06.07.2016
Normálně jsem provedl vzlet a přešel do stoupání, když jsem měl asi devadesát metrů, najednou jako by nějaká mohutná pěst bouchla do mašiny. Otáčky rotoru šly dolů, všechno se rozblikalo a já jsem dal dolů kolektiv a potlačil jsem. Vrtulník se začal propadat a tak jsem do toho šlápnul plnou pravou nohu a udělal takovou zparchantělou souvratovou zatáčku, pořád jsem šel po kouli dolů, ale už se to dalo řídit, ani nevím co mi tenkrát zachránilo život, vybral jsem to ve dvaceti metrech proti věži, moc času jsem neměl a tak jsem se protáhl na uchu kolem a začal stoupat. celou dobu bylo po rádiu naprosté ticho, pak povídá Vokáč, mám tu vítr přes čtyřicet metrů, víc to už ukazovat nemůže. Proletěl jsem v našich krajích jevem zřídka vídaným, dostal jsem se s mašinou do tornáda.
A zase jsem byl v něčem jedinečný průserář. Z první okruhové zatáčky na diverz při místním létání ještě nikdo nešel. Byl jsem v tom sám a tak jsem si vyžádal přelet do Čáslavi. Ti ze mě měli velkou radost, protože honem stahovali třiadvacítky a museli čekat než se tam dostanu, ale s tím větrem v zádech to bylo hned. Jen co jsem v Čáslavi vypnul, přistál tam Berger, pak rychle sedaly roury a vítr byl tam, myslel jsem, že to mašině uláme listy, na zemi to vypadalo mnohem hůř, než předtím ve vzduchu. Za to, že jsem to nerozflákal mi Štorek poslal tisíc korun a zamazal trest. Mám o tom záznam v zápisníku, odměna za letecký výkon.