Letecké služby pro čs. zdravotnictví
Ing. KAREL KAKOS, ing. JIŘÍ ŠUBRT, CSc. L+K 1/87
Při dobré organizaci letecké služby, poskytované zdravotnictví, představují svou pohotovostí a rychlostí nový, kvalitativně vysoký způsob odborné zdravotnické pomoci obyvatelstvu. Vzhledem k neustále se zvyšující dopravní a pracovní nehodovosti ve světovém měřítku, která se výrazně projevuje i na území ČSSR, je problematika letecké záchranné služby nejen velmi závažná, nýbrž i velmi aktuální. A co je zvlášť důležité, tato problematika není předmětem jednání v kuloárech, více či méně zasvěcených jednotlivců, nýbrž příslušných statutárních ministerstev dopravy, zdravotnictví a vnitra ČSSR.
Cílem tohoto článku je na základě dosavadního průběhu jednání výše uvedených orgánů naznačit možnosti a postup řešení leteckých služeb pro čs. zdravotnictví, jejichž nedílnou součástí je i letecká záchranná činnost ve vysokohorských terénech pro Horskou záchrannou službu.
Současný stav v ČSSR. Československo se zařadilo k zemím s rozvinutým zdravotnickým letectvím už v šedesátých létech. V počátečním období byla letecká přeprava pacientů zabezpečována leteckým oddílem ČSA - Aerotaxi, a od roku 1969 podnikem pro leteckou činnost Slovair.
V roce 1965 - přepravou 960 pacientů a nalétáním 2 571 000 obchodních kilometrů - bylo v ČSSR v této činnosti dosaženo nejvyšších výkonů. V důsledku technického dožívání letounů L-200 Morava a nezajištěného vývoje a výroby vhodné náhrady, došlo v dalších létech ke snižování výkonů, a v roce 1985 byla přeprava pacientů letouny L-200 Morava skončena.
Je třeba připomenout, že při přepravě pacientů letouny výše uvedeného typu nešlo o služby v případech bezprostředního ohrožení lidského života; v zásadě byla zabezpečována na velké vzdálenosti přeprava pacientů, kteří nebyli schopni absolvovat cestu pozemními dopravními prostředky.
V současné době jsou letecké služby, spojené se záchranou lidského života, vykonávány na základě zvláštní dohody mezi MNO a resorty ministerstva zdravotnictví případ od případu. Na této službě má velký podíl Letecká správa federálního ministerstva vnitra, při řešení naléhavých případů spoluprací se Záchrannou službou.
Přeprava pacientů z ciziny a do zahraničí byla a nadále je organizována rovněž případ od případu prostřednictvím čs. leteckých podniků a organizací (ČSA, Slovair, Svazarm, LS FMV).
Současný stav v zahraničí. Na základě materiálů, projednávaných na 2. mezinárodním kongresu letecko-lékařské záchranné služby v září 1985 ve Švýcarsku, a odborné literatury, lze konstatovat, že leteckým službám pro zdravotnictví věnuje v současné době zvýšenou pozornost většina průmyslově vyspělých států včetně států socialistického tábora. Při organizování a zabezpečování těchto služeb zastávají v zahraničí vedoucí funkci různé organizace, jakými jsou např. resorty zdravotnictví, červený kříž, aerokluby, jednotlivé nemocnice, soukromé nevýdělečné podniky apod., přičemž v mnoha případech se na realizaci služeb - s cílem minimalizovat náklady - podílí svým dílem několik organizací včetně armády a složek ministerstva vnitra.
Lze říci, že v zahraničí je největší pozornost věnována rozvoji letecké záchranné služby, jež přednostně slouží k bezprostřední záchraně ohrožených lidských životů.
Návrh nového uspořádání. V souladu s mezinárodními zkušenostmi a po rozboru potřeb Čs. zdravotnictví mají letecké služby v ČSSR plnit tři hlavní úkoly v oblastech: a) přeprava pacientů v ČSSR, b) přeprava pacientů do a ze zahraničí, c) letecká záchranná služba (včetně letecké činnosti ve vysokohorských terénech).
Uvedené členění a úkoly vycházejí především z rozdílných nároků na technické a organizační zabezpečení letecké služby pro zdravotnictví.
Nezbytné přepravy pacientů v ČSSR jsou a nadále budou řešeny na základě vzájemných hospodářských vztahů mezi organizacemi čs. zdravotnictví, jmenovitě Záchrannou službou Praha, Dopravnou zdravotnickou službou Západoslovenského KÚNZ v Bratislavě a podnikem Slovair, který bude lety zabezpečovat vrtulníky Mi-2 a Mi-8. Je obecně známo, že přeprava vrtulníky je finančně nákladná - a proto i náš provozovatel netrpělivě čeká na dokončení vývoje letounů M-20 Mewa v Polské lidové republice, které by mohly nahradit dříve užívané letouny L-200 Morava čs. konstrukce a výroby. Podnik Slovair sice zavedení typu M-20 Mewa plánuje v 8. pětiletce a vytváří k tomu všestranné podmínky, jenže v PLR dosud není otázka zahájení výroby dořešena.
Další oblast leteckých služeb, jíž je přeprava pacientů ze a do zahraničí, zabezpečují Československé aerolinie letounem Jak-40, k tomu účelu vhodným přijatelným doletem, přetlakovou kabinou, v kabině nízkými vibracemi a velkými dveřmi, umožňujícími rychlou úpravu pro zdravotnické účely. V neposlední řadě rozhodla pro volbu tohoto typu skutečnost, že jde o letoun průběžně provozuschopný a touto službou se zvyšuje jeho využití. Důležité je i další hledisko: provozovatelem jsou ČSA a tím je zaručena vysoká profesionální úroveň letu a v zahraničí jinak obtížně řešitelný způsob úhrady devizových nákladů (palivo, přistávací poplatky atd.). Navržený a realizovaný způsob řešení přeprav v této oblasti ovšem nevylučuje možnost v budoucnu v případě potřeby, nebo v zájmu dosažení vyšší efektivnosti, použití jiného typu. Vždy se však budou brát v úvahu skutečnosti, které vedly k rozhodnutí pro tuto oblast přeprav využít letounu Jak-40.
V blízké budoucnosti hodlají ČSA zařadit do provozu letouny L-610 čs. konstrukce a výroby, které na vnitrostátních linkách mají nahradit právě letouny Jak-40. Jakmile k tomu dojde, nepochybně plně L-610 nahradí Jak-40 i v přepravě pacientů do a ze zahraničí.
Pro uvedené dva druhy leteckých služeb pro čs. zdravotnictví je společné, že jde o přepravu pacientů schopných leteckého transportu.
Pro případy zásahu okamžité lékařské pomoci čs. občanům v zahraničí (při vážných onemocněních, haváriích aj.) platí podmínky, zakotvené v mezivládních dohodách o zdravotnickém zabezpečení. Proto se při organizování leteckých přeprav v těchto případech vychází z předpokladu, že jsou předem plánovatelné, tj. existuje možnost se před odletem všestranně připravit - počínaje letadlovou a konče zdravotnickou technikou.
Tyto podmínky jsou zásadně odlišné ve srovnání s podmínkami v třetí oblasti, za kterou odpovídá letecká záchranná služba. Této službě je - zejména v zahraničí - věnována maximální pozornost. Jde o okamžité zásahy v zájmu záchrany lidského života, obnovení nebo upevnění základních životních funkcí postiženého. Pro výše uvedené služby je jediným vhodným prostředkem vrtulník.
K ilustraci rychlého rozvoje v této oblasti služeb pro zdravotnictví se nabízí příklad Jugoslávie: po zkušebním provozu prvního záchranného leteckého střediska (se sídlem v Bělehradě), které zahájilo činnost v lednu 1985 a dosáhlo kladných výsledků, byla v červnu 1985 dána do provozu dvě další střediska (ve Splitu a v Záhřebu), a v loňském roce další tři (v Pule, Titogradu a ve Skoplje).
Jak jsme již informovali v úvodu, v ČSSR je tato činnost zabezpečována jen případ od případu, aniž by vrtulníky byly účelově rozmístěny a měly pohotovost.
Výskyt nehod se smrtelnými následky v ČSSR se však zvyšuje - ročně je registrováno asi 12 000 případů, z nichž následně asi 1200 osob umírá. Počet postižených (v těžkém až kritickém stavu), vyžadujících rychlou zdravotnickou pomoc, je podle reálného odhadu 70 000 si 80 000 případů ročně. K nárůstu úrazovosti včetně smrtelných úrazů dochází také přímo úměrně s nárůstem počtu turistů, horolezců a ostatních návštěvníků, zejména oblastí Nízkých a Vysokých Tater. Ze statistik vyplývá, že např. oblast Vysokých Tater navštíví ročně okolo 10 miliónů turistů.
Uvedené skutečnosti vedly k návrhu na postupné vybudování letecké záchranné služby v ČSSR, jehož jednotlivé body upřesňují v současné době složky federálního ministerstva dopravy, čs. ministerstva zdravotnictví a federálního ministerstva vnitra.
K základním úkolům letecké záchranné služby v ČSSR patří
Za nejdůležitější faktor, podmiňující rozhodnutí o zavedení a nasazení nákladné letadlové techniky pro záchrannou službu v ČSSR, je považováno podstatné zkrácení času. V zemích, kde je tato služba dlouhodobě organizována, se prokazatelně ve srovnání s pozemními prostředky daří zdravotnické službě letadlovou technikou poskytovat kvalitativně vyšší pomoc; při správné, efektivní organizaci, se výrazně zkracuje doba mezi oznámením události a vlastním zásahem. Výsledkem pak je značné snížení úmrtnosti zraněných a počet komplikací při léčení včetně snížení délky pobytu v lékařských zařízeních. (Nelze ovšem přehlížet ani významný humanitní dosah této činnosti!)
Navzdory mnoha vysoce kladným a bohatým zkušenostem v zahraničí však není možné v ČSSR zavést leteckou záchrannou službu v optimálním rozsahu. Jde o velmi náročnou činnost, vyžadující koordinaci v letecké, zdravotnické, spojové, řídící a organizační oblasti, počítaje v to zabezpečení výcviku létajícího a zdravotnického personálu, přípravu techniky aj.
Komplexní řešení v ČSSR znamená vybudovat a uvést do provozu asi 12 středisek záchranné letecké služby, a každé vybavit jedním vrtulníkem. Realizace tohoto komplexního řešení si vyžaduje i značné investiční náklady, jakož i provozní náklady, které v současné době nejsou ještě vyčísleny. S přihlédnutím ke zkušenostem zahraničních provozovatelů se uvažuje tento záměr realizovat postupně a za účasti všech stávajících provozovatelů vhodných vrtulníků.
V projednávaném návrhu se doporučuje preferovat obsluhu
Od počátku projednávání této problematiky bylo jasné, že před definitivním zavedením letecké záchranné služby v ČSSR je nezbytné ověřit účinnost v některé - zejména z hlediska zdravotnictví -významné oblasti. Od zkušebního provozu se opodstatněně očekává prověrka vhodnosti letadlové techniky a jejího vybavení, připravenosti personálu a stanovení nároků na další event. potřebný výcvik, prověrka účinnosti organizačního uspořádání a řízení, vhodnosti předpokládaného způsobu spojení, stanovení časové pohotovosti vrtulníků, jejich účinného dosahu a pozemního vybavení. Je docela možné, že zkušební provoz vyvolá řadu dosud nepředvídaných problémů a otázek v souvislosti s investičními a provozovacími nároky a kádrovým a personálním zabezpečením.
Zkušební provoz letecké záchranné služby v ČSSR bude zahájen v první polovině letošního roku. Vzhledem k úrovni připravenosti - zejména zdravotnických složek - a v souvislosti s nejexponovanější oblastí, proběhne zkušební provoz v prostoru Prahy a Středočeského kraje, v okruhu asi 50-70 km. Vlastní službu budou vykonávat vrtulníky Mi-2, vybavené účelovou zdravotní technikou. V prvním období bude vrtulník trvale umístěn na letišti Praha-Ruzyně, kde bude mít pohotovost i zdravotnický personál. Ve zkušebním období budou současně s leteckými zásahy organizovány rovněž výjezdy pozemní, klasické zdravotnické techniky - tím bude možnost oba způsoby vyhodnotit. Výsledky poslouží jako podklad pro rozhodnutí o rozšíření letecké záchranné služby v ČSSR - pokud budou v našich podmínkách dosaženy výsledky obdobné jako v zahraničí.
Pokud jde o letecké záchranné služby ve vysokohorských terénech, je třeba přednostně vyřešit otázku speciálního vrtulníku - a to se zatím nedaří. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že Horská služba v Tatrách má mnohaleté a dobré zkušenosti s vrtulníkem Mi-8, s organizováním zkušebního provozu se v návrhu vůbec nepočítalo. I nadále bude vrtulník Mi-8 v této oblasti působit; jde jen o to, aby byl k tomu účelu vyčleněn nejen případ od případu, nýbrž po celý rok. A to je problém, který bude předmětem jednání o komplexním řešení letecké záchranné služby v ČSSR.
Závěrem. Letecké služby pro zdravotnictví zabezpečují
Zavedení letecké záchranné služby v ČSSR v optimálním rozsahu je složitý, náročný a jak vyplývá z předběžného ekonomického vyhodnocení i velmi nákladný záměr. O jeho realizaci rozhodnou výsledky zkušebního provozu a možnosti naší ekonomiky. Jeho realizace je však zcela podmíněna úzkou spoluprací a také sdružením finančních prostředků všech zainteresovaných složek.