro daný region. Tím má naše republika celoplošné pokrytí LZS a řadí se z tohoto hlediska na přední místo v Evropě. Zmíněné celoplošné pokrytí mají totiž v Evropě pouze další dvě země Švýcarsko a Rakousko; sjednocené Německo musí vybudovat dalších 11 středisek na území bývalé NDR. Nezajímavý není ani fakt, že ve stejný den jako u nás byl zahájen zkušební provoz LZS ve Velké Británii, ale dosud se zde omezuje jen na několik míst.

V provozu LZS se podařilo dosáhnout vysoce pozitivních výsledků. Naše záchranářské týmy vzlétají po obdržení výzvy do dvou až tří minut. Tento čas je rozhodující právě u těžkých zranění, kde je naděje na přežití, dostane-li se první odborné lékařské ošetření do cca 14 minut.

Za dobu pěti let čs. LZS poskytla pomoc a následně přepravila do nemocnice více než 14 tisíc osob, znichž se podle indikace lékařů více než polovina nacházela v kritickém stavu. Tito občané žijí jenom díky této službě. Průměrný počet akcí na jedno středisko je mezi 1,5 - 3 zásahy denně, v letním období tato čísla narůstají. I v oblasti bezpečnosti provozu jsou výsledky velmi dobré, neboť při náletu vyšším než 14 tisíc hodin došlo pouze ke dvěma leteckým mimořádným událostem, a to bez větších následků.

Činnost naší LZS je známa doslova po celém světě a slova uznání přicházejí například od specialistů z Německa, USA, Švýcarska, Rakouska, Nového Zélandu a dalších, kteří měli možnost se s naší LZS seznámit při návštěvách ČSFR.

V uplynulém období byla postupně zavedena i sekundární přeprava pacientů například letadly Slovairu. V této oblasti je nutno dále pokračovat s cílem dalšího zefektivnění těchto letů.

Úspěchy samozřejmě nepřišly samy od sebe. Bylo jistě nutné překonat řadu obtíží. S jakými nejvážnějšími problémy se nyní potýká naše LZS ?

Tyto úspěchy jsou výsledkem obrovského úsilí dnes již několik stovek čítajícího kolektivu pilotů, lékařů, záchranářů a dalších leteckých a zdravotnických specialistů. Všem patří dík za profesionální činnost.

V průběhu budování této služby bylo nutno překonat a vyřešit celou řadu problémů. Mezi nejzávažnější patřila otázka financování. Znovu je nutno vysoce ocenit obě pojišťovny, které finančně zajistily krytí nákladů zkušebního provozu. Úkoly pro nejbližší období jsou zajistit postupnou obnovu vrtulníků, zlepšit a více zaktivizovat součinnost všech zdravotnických dispečinků s dispečinky LZS. Absolutně nejakutnější problém ovšem vidíme v ceně leteckých pohonných hmot, a to ve vazbě na připravovanou daň z obratu. I přes řadu jednání se dosud nepodařilo tuto velmi závažnou otázku vyřešit a tento moment by mohl velmi ohrozit další činnost LZS. Je neuvěřitelné, že orgány ministerstev financí dávají do stejné roviny vyhlídkové lety a lety LZS, při kterých se zachraňují životy.

V poslední době u nás vznikla řada soukromých společností, které svými vrtulníky zajišťují lety pro záchrannou službu. Je privatizace podle vašeho názoru perspektivním řešením?

Souhlas k provozu vrtulníků pro LZS dostalo několik nových soukromých společností. Konkrétně to jsou Bel Air, Air Transport Europe a Alfa Helikopter. Tito provozovatelé si nedávno pořídili nové stroje Bell 206L-3 LongRanger III a AS 355 Ecureuil, což představuje důležitý moment z hlediska obnovy vrtulníkového parku. Tento čin je možno hodnotit pozitivně, neboť došlo k "pohybu ve stojatých vodách". Co se týká privatizace letecké záchranné služby jako celku, to je věcí koncepce a řešení ze strany resortů zdravotnictví.

Jak se bude dále rozvíjet a zdokonalovat čs. LZS ?

Domnívám se, že naše letecká záchranná služba svými výsledky jednoznačně potvrdila svoji opodstatněnost ve fázi přednemocniční péče. Doufáme tedy, že etapa přesvědčování, obhajoby a vysvětlování o nutnosti této služby je za námi a můžeme se soustředit na řešení důležitých otázek s cílem dalšího zkvalitnění této činnosti. Ve vyspělých zemích působí asociace leteckých záchranných služeb, které jsou ustaveny pro prosazování společných zájmů a rozvoje leteckého záchranářství. Vzhledem k specifice této činnosti se připravuje založení asociace LZS i v Československu. V současné době dále probíhají jednání s našimi sousedy, tj. se SRN a Rakouskem, zaměřená na oblast úzké součinnosti středisek LZS zejména v pohraničním pásmu.

Očekáváme, že zahájením činnosti asociace LZS dojde k dalšímu zaktivizování tlaku na řešení velmi důležitých otázek a to jak z oblasti metodiky, výcviku, získávání nové techniky, tak i například ze sféry sociální.

Pane inženýre, děkuji vám za rozhovor.

Ing. ZDENĚK ODEHNAL