,
12.03.2008
Když v půl páté ráno 10. května 1940 vzlétaly z letišť v okolí Kolína nad Rýnem Junkersy Ju 52/3m s nákladními výsadkovými kluzáky DFS 230 ve vleku, měla začít nová éra Blitzkriegu. Kluzáky ve čtyřech operačních uskupeních (Granit, Beton, Stahl a Eisen) a přetížené až 14 muži přistály na zvolených místech a jejich osádky naplnily pojem Blesková válka bezezbytku. Byla obsazena belgická pevnost Eben Emael i důležité mosty přes Albertův kanál a drženy až do příchodu jednotek Wehrmachtu příštího rána. Belgická akce z počátku války však paradoxně pro říši znamenala i labutí píseň její nové zbraně.
Plánovala se invaze na britské ostrovy, obsadil se korintský kanál v Řecku v dubnu, v květnu 1941 se přistálo na Krétě. Ač pozdější aktivita německých výsadkových kluzáků spíše připomínala "hašení požárů" tam, kde ve složitých podmínkách války jiné metody transportu selhávaly. Kluzáky tak zásobovaly odříznutý Afrikakorps v severní Africe a snažily se pomoci i obklíčené Paulusově armádě na Volze. Tehdy již byly k dispozici další typy větších kluzáků a potřeba letadel této kategorie i při absenci velkorysých výsadkových operací neklesala.
Průběh operací na východní frontě uspíšil i vývoj nákladního rotorového (vírníkového) kluzáku Fa 225. Na bojišti přepravní kapacita Luftwaffe jednak nestačila, jednak mnohdy ani nemohla být využita často by stačilo předsunutým či izolovaným jednotkám zásoby dopravit jen na vzdálenost pár kilometrů přes úzkou linii fronty navíc obvykle do míst, kde ani vhodné plochy pro motorová letadla nebyly. S nápadem na "spotřební" stroj s rotujícím křídlem přišel sám Heinrich Focke poté, co zvládl konstrukci dvourotorového vrtulníku Fa 223 Drache (přičemž drahý vrtulník pro takové jednocestné lety považoval za nepřiměřený) a co se doslechl o zoufalých pokusech dostat do vzduchu kluzáky DFS 230 pomocí kladkostrojů a tahem obrněným transportérem či dokonce (!) parní lokomotivou.
Navrhl zkombinování trupu DFS 230 s nosným rotorem svého Fa 223 a přeměnu plošníku v levný a snadno vyrobitelný kluzákový vírník, který by ke vzletu vyžadoval menší úsilí a lépe by potřebám fronty mohl vyhovovat schopností přistát takřka na místě. Výroba se uskutečnila v továrně v Delmenhorst-Hoyenkamp u Brém. Použitý trup z DFS 230 A-1 doznal jen minimálních změn, zůstaly i kompletní ocasní plochy s kormidly, shodný byl standardní počet míst (2+8), nezměnily se ani vstupní dveře na levém boku i nákladová vrata na pravém (ta byla dosti velká na úkor posledních čtyř okének). Sňato bylo křídlo i se vzpěrami a na místě napojení jeho kořenů se objevila podlouhlá okénka zasklením výřezů v potahu. Nad trupem přibyl složitý nesymetrický pylon rotoru. Nesymetrický proto, že byl použit levý nosný třílistý rotor z Fa 223 (se zmenšeným průměrem o 0,30 m a samozřejmě motoricky nepoháněný) s náhonem a ovládáním na levé straně. Nový byl i pevný podvozek s hlavními koly nesenými vzpěrami (svislými s tlumiči), listovou pružinu ostruhy nahradilo kolečko a lyže pod trupem se zkrátila jen na část chránící příď. Došlo také k nutným úpravám v řízení s ovládáním listů rotoru. Přibylo i další prosklení aby piloti na rotor viděli.
Jednoduše konstruktér vyřešil roztáčení rotoru před vzletem (pro zkrácení délky rozjezdu). Vlevo vedená modifikovaná náhonová hřídel rotoru procházela trupem až do jeho spodní části, kde se napojovala na malý buben (částečně vyčnívající ven) s ocelovým lankem o délce asi 25 m. Před vzletem ve vleku osádka vedle trupu zatloukla do země kolík a k němu upevnila volný konec lanka. Jakmile se Fa 225 dal do pohybu, lanko se začalo odvíjet, roztáčet buben, hřídel a přes převod v hlavě i rotor. Druhý konec nebyl na bubnu ukotven napevno, takže po vy točení lanko samo odpadlo.
Továrnu v Delmenhorst-Hoykenkamp u Brém napadl spojenecký nálet 3. na 4.6.1942 a prakticky ji zničil. Za oběť padl i prototyp Fa 225 V2.
Zkoušky s prototypem Fa 225 V1 probíhaly v létě 1943 ve vleku za Ju 52/3m.
,
Ukázalo se, že délka rozjezdu se příliš ve srovnání s DFS 230 nezkrátila, avšak dojezd po přistání nepřesáhl 20 m a po několika pokusech byl pilot schopen dosednout na místě. Jinak Fa 225 V1 projevil více záporů: rychlost ve vleku byla nízká, v turbulenci za vlečným strojem se obtížně ovládal a potřebný dokluz po vypnutí (už jen pro vybrání místa k přistání) byl minimální.
Typ se do série nedostal. Zachovaly se jen neúplné údaje Fa 225 V1.
Technický popis:
Průměr rotoru: 11,70 m
Délka trupu: 11,24 m
Výška: 3,90 m
Hmotnost vírníku: 850 / 2 000 kg
Max. rychlost ve vleku: 190 km/h
Odkazy: LuftArchiv.de