4. BULLETIN ALZS L+K 18/95

Rozhovor s náměstkem ministra vnitra Ing. Vladimírem Zemanem o letecké záchranné službě

LZS patří již několik let k neodmyslitelné části přednemocniční neodkladné péče poskytované našim občanům. Stejně tak je neodmyslitelné i zapojení všech specialistů LS PČR do zabezpečení LZS. Jak hodnotí tuto činnosti vedení rezortu vnitra?

Zapojení Policie ČR v republikovém systému LZS má velmi pozitivní výsledky právě díky vysoké profesionalitě služeb poskytovaných na střediscích v Praze a Hradci Králové, zabezpečovaných LS Policie ČR. Kvalita plnění letových záchranných úkolů je dána jednak vysokým standardem běžné policejní letové činnosti LS PČR, širokým a různorodým spektrem jejích každodenních úkolů, ale zejména vysokou odbornou profesionalitou a produktivitou personálu tohoto útvaru Policie ČR s celorepublikovou působností.

Podle zkušeností jak v naší zemi, tak i v zahraničí, jsou policejní složky, především specializované útvary, neodmyslitelným článkem záchranného systému. V rámci záchranných prací zejména při dopravních nehodách, při nichž dochází v posledních letech k nárůstu počtů případů ohrožení životů, na sebe vzájemně navazuje práce záchrannářů, hasičů, lékařů a policistů.

Při porovnání policejních letových činností a letů záchranných vrtulníků vyčleněných pro provoz LZS není již dnes pro letový personál LS PČR služba letecké záchranné služby tou nejnáročnější aktivitou, ale tento speciální druh letecké činnosti pomáhá pilotům ve zdokonalování techniky pilotáže a udržuje u nich pravidelnou rozlétanost, což má velmi dobrý vliv na celkovou bezpečnost letů. Obdobně jako práce Policie ČR při ochraně osob a jejich majetku, pátrání po nezvěstných je i zabezpečení stanovišť LZS policejními vrtulníky službou veřejnosti.

Počítá rezort vnitra s dalším rozšiřováním činnosti ve prospěch letecké záchranné služby, například provoz 24 hodin?

Přesto, že se Policie ČR dnes potýká s problémy obměny a modernizace svého vybavení a doplnění počtů policistů u výkonných útvarů, počítáme obdobně jak k tomu dochází u rozšírení pohotovosti vrtulníků pro policejní činnost do nočních hodin i s postupným rozšířením pohotovosti pro leteckou záchrannou službu. Z těchto hledisek je velmi výhodné shodné místo dislokace pohotovosti policejního i záchranného vrtulníku, jako je tomu na letišti v Praze, a to z důvodu jednotného technického zázemí, vzájemné výpomoci a záměny. Pokud není v případě např. nočního požadavku k zajištěnému letu s pacientem využita posádka policejní pohotovosti, může tato posádka provést sanitní let. V minulosti bylo tímto způsobem realizováno několik letů včetně repatriace pacientů ze zahraničí a letů pro transplantační program bez výluky záchranného vrtulníku na stanoviště letecké záchranné služby.

V souvislosti s řešením otázky zajištění policejních úkolů došlo k obnově vrtulníkové techniky, např. vrtulníky typu BO 105 a moderními vrtulníky typu Bell 412 HP. Jaké jsou zkušenosti z provozu těchto vrtulníků?

S novými typy vrtulníků máme ty nejlepší zkušenosti. Jejich provoz se dnes vyznačuje malou poruchovostí, menším rozsahem a časovou nenáročností pravidelné údržby, krátkými lhůtami v dodávce náhradních dílů. V porovnání s předchozími typy, zejména vrtulníkem Mi-2, jsou moderní stroje typu BO 105 a Bell 412 výkonnější, rychlejší a zejména univerzálnější. Vrtulníku typu Bell 412 se běžně používá pro jakoukoliv policejní či záchrannou akci, pohotovost letecké záchranné služby i přepravu státních představitelů. Výhodou je rovněž možnost využití doplňkového vybavení, které charakterizuje policejní či záchrannou verzi.

Jaké vidí rezort vnitra hlavní okruhy problémů, které je nutno řešit s cílem dalšího zkvalitnění této tolik potřebné služby, jakou je letecká záchranná služba ve vazbě na integrovaný záchranný systém?

Hlavními současnými problémy je nedostatečný počet výkonné vrtulníkové techniky a jednotný komunikační systém. Zastaralé vrtulníky jsou v tomto a příštím roce v návaznosti na vyčerpání jejich životnosti postupně vyřazovány z provozu u Policie ČR, ale i u ostatních provozovatelů. Jejich náhrada se z důvodů vysokých investičních nákladů stále odsouvá a tím narůstá rozdíl mezi potřebou letových výkonů a momentální kapacitou vrtulníkového parku jak policejních složek, tak i ostatních subjektů v rámci integrovaného záchranného systému. Praxe jasně ukazuje, a tento trend již nastupují vyspělé západní země, že integrace územních záchranných složek, sdružování nákladů a dotací, maximální využití státních a neziskových organizací je budoucí cestou.

Vrtulníkový technika má v záchranném systému své nezastupitelné místo. V řadě případů je prostředkem jediné možné záchrany při hromadných neštěstích, průmyslových haváriích, rozsáhlých požárech a živelných pohromách. Její úloha v těchto situacích nespočívá jen v přímém zásahu, ale velmi efektivně ji lze využít též k řízení, koordinaci, dokumentaci a jiným nezbytným a důležitým činnostem.

Podmínkou pro koordinovaný průběh operace je nepřetržité radiové spojení s řídícím střediskem, které musí být informováno o poloze vrtulníku letecké záchranné služby a aktuální situace. Integrované radiové spojení vrtulníku letecké záchranné služby s policií, případně s hasičskými útvary, středisky Horské služby a Báňské záchranné služby, je jedním ze základních problémů současného systému letecké záchranné služby v České republice. Této potřebě se dnes již snaží vyhovět provozovatel policejních vrtulníků s využitím vlastních radiostanic.

V současné době je zahájena výstavba jednotného komunikačního systému MATRA. Po vybudování této sítě bude možné vzájemné propojení účastníků integrovaného záchranného systému. Pro integrovaný záchranný systém, resp. zapojené organizace, to znamená nové možnosti ve společné vzájemné komunikaci.

Letos v březnu projednával stav letecké záchranné služby, na základě materiálů zpracovaných dotčenými resorty a vlastního zjištění, branný a bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Právě díky své koncepčnosti a propojení v rámci Integrovaného systému, byl kladně hodnocen materiál zpracovaný Ministerstvem vnitra. Ve výhledu je, jako systémové řešení a zajištění funkčnosti integrovaného záchranného systému ve vztahu k vrtulníkové technice, projednáváno postupné pokrytí území ČR satelitními stanovišti policejních vrtulníků.

Provoz letecké záchranné služby a funkčnost integrovaného záchranného systému v naší republice vyžaduje nemalé finanční státní dotace a investice. Řešení je neodkladné, neboť odsouvání problémů v jejich zajištění více méně provází záchranný systém několik let a dochází ke kumulaci potřebných finančních prostředků. Každodenní záchranné akce zdravotníků, policie, hasičů i ostatních organizací v rámci záchranných systémů mají výborné výsledky, které je možné ekonomicky porovnávat s vynakládanými státními prostředky. Jaká je dnes cena zachráněného lidského života pro stát? Musíme se poučit ze zahraničí, kde jsou takto výsledky letecké záchranné služby publikovány. Jako příklad lze použít i nároky pojišťoven za osoby, které zahynuly při požáru hotelu Olympik. Hovoří se o 3,5 mil. Kč. Je samozřejmé, že z lidského hlediska je ztráta člověka nenahraditelná.

V roce 1994 uskutečnila Letecká služba Policie ČR na obou stanovištích (v Praze a Hradci Králové) celkem 1.438 záchranných akcí. Bylo přepraveno celkem 1.355 pacientů, z toho 771 v kritickém stavu. Z celkového počtu zachraňovaných bylo 242 dětí.

I když nebereme v úvahu další přínos letecké záchranné služby, tj. zkrácení léčby, eliminaci trvalejších následků díky včasnému dosažení pacienta a jeho rychlý a šetrný transport do odpovídajícího zdravotnického zařízení, lze konstatovat, že minimálně polovina pacientů přepravovaných v kritickém stavu by nepřežila, neboť letecká záchranná služba pro ně byla jedinou možností.

Celková roční dotace státu na zajištění stanoviště letecké záchranné služby v Praze a Hradci Králové byla v roce 1994 17.8 mil. Kč. Prostým propočtem vychází náklady státu na jeden záchráněný život Leteckou záchrannou službou ČR na 53 tisíc Kč. Samozřejmě to nejsou veškeré náklady na záchranu, ale zde boj s časem, který je neúprosný, začíná. Tento aspekt je společný pro práci celého systému, ať jde výlučně o leteckou záchrannou službu nebo práci ostatních subjektů integrovaného záchranného systému. Jednoznačně lze říci, že státní dotace vynakládané do systému jsou využívány s vysokou efektivitou. Zásady integrovaného záchranného systému, přijaté vládou v roce 1993 jsou základem pro tvorbu další potřebné legislativy. Je škoda, že dosud nebyl přijat zákon o prevenci a likvidaci havárií, který měl zásady integrovaného záchranného systému plně uplatnit. Díky obrovské iniciativě hasičů, policie a zdravotníků systém přesto začíná fungovat. Podporu má i u orgánů státní správy a samosprávy v jednotlivých okresech. Všem za to patří dík a uznání, leteckou záchrannou službu nevyjímaje.

Pane náměstku, děkujeme za rozhovor.

S náměstkem ministra vnitra ing. Vladimírem Zemanem hovořil JUDr. Antonín Panenka.