Somálsko

13.08.2007

Následkem dlouhotrvající série hladomorů a následných ozbrojených nepokojů v Somálsku, byla zahájena internacionální pomoc této zemi. Pod vedením Spojených států byl v srpnu 1992 zahájen vzdušný most pro přepravu základních potravin mezi Keňou a hlavním městem Somálska, Mogadišem. Operace byla nazvána příznačně Provide Relief - poskytnutá pomoc. Pomoc však byla ohrožována nebezpečným prostředím, v němž po pádu prezidenta v roce 1991 jednotlivé znepřátelené kmeny bojovaly mezi sebou o nadvládu v hlavním městě a tím i celé zemi.

Dne 9.12.1992 tak byla pod vedením americké námořní pěchoty zahájena operace Restore Hope - Obnovená naděje, kterou zaštiťovala OSN.

Somálci Američanům sestřelili 3.10.1993 dva vrtulníky UH-60 Black Hawk od the 160th Special Operations Aviation Regiment (Airborne). (L+K 19/93) Video: Černý jestřáb sestřelen (Black Hawk down). Podrobnosti.

ITALHELY představovala celkem čtyři CH-47C, šest AB. 205, dvě AB. 412 a tři zmíněné A129. Všechny jednotky byly do Mogadišu dopraveny lodí z přístavu v Livorno. Co je zajímavé, že příprava Mangust pro transport spočívala pouze v sejmutí listů rotoru a utěsnění motorů proti pronikání slané vody. Celá práce trvala na jednom vrtulníku pouze 1 hodinu! Italský kontingent v Somálsku se stal součástí jednotek OSN v květnu 1993. Tým obsluhující Mangusty sestával ze dvou kompletních osádek, jednoho náhradního pilota, čtyř techniků a dvou zbrojířů.

Hlavním úkolem Mangust v Somálsku byl ozbrojený průzkum ve prospěch pozemních vojsk OSN a doprovod italských transportních vrtulníků. Mise byly létány ve dne i v noci. Největším nebezpečím pro vojáky OSN byly ostřelovači a těžkými kulomety vyzbrojené džípy. Podle místa nasazení byl volen i profil letu. Nad zastavěnými plochami byly lety prováděny ve větších výškách, aby se co nejvíce eliminovalo nebezpečí palby na vrtulníky ze země, všude jinde se létalo většinou v režimu NOE - „Nap Of the Earth“. Vrtulníky při průzkumných letech operovaly ve dvojicích, přičemž jeden z nich byl vždy A129. Jejich úkolem byl doprovod pozemních konvojů a provádění krytí zón nakládky a vykládky. Typickou výzbrojí Mangusty byly PTŘR TOW v kombinaci s neřízenými raketami ráže 81 mm. Rakety Hydra používány nebyly vůbec.

Také transportní AB. 205 a AB. 412 byly vyzbrojeny ve dveřích montovanými kulomety MG 42/59 a devatenáctinásobnými bloky HL-19-70 s raketami ráže 70 mm.

Ačkoliv mělo italské vojskové letectvo již určité pouštní zkušenosti z misí v Namibii (1989) a v Zálivu (1990), Somálsko bylo svým klimatem, kdy časté monzunům podobné deště bičovaly písečné pláně, opravdovou zkouškou ohněm. Průměrné teploty v období sucha byly 35⁰-40⁰ C, což je zhruba teplota MSA+25⁰ C, ačkoliv Mangusta byla původně konstruována pro použití v teplotách MSA+20⁰ C. Navíc byla obvykle vzletová hmotnost blízká maximální. Ačkoliv Mangusty nebyly vybaveny pískovými filtry, jejich operační schopnost v průběhu operace Ibis dosahovala téměř 100%, což bylo více než ve standardních podmínkách používání v Itálii. ITALHELY zabezpečovala malá inženýrská skupina, pro alespoň minimální ochranu před povětrnostním vlivy byly využívány opravené somálské hangáry. Díky schopnostem Mangusty operovat v polních podmínkách a dobrému zásobování náhradními díly, nedošlo nikdy k vážnému omezení bojové pohotovosti. Celkem tři Mangusty nalétaly 878 letů při 844 nalétaných hodin v celkem 493 misích. Problémy, které se objevily, byla rychlá koroze a olétání kovových částí, poškození hydraulických systémů všudypřítomným pískem, působení slaného přímořského vzduchu a bojová poškození. Velká pozornost byla při údržbě věnována filtrům, a pohyblivým částem, jako rotorovým hlavám a listům. Na italské Mangusty byla často vedena palba, přinejmenším třikrát došlo k zásahům dávkami kulometů ráže 12,7 mm. Proti vrtulníkům používaly ozbrojené bandy dokonce i pancéřové pěsti. Stejně byly zasaženy ve vzduchu i dvě AB. 205, šestkrát byly tyto vrtulníky zasaženy minometnou palbou na zemi. Všechna poškození byla opravena přímo na základně. V jednom případě se A129 (MM81389) vrátila na základnu, aniž by osádka zaznamenala zásah zbraní ráže 7,62 mm.

ITALHELY pokrývala svou činností prostor působení italského kontingentu, který působil do vzdálenosti 350 km severně Mogadišu, a dalších jednotek UNOSOM. Operace Ibis byla prvním působením evropského vrtulníku mimo kontinent a Mangusty se zde velice osvědčily. Zaměřovače HeliTOW prokázaly schopnost vyhledat a identifikovat cíle na velkou vzdálenost a jejich neřízené i protitankové rakety byly proti nepříliš silně vyzbrojenému protivníkovi efektivními zbraněmi. Jak prohlásil velitel detachementu Ltc. Gasperini, personál Mangust byl nadmíru spokojen s dosaženými výkony, schopností, údržbou i avionikou svých vrtulníků. TOWy dokázaly takovou přesnost, že byly za denního světla schopné zasáhnout telegrafní sloup na vzdálenost 2,5 km.

Od ledna do března 1995 se uskutečnila následná operace Ibis II, při níž byly do Somálska odeslány čtyři A129 na palubě lodi Garibaldi. Mangusty při ní nalétaly 160 hodin v doprovodných a hlídkových letech, kryjících odsun jednotek OSN ze země. Z toho bylo 21 hodin nalétáno v noci s využitím NVG. Pro typ byl v této operaci nejdůležitější poznatek, že je schopen bezpečně a efektivně působit i v podmínkách použití na letadlové lodi a to navzdory silnému elektromagnetickému poli, které může negativně působit na palubní avionické a elektronické systémy. Pro lepší navigaci byly do vrtulníků namontovány družicové navigační systémy Trimble Trimpack III. Poprvé byl také vyzkoušen způsob skládání listů nosného rotoru, díky němuž je možné listy složit pro lepší uskladnění vrtulníků na palubě i v podpalubí, a to v průběhu pěti minut. Somálská anabáze prokázala kvality Mangust. Jak již bylo řečeno, jejich schopnost nasazení se pohybovala v rozmezí 80 až 100%. Zároveň však ukázala, jak nutně Mangusta potřebuje pohyblivý kanón. I proti odstřelovačům byly používány rakety TOW, což je opravdu příliš drahý přepych. Kanón je nutný k přesné palbě na potlačení nepřátelské činnosti v blízkém dosahu, pro působení v blízkosti vlastních vojsk, či k zabránění vedlejších škod v okolí cíle, které nutně vznikají při působení zbraněmi „silnějšího kalibru“. Osádky silně postrádaly jakýkoliv palubní video systém, který by byl použitelný pro opětovné přehrání situace při identifikaci cíle. Somálsko také ukázalo, že je nutné vybavit Mangusty plně kompatibilním vybavením pro NVG. Stejně byl pociťován požadavek na zabudování palubního družicového navigačního systému GPS, nejlépe jako součásti palubního IMS, doplněného o digitální mapu.

V lednu 2007 připlula ke břehům Somálska letadlová loď USS Eisenhower. Vrtulníky od 10.1 ostřelovaly několik cílů na jihu země při útěku islamistů. USA se podle agentur pondělním náletem pokusily zlikvidovat abú Talhá Súdáního, vůdce východoafrické odnože Al-Káidy, a dalšího příslušníka této skupiny, Fazula Abdullaha Mohammeda, který je na americkém seznamu nejhledanějších teroristů světa. Oba jsou hledáni za účast na atentátech na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998. Mohammed se údajně navíc podílel i na atentátu na izraelské turisty v Keni v roce 2002. Při všech těchto násilných akcích zahynulo přes 260 lidí.

V somálském hlavním městě Mogadišu byl 30.3. sestřelen etiopský vrtulník Mi-24, který se účastnil mohutné ofenzívy etiopských a somálských vládních vojsk proti povstalcům. V hlavním městě probíhají už druhý den prudké boje, které si vyžádaly desítky mrtvých. "Vrtulník vypadal jako koule kouře a před pádem hořel," uvedl pro agenturu AP svědek. Etiopská helikoptéra byla zasažena raketou vzbouřenců ve chvíli, kdy útočila na pozice povstalců na jihu města u fotbalového stadiónu.