,
,
,
,
,
,
,
,
.Třicátého září roku 1997 v 10.50 hodin vzlétl vrtulník Kania z
parkoviště u Špindlerovy boudy v Krkonoších a namířil k cíli cesty do
Liberce. Jeho osádku tvořili čtyři muži - pilot ing. Josef Galčík a Josef
Žemlička, kteří byli najati pražskou firmou pro geofyzikální práce v terénu,
a její zaměstnanci RNDr. Viktor Höschl a Radim Roudný.
Po několika minutách stroj při stopadesátikilometrové rychlosti ztratil
orientaci a havaroval v nepřístupném terénu do svahu Kozích hřbetů v
nadmořské výšce 1350 metrů.
"Od začátku jsem věděl, že to nepřežijeme. Byla mlha, foukal vítr. Měli jsme vystoupat nad mraky, ale pilot kopíroval terén v malé výšce. Start nebyl proveden podle pravidel a navíc, jak jsem se později dozvěděl, byl pilot před letem ze soukromých důvodů ve stresu," říká Žemlička, který na vojně nalétal jako palubní technik na vrtulnících 1200 hodin, létal od svých čtrnácti let v areroklubu a dělal u Slovairu mechanika.
Tři muži na místě havárie zemřeli. Josef Žemlička ze stroje vyskočil ve výšce asi deseti metrů. Zapracoval pud sebezáchovy a zejména odhad situace po dlouholetých zkušenostech. To mu zachránilo život. Po pádu utrpěl těžká zranění, která si podle odhadu těsně po nehodě měla vyžádat léčení po dobu nejméně jednoho roku.
,
,
,
,
,
,
,
,
.
Byla mlha, foukal vítr, všude kolem trosky vrtulníku a mezi tím těla bez
života.
"Ležel jsem na břiše hlavou dolů ze srázu, nemohl jsem se hýbat. Čekal
jsem, až umřu," vzpomíná Žemlička. Myšlenky se opíraly o vůli přežít,
uzdravit se.
"Trvalo to asi dvě a půl hodiny. Pak jsem zaslechl štěkot psa. Říkal
jsem si: Kde je pes, tam jsou lidé. Někdo mne snad najde. Pak jsem ve směru
od křoví, od kleče, slyšel hlasy."
Podle zprávy o odborném šetření letecké nehody, kterou v protokolu
uvedl Úřad pro civilní letectví Praha, je závěr jednoznačný: pilot nese
trestní odpovědnost za smrt tří lidí a zranění čtvrtého. Na základě
neověřených informací o počasí přecenil své možnosti, podcenil počasí,
které pro přelet do Liberce bylo naprosto nevyhovující. Odborníci vyloučili
technickou závadu, havárie nebyla zaviněna ani zásahem některého z členů
osádky.
"Byl to stejný případ, jako když před lety jako pasažérka havarovala
manželka bývalého prezidenta Gustáva Husáka. Doplatili jsme na špatné
rozhodnutí pilota, který v takovém počasí vůbec neměl vzlétnout," připomíná
si osudovou příhodu Josef Žemlička.
Dlouhé týdny léčení
Po havárii strávil řadu měsíců v nemocnici, podstoupil osmnáct operací.
Z nejhoršího se dostal díky špičkové práci lékařů v nemocnici v Hradci
Králové a pomoci přátel. Nohy má ochrnuté, musí nosit speciální obuv. Více
než rok po havárii nechodil vůbec, dnes chodí o dvou francouzských holích.
Každý rok stráví několik měsíců po léčebnách na rehabilitacích.
"Stále mám bolesti, některé léky už vůbec nezabírají. V pánvi mám
šrouby, které mi budou vyndavat."
Každé ze sedadel ve vrtulníku bylo pojištěno na 750 tisíc korun.
"Dosud jsem od České pojišťovny dostal sto čtyřicet tisíc korun. Z
toho čtyřicet tisíc bylo za zničené věci a necelých sto tisíc bylo odškodnění
na poškození zdraví. Rodiny kolegů obdržely pouze dvacet tisíc na pohřeb,
jinak nic. Dodnes se domáhám doplatku k přežití. Při svém zdravotním
stavu, který zapříčinila havárie, a invalidním důchodu, jenom na doplatky
za léky vydávám každý měsíc sedm set korun. Do oné nehody jsem byl
absolutně zdravý. Abych si něco mohl přivydělat, nepřipadá vůbec v úvahu,"
argumentuje ke svým nárokům Žemlička.
Pojišťovna chce další doklady
Na jeho poslední dopis pojišťovně z března roku 2003 dostal odpověď,
kterou zástupce společnosti vysvětluje další postup.
"Požadují další, již několikáté lékařské posudky a odborné
doklady k prokázání mých nároků na odškodnění. Věc se táhne už několik
roků. Nevím, jak tentokrát uspěju," bez velkého optimismu v hlase dodává
k případu, který stále nemá konce, Josef Žemlička.
V dopise pojišťovny, pod nímž je podepsán vrchní ředitel úseku likvidace
pojistných událostí neživotního pojištění, se uvádí: "Pokud od vás
požadujeme odborné výklady k prokázání vašich nároků na odškodnění v
důsledku zhoršení vašeho zdravotního stavu v souvislosti ze škodní události
v roce 1977, pak máme na mysli lékařské posudky vypracované lékaři uvedenými
ve výše popsaném paragrafu 6 s tím, že je samozřejmě možno předložit i
lékařský posudek vypracovaný takovým lékařem, který je zapsán jako
soudní znalec určité oblasti lékařské vědy u některého z krajských
soudů." Úřednický postup je zdlouhavý a složitý. I přesto se Josef
Žemlička nevzdává a věří, že se mu pověstného úředního šimla podaří
osedlat.
Ve vitríně má schované hodiny ze stroje, které se při rozbití stroje
zastavily na čase 11.15 hodin onoho osudného zářijového dne. Stále mu tak
připomínají jeho životní prohru, kterou nezavinil.