Ing. Jiří Vítek, Ing. Petr Osinek (L+K 10/02)
Na konci března roku 2002 bylo možné na našem nebi spatřit málo vídaný vrtulník ve zcela netradičním zbarvení. Jednalo se o vrtulník Eurocopter EC
120B Colibri, v. č. 1271, nesoucí slovinskou poznávací značku S5-HCE. Po úspěšných ověřovacích letech jej ve čtvrtek 28. března předala firma Aviation Service, a. s., po rozsáhlé zástavbě zpět slovinskému Flycomu. V dopoledních hodinách pak vrtulník odlétl z kbelského letiště do Slovinska. Protože se jedná o stroj, který ve své nové podobě patří ke špičkovým strojům své kategorie, vracíme se k tomuto vrtulníku samostatným článkem.
Uvedený vrtulník je důkazem toho, že moderní lehký jednomotorový stroj
lze dnes využít pro velmi ekonomické plnění specifických úkolů, zajistitelných prakticky pouze ze vzduchu. Splnění úkolů vyžaduje předně špičkový stroj, kterým EC
120 bezesporu je. Do jeho výbavy patří například nejmodernější palubní i speciální systémy a dále palubní systém pro monitorování pohonné jednotky a prognózování jejího stavu, který umožňuje provoz vrtulníku i tam, kde byla dříve činnost umožněna pouze strojům dvoumotorovým. V neposlední řadě je tento konkrétní stroj také důkazem, že v českém leteckém průmyslu existují firmy a pracoviště, jež jsou schopny odvést práci na špičkové světové úrovni a jsou proto stále více vyhledávány zahraničními zákazníky.
Na základě kontraktu mezi slovinskou firmou Flycom a českou firmou Aviation Service, a. s., respektive její slovinskou pobočkou Aviation Service d. o. o., Ljubljana, bylo vybavení vrtulníku kompletně modifikováno. Původní navigačně-komunikační zařízení, se kterým vrtulník z výrobního závodu Eurocopter ve Francii přilétl v lednu letošního roku, umožňovalo pouze lety kategorie VFR. Zamýšlené nasazení vrtulníku pro speciální úkoly si vyžádalo instalaci plného vybavení pro lety v kategorii IFR, které vrtulníku umožní operovat prakticky za jakýchkoliv provozních podmínek.
Modifikace vrtulníku EC 120B spočívala v demontáži původních systémů navigace, komunikace, audio panelu, GPS přijímače a ATC odpovídače a jejich nahrazením či doplněním
novými systémy. Po jejich zástavbě již vrtulník splňuje podmínky stanovené pro lety podle přístrojů
(IFR).
Nová výbava vrtulníku, složená převážně z výrobků firmy Honeywell, zahrnuje kompletní sestavu navigačně-komunikačního vybavení. Jedná se konkrétně o
NAV/COMM zařízení - 2x
VOR/ILS/COMM, DME, GPS přijímač, ADF přijímač,
multifunkční displej, kursový systém, radiovýškoměr, EGPWS (Enhanced Ground Proximity Warning System) - systém výstrahy před řízeným letem do terénu,
odpovídač ATC,
přijímač MKR a audio přepínací skříňku.
Z dalších firem podílejících se na vybavení vrtulníku můžeme jmenovat švédskou pobočku FLIR Systems, která dodala systém Kelvin 350 II švédského Polytechu. Dále americkou BMS, dodávající mikrovlnný systém pro přenos audio a video signálů z vrtulníku k pozemní stanici, a to až na vzdálenost 60 km (downlink systém). Dvoupásmovou radiostanici, která rozšiřuje komunikační vybavení vrtulníku a umožňuje spojení se speciálními pozemními službami - policií, hasiči, ambulancí, dodala americká firma Technisonic.
Do systému hlasově spínaného intercomu (VOX) od Audio International je jako zdroj zábavy zapojen CD přehrávač, dálkové ovládaný z kokpitu. Na pěti přípojných místech (pilot, druhý pilot a tři cestující byla instalována nová stereo sluchátka David Clark vybavená obvody pro aktivní elektronické potlačení hluku.
Podívejme se nyní na nové vybavení detailněji. Systém
EGPWS Mark XXI, sloužící ke zvýšení bezpečnosti letu vrtulníků, je čerstvou novinkou. Je prvním systémem toho druhu vyvinutým speciálně pro vrtulníky. Certifikován byl na podzim loňského roku a Aviation Service provedla jeho první instalaci v naší části Evropy a jednu z prvních ve světě. Systém porovnává polohu vrtulníku, kterou dostává z GPS, s vnitřní databází zemského povrchu, jež zahrnuje i údaje o letištích, heliportech,
letištních plochách vhodných pro přistání a člověkem vytvořených překážkách nad 25 metrů výšky. Jeho informace jsou zobrazovány na vícefunkčním displeji, kde pilot vidí, zda je překážka nad či pod hladinou letu, zda představuje nebezpečí a jak se jí vyhnout. V případě nebezpečí srážky se zemí se generují zvukové a vizuální výstražné signály a automaticky se přepíná zobrazení na displeji na detailnější.
Ladění NAV a COMM kmitočtů může pilot jednak provádět
buďto přímo z ovládacích skříněk, může využít i tlačítek na řídicí páce, nebo může použít ladění z
GPS přijímače pomocí Jeppesen databáze (tzv. Ouick
Tune).
Instalovaný systém FLIR obsahuje gyroskopicky stabilizovanou hlavici s IR
termokamerou Thermovision THV 1000 a profesionální televizní videokamerou
Sony PD-150, umístěnou v přední části pod vrtulníkem, kterou
lze dle potřeby z vrtulníku kdykoli demontovat. Ostatní příslušenství sestávající z propojovacího bloku, ovládacího panelu, přijímače GPS, zdvojeného systému pro záznam obrazového signálu,
palubního přenosného počítače vybaveného speciálním software pro vyhodnocování termovizního záznamu a monitoru je umístěno na pracovním pultu operátora, v pravé zadní části kabiny. Toto operátorské pracoviště je rovněž dílem pracovníků Aviation Service a je vyrobeno tak, aby bylo snadno demontovatelné.
Na ocasní stabilizační ploše je instalována další videokamera Sony, umožňující snímat letové záběry i s přední částí vrtulníku v obraze. Také
tuto kameru je možné jednoduše a rychle demontovat.
Při vysílání obrazu k pozemní stanici v reálném čase pomocí downlinku tedy operátor může vybírat mezi signály ze
tří kamer. Je však možné i použiti další, ruční kamery. Současně s obrazovým signálem jsou k pozemní stanici
vysílána i data polohy vrtulníku z GPS přijímače a díky tomu se pozemní přijímací anténa automaticky natáčí ve směru k vrtulníku.
Vysílaný signál je digitálně kódován, což znemožňuje jeho neautorizovaný příjem.
Velkých změn doznala palubní deska. Kromě nových navigačních indikátorů byl na novou palubní desku instalován
barevný
multifunkční displej, který zobrazuje pohybující se mapu (moving map), terén ze systému EGPWS a navíc slouží pro
zobrazení videosignálu ze systému FLIR. Vedle navigačních indikátorů jsou na vrtulník instalovány i letové indikátory, jmenovitě barometrický výškoměr a zatáčkoměr/sklonoměr.
Takto vybavený stroj je možné využít pro TV přenosy sportovních akcí, vyhodnocování dopravních situací, vyhledávání osob či
zvířat, a to i v noci či za mlhy. Především však je vrtulník určen ke
kontrole dálkových vedení vysokého napětí, dálkových potrubí apod. Pro tyto účely je vybavení opravdu špičkové a nemá obdobu ve střední a východní Evropě. Na rozdíl od běžných zobrazovacích systémů FLIR, které používají policejní či vojenské vrtulníky pro vyhledávání nebo zaměřování, má radiometrický systém firmy
Polytech speciální software, který umožňuje digitální zpracování termografického záznamu a rychlé určení teploty sledovaných objektů (například drátů vedení vysokého napětí s přesností na desetiny stupňů Celsia. Výstupem letecké kontroly takového vedení je pak zpráva a snímky,
respektive videozáznam v infračerveném i viditelném spektru se zobrazením míst, ve kterých dochází ke ztrátám, s přesným určením těchto míst v souřadnicích získaných systémem GPS a
vyčíslením ročních ztrát vznikajících v daném místě. Pokud se jedná
o opakovanou kontrolu, je vyhodnocen trend stagnace či rozvoje poškození a tedy i nárůstu ztráty, který umožňuje rozhodnout jak nebezpečné poškození je a kdy bude
třeba provést jeho opravu. Je zřejmé, že toto zařízení přináší novou kvalitu do kontroly dálkových vedení, která umožní podstatné snížení ztrát na těchto systémech a
přináší novou kvalitu i do plánování oprav těchto rozvodů.
Celé snímací a přenosové zařízení lze velmi rychle z vrtulníku demontovat a změnit tak speciální stroj ve standardní 5 místný dopravní vrtulník. V této konfiguraci bude vrtulník využíván jak pro VIP přepravu, tak k výcviku pilotů vrtulníků v létání za IFR podmínek.
Realizace všech požadavků zákazníka postavila i tak zkušenou firmu jako je Aviation Service před řadu technicky náročných úkolů. Jednalo se zejména o rozmístění řady nových antén na kompozitové panely krytů vrtulníku či kompletní přepracování palubní desky. Pevnostně a vibračně odpovídající zavěšení optické
hlavice si vyžádalo navržení a vyrobení speciální závěsné plošiny, ukryté pod upraveným spodním kompozitovým
panelem, která je připevněna na vnitřní kovovou nosnou konstrukci vrtulníku. Dále
bylo nutné vyřešit centráž vrtulníku, utlumení přenosu vibrací na jednotlivé citlivé zařízení a řadu dalších drobných problémů. Jak je již u takto rozsáhlých projektů běžné, nebylo by možné dílo zdárně dokončit bez úzké spolupráce s firmami a institucemi jako Aero Vodochody, VZLÚ, Letecký ústav FS VUT Brno a dalšími.
Tato rozsáhlá a náročná přestavba umožní firmě Flycom opravdu velmi široké využití vrtulníku, a to nejen na území Slovinska či okolních států. Předpokládáme, že v blízké budoucnosti budeme mít příležitosti vídat tento zajímavý stroj s neméně zajímavým zbarvením i nad územím naší republiky.